Austrálie
Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity Masarykovy univerzity
Martin Culek, Eduard Hofman, Boris Rychnovský, Hana Svobodová, Darina Mísařová

Původní obyvatelstvo

Názorů na původ Austrálců je více, většina vědců se shoduje v tom, že Austrálie dostala své původní obyvatelstvo z jihovýchodní Asie. Nejstarší nálezy pochází z okolí jezera Mungo, kde byla nalezena kostra muže, jejíž stáří je určeno přibližně na 60 000 let.

Z toho se dá usuzovat, že Austrálie byla před více než 60 000 lety osídlena lidskou populací, jako v pořadí druhý kontinent po Asii. Ve vývoji planety Země docházelo k častému ochlazování klimatu na naší planetě a rozrůstající se ledovce snížily hladinu oceánu o téměř 150 metrů pod současnou úroveň. Tím vznikly pevninské mosty mezi asijským kontinentem a ostrovy Indonésie, dnešní Novou Guineou a Austrálií. Doba ledová patrně vytlačila lidské kmeny z úrodných oblastí Asie na jih.

Austrálii již na počátku osídlily kmeny, které se živily lovem zvěře a sběrem plodů. V průběhu archeologických výzkumů vědci nenalezli žádné zbytky semen ani rostlin vhodných k domestikaci a ani žádné známky domestikace zvířat. Domorodci se dokázali přizpůsobit obtížnému životnímu prostředí a způsob získávání obživy je nutil k neustálému přesunu – kočování v malých rodových skupinkách uvnitř kmenových území. Austrálii tedy nepostihla „neolitická revoluce“. Když byla Austrálie obsazena Brity, dostalo se původní obyvatelstvo do pozoruhodné konfrontace s národem, který stál v čele nového pokroku – průmyslové revoluce a věku páry.

V době příchodu Evropanů do Austrálie v roce 1788 byl počet domorodců žijících na kontinentu odhadován na 300 až 500 tisíc. Některé prameny však hovoří o množství, které se blížilo jednomu milionu obyvatel. Populace, která byla rozdělena přibližně do 500 kmenů s podobným počtem jazyků, sídlila prakticky na celém kontinentu s výjimkou pouští ve vnitrozemí. Původní obyvatelstvo Austrálie, které Evropané začali nazývat Aboriginals (viz obr.č. 1, 2, 3), tvoří v etnickém složení Austrálie zvláštní místo.

Evropská kolonizace

Během evropské kolonizace počty Austrálců silně poklesly. Evropští osadníci s sebou přinesli mnohé nemoci, jako spalničky, černý kašel a neštovice, které byly pro domorodé obyvatele smrtelné. Největší tragédií bylo, že domorodci nebyli považováni za lidi a osadníci je zabíjeli pod záminkou, že je ohrožují. Veškerá půda byla konfiskována a domorodcům za ni nebyla přiznána žádná náhrada.

Austrálci byli vytlačováni do nehostinných pustin střední a severní Austrálie. V roce 1930 zůstalo v zemi pouze kolem 70 000 domorodců. Obrat nastal až po druhé světové válce, kdy dochází ke zlepšení sociálních i zdravotních podmínek domorodců. O postavení domorodců a vztahu bílého obyvatelstva k nim poměrně pěknou formou vypovídá i film Austrálie (2008), který režíroval Baz Luhrmann

Začínají se uskutečňovat organizované akce na záchranu domorodého obyvatelstva. Správu domorodých záležitostí převzaly vlády jednotlivých států. Domorodci byli soustřeďováni do osad, kde se seznamovali s evropským způsobem života a byla jim poskytována lékařská péče. Pokles jejich počtu se zastavil a Austrálci začali zaznamenávat populační růst. V současné době žije na území Austrálie kolem půl milionu domorodých obyvatel. V posledních letech nastal demografický boom daný nižšími sociálními a ekonomickými podmínkami; podobný je vyšší přirozený přírůstek obyvatel např. v zaostalých afrických zemích.

Dnešní postavení Austrálců

V roce 1967 byli Austrálci na základě celostátního referenda zrovnoprávněni s bílými Australany a podle zákona Native Title Act z roku 1993 získali právo na půdu. Federální vláda i vlády jednotlivých států, v nichž žije původní obyvatelstvo, vynakládají značné částky na podporu programu pro zvýšení jejich vzdělání, zlepšení zdravotního zabezpečení, bydlení a zaměstnání.

Domorodcům patří téměř dvě pětiny území Severního teritoria včetně skalního útvaru Uluru (Ayers Rock) a Katja Tjuta (Olgas) a pětina území Jižní Austrálie (viz obr.č. 4, 5, 6, 7). Za vstup do těchto oblastí se platí a poblíže bylo vybudováno středisko s velkou ubytovací kapacitou různé úrovně, informačním centrem, obchod apod. Z výnosů turistického ruchu jsou Austrálcům placeny různé sociální programy.

Kolem samotné hory je rovněž dostatek místa na odpočinek a jsou zde připraveny trasy různé obtížnosti. Pokud chce někdo vystoupat nahoru, musí se brzy ráno informovat v informačním centru při vstupu na území parku. Často není výstup povolený kvůli vysokým teplotám nebo větru. Vybrané trasy však skýtají dostatek možností celé okolí poznat i se skutečně specifickou atmosférou tohoto místa. Záměrně zde nedáváme typický obrázek hory, i když jich vlastníme dostatek. I na vlastní fotografii celé hory, která by byla využita pro účely publikace, by se musela zakoupit licence.

Počet domorodců k počátku 21. století se odhadoval na 400 000. V územním rozložení původních Austrálců se stále více projevuje proces europeizace a míšení s bílým obyvatelstvem. V současnosti je jejich pohyb neomezený, ale hospodářské a sociální potíže donutily mnohé z nich přestěhovat se do měst a přizpůsobit se tamním podmínkám. Rozložení původního obyvatelstva viz obr. č. 8.

Jen asi jedna třetina žije dnes na venkově. K představě Australského venkova Vám poslouží obrázky z předchozí kapitoly, kde je představený outback a následující galerie, která je pořízena z průjezdu napříč venkovskou krajinou Severního teritoria směrem k Alice Springs (obr. č. 9, 10, 11). V jižních státech vzrůstá příliv domorodců do měst, zatímco v severních a středních částech kontinentu jich většina žije v osadách a misiích, v rezervacích a na dobytkářských a ovčáckých stanicích. V posledních letech se však počínají malé skupinky vracet na venkov, zejména do buše Severního teritoria, kde zakládají osady.

Vzhled Austrálců

Původní Austrálci zaujímají antropologicky i jazykově zvláštní místo, počítají se však k tmavým typům lidstva. Jsou střední postavy, pleti barvy čokoládově hnědé až černé. Charakteristickými rysy obličeje jsou velké nadočnicové oblouky, široký nos, velká ústa, vysedlé čelisti.

Záhadou zůstává původ Tasmánců. Od původních Austrálců se značně liší jak svými tělesnými znaky, tak především svou materiální kulturou a způsobem života. Měli tmavší pleť a vlhké vlasy a s největší pravděpodobností mají Tasmánci původ v Melanésii, nebo byli s Melanézany spříznění. (Viz opět obrázky z kapitoly Obyvatelstvo.)

Způsob života Austrálců

Domorodá historie, starodávné příběhy, domorodé zvyky, způsob života, domorodé právo a sociální organizace jsou uchovávány po řadu generací a předávány prostřednictvím bohaté ústní tradice v písních, básních a legendách. Domorodý život byl rychle narušen hlavně v jižních oblastech po osídlení bílými osadníky. V tradičních komunitách domorodé rituály zůstávají nezměněny, stejně jako jejich víra v duchy předků.

Austrálci jsou využíváni i v ochraně přírody, jako zaměstnanci různých přírodních rezervací a parků. Následující galerie je z úvodního vstupu poblíž Brisbane. Vtipnou a humornou formou jsou návštěvníci seznamováni s australskou přírodou, kulturou původních obyvatel a jejími zvyky. Tallehudgera Creek, Conservation Park, Queensland – viz obrázky 12,13,14,15, foto: Hofmann,E. 2006.

Z hlediska odívání je pozoruhodná skutečnost, která nikde na světě nemá obdoby, a to, že domorodci chodili nazí. Dnes už takto chodí jen kočovní nomádové v západní poušti, a i to rychle s dobou mizí. První bílí osadníci, a především misionáři přinutili domorodce, aby se oblékali. V dnešní době se domorodci oblékají se stejnou samozřejmostí jako bílí lidé.

V jižnějších částech centrální Austrálie, kde jsou častější deště, si domorodci vybudovali příbytky z trávy, které připomínají včelí úly. Na jihu kontinentu a v Arnhemské zemi si lidé stavěli přístřeší z kůry stromů, aby se chránili před deštěm. Takové ochranné příbytky jsou používány dodnes v mnoha částech Austrálie s tím rozdílem, že pokud jsou dostupné evropské materiály (např. vlnitý plech, plechovky od oleje, igelitové plachty atd.), jsou často začleněny mezi tradiční materiály.

Většina domorodců se dnes dostala na takovou úroveň, že se oblékají zcela v duchu dnešní civilizace a žijí v domech. Je však otázkou, zda jsou z toho šťastni. Stále však trpí diskriminací a chudobou, jejich průměrný příjem na rodinu tvoří dvě třetiny příjmu bílé australské rodiny. Kojenecká úmrtnost je dvojnásobná, nezaměstnanost čtyřnásobná a průměrná délka života je o 15–17 let kratší než u ostatní populace. Tři čtvrtiny příjmů domorodců pocházejí přímo z vládní pokladny.