Osídlení Austrálie až po vznik Australského svazu

První lidé přišli do Austrálie pravděpodobně před 40–60 tis. lety přes Guineu pomocí rybářských člunů. V první vlně přišli Tasmánci (vyhlazeni během evropské kolonizace), v druhé Austrálci. Angličané jim dali název Aborigines. Obě skupiny měly bohatou kulturu a mytologii, celkově ale značně zaostávaly za vývojem na ostatních kontinentech. Tito původní obyvatelé žili v cca 500 malých skupinách a na počátku kolonizace dosahoval jejich počet k 300 000 – podrobněji viz podkapitola Původní obyvatelstvo a obr. č. 6 ze školního atlasu Austrálie, kol. 2007.

Osídlování australského kontinentu bělochy mělo dvě hlavní etapy. První z nich byla spjata s  počátky osídlování, kdy do Austrálie byli přiváženi britští vyhnanci na nucený pobyt. Tato etapa končí rokem 1854, kdy byl zastaven dovoz trestanců do Austrálie. Zároveň však již od roku 1851 dynamický rozvoj úspěšného chovu ovcí a nálezy zlata na australských nalezištích vyvolaly prudký růst zájmu o přistěhovalectví na nový kontinent. Prudká vlna těchto svobodných přistěhovalců předčila svou mohutností mnohonásobně vlnu první.

Hlavní podíl na propuknutí zlaté horečky, jako hlavního motivu přistěhovalectví, měl Edward Hargraves. Počátkem roku 1851 se vydal hledat zlato. Po několika marných pokusech nakonec objevil zrnka zlata v  malém potůčku při úpatí hor. Hargraves pojmenoval naleziště Ofir a novina o nálezu se začala odtud šířit jako blesk po celé zemi. Ve stejném roce bylo objeveno další, ještě vydatnější naleziště pouhých několik dní cesty od Melbourne. Do oblasti se začal hrnout proud dobrovolníků, farmářů i  obchodníků. Do roku 1860 vzrostl počet obyvatel Austrálie ze 105 000 na více než jeden milion obyvatel. V krátké době následovaly nové objevy nalezišť jak ve Viktorii, tak v Novém Jižním Walesu a Queenslandu.

Obecně se dá říci, že k roku 1890, tzn. po vybudování transaustralského telegrafu a objevení všech významných nalezišť zlata, byla zhruba dokončena fáze průzkumu australského vnitrozemí a od té doby se datuje fáze australského osídlování a rozvoje infrastruktury.

Na konci 19. století začala Austrálie, rozdělená na šest kolonií, uvažovat o sjednocení vnitřních předpisů a politik. Hlavní překážkou těchto procesů však zůstávala faktická i administrativní roztříštěnost území kontinentu. Armády jednotlivých kolonií měly izolované velení, různorodou výstroj i výzbroj, různý byl i rozchod kolejí v jednotlivých koloniích.

Po složitých jednáních a komplikované přípravě byly britské kolonie v Austrálii po referendu spojeny ve federaci australských států a dne 1. ledna 1901 byl založen Australský svaz (někdy také Australské společenství), jemuž Velká Británie poskytla práva dominia v rámci Commonwealth of Nations.

Dnešní název světadílu, Austrálie, pochází z latinského názvu Terra Australis, tj. Jižní země. Tento název navrhl již v roce 1814 Matthew Flinders (viz podkapitola Objevování Austrálie). Tvrdil, že za jeho časů používaný název Nové Holandsko není zcela správný, neboť Holanďané takto původně nazývali pouze západní část kontinentu. Cookův název Nový Jižní Wales zase označoval pouze oblast na východním pobřeží. Flinders proto poukazoval na nutnost jednotného názvu pro celý kontinent. Jméno Austrálie se ujímá podle výše uvedeného návrhu v roce 1817. Trvalo však ještě dlouho, než se název vžil a stal se všeobecně používaným. Teprve na konci třicátých let 19. století se objevily první mapy s Flindersovým názvem.

Obr. č. 5: Územní vývoj až do založení Australského svazu, Foltýnová, D., 2003

Po vzniku Australského svazu vyvstala otázka stanovení hlavního města. Kandidáty byly Sydney a Melbourne, avšak spor byl vyřešen vybudováním nového města na půli cesty – Canberra – viz podkapitola Městské obyvatelstvo.

V současné době je Austrálie federativním státem (parlamentní monarchií v rámci britského Společenství). Hlavou státu je britská královna, která je zastupována generálním guvernérem. V roce 1999 proběhlo referendum o přeměně státní formy na republiku, ale většina hlasů byla proti.

Důležité mezníky v objevování a novodobé historii Austrálie

• 50 000 př. n. l. Příchod prvních Austrálců
• 8 000 př. n. l. Moře začínají opět stoupat
• 6 000 př. n. l. Tasmánie se odděluje od australského kontinentu
• 2 000 př. n. l. Příchod psa dinga
• 1486 Portugalci se dostávají k mysu Dobré naděje – cesta k Asii otevřena
• 1600 Indonéští rybáři pravidelně připlouvají k severnímu břehu Austrálie
• 1606 Španělská loď proplouvá Torresovým průlivem
• 1697 Holanďané objevují Labutí řeku (Swan River)
• 1770 Kapitán Cook objevuje východní Austrálii
• 1788 Založení města Sydney
• 1803 Britové se usazují v Tasmánii
• 1817 Místo názvu Nové Holandsko – Austrálie
• 1851 Zlatá horečka v Novém Jižním Walesu a ve Viktorii
• 1858 V melbournských parcích se začíná hrát australský fotbal
• 1868 Do západní Austrálie dopraven poslední trestanec
• 1872 Telegrafní linkou je přes Darwin spojena Adelaide s Londýnem
• 1883 Melbourne spojen se Sydney prvním parním vlakem
• 1901 Šest australských států se spojuje a vytváří Australský svaz; projednáván federální zákon, který by omezil přistěhovalectví z Asie
• 1927 Canberra se stává namísto Melbourne hlavním městem Australského svazu
• 1930 Zavedeno telefonní spojení mezi Austrálií a Británií
• 1932 Otevřen most Harbour Bridge přes Sydneyský přístav; nezaměstnanost přes 30 %
• 1939 Austrálie vstupuje do 2. světové války
• 1945 Konec války, australský soudce předsedá tribunálu s japonskými válečnými zločinci; Australský svaz vyplácí podpory v nezaměstnanosti a dávky v nemoci
• 1956 Olympijské hry v Melbourne a ve Stockholmu
• 1967 Referendum ukončuje diskriminaci domorodců
• 1973 Otevření opery v Sydney
• 1985 Ayers Rock (Uluru) je oficiálně předán původním obyvatelům
• 1989 Přerušení legislativních svazků s Británií
• 1994 Začíná platit “native title“, zákon o právu původních obyvatel na půdu
• 2000 Olympijské hry v Sydney