Austrálie
Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity Masarykovy univerzity
Martin Culek, Eduard Hofman, Boris Rychnovský, Hana Svobodová, Darina Mísařová

Ochrana přírody v Austrálii

Austrálie je domovem mnoha unikátních rostlin a živočichů. Mnohé jsou endemické, tzn., že se vyskytují pouze zde a jinde na světě se s nimi nesetkáme. S výrazným působením člověka na prostředí došlo v  posledních 200 letech k dramatickým negativním vlivům (vzpomeňte koaly, redukci klokanů v zemědělských oblastech, vyhubení vakovlka na Tasmánii atd.) – viz Biogeografie Austrálie.

Na druhé straně hluboce propracovali Australané systém ochrany přírody. Ve smyslu moderních přístupů kromě druhové ochrany podporují ochranu územní. Mají v tom dlouhodobou tradici – již v roce 1879 vyhlásili jako chráněné území krajinu okolo Sydney v Novém Jižním Walesu, tzv. Royal National Park. Podobně chrání Australané i ohrožené druhy rostlin a živočichů. Jedním z důvodů je i to, že 40 % všech vymřelých druhů savců bylo australských. Mezi ohrožené druhy patří např. klokan medvědí, k. páskovaný, klokánek rudohnědý, bandikut králíkovitý, kunovec tečkovaný. V souvislosti s prohlubujícími se změnami prostředí v důsledku oteplování mohou být ohroženi i další živočichové (žáby a mořské želvy zvyšováním teploty prostředí, bandikuti častějšími požáry a nižší nabídkou potravy se zmenšováním prostředí, kakaduové a jiní ptáci úbytkem potravních zdrojů a mnozí další nutností migrací v důsledku změn prostředí /Kollerová, 2008/). Druhová ochrana (např. http://www.environment.gov.au/publicthreatenedlist) není samospasitelná bez vazby na prostředí – z toho důvodu i v Austrálii vytypovali ohrožené ekosystémy s potencionální ochranou (http://www.environment.gov.au/publiclookupcommunities).

Taxon	n druhů /n endemických druhů	n ohrožených druhů /n vymřelých druhů (zvýšení původního n)
Rostliny	42 000 85	56 0
Ryby	1489 1340	86 0 → 1
Obojživelníci	229 204	47 1 → 4
Plazi	880 760	39 0
Ptáci	851 387	65 7 → 23
Savci	376 225	64 27

Systém chráněných území (CHÚ) není ve všech svazových státech Austrálie jednotný – existují značné rozdíly mezi kategoriemi v jednotlivých státech. Vlády jednotlivých států a teritorií mají pravomoc pouze na svém území. Od roku 1972 ve smyslu dohody sjednotili pojem a definici australského národního parku: … „poměrně velké území s rysy převážně neporušené přírodní krajiny, flóry a fauny, určené k trvalému užívání pro osvěžení, výchovu a inspiraci veřejnosti a chráněné před všemi vnějšími vlivy kromě základního provozu tak, aby byly všechny přirozené atributy zachovány“ … (Fox, 2003). Podle ní každá svazová země vyhlašuje a  řídí NP na svém území. Z tohoto uspořádání se vymykají dva nejznámější NP (Uluru-Kata-Tjuta a  Kakadu) a sedm zámořských území, chráněných centrálně. Příležitostnými kategoriemi chráněných území jsou krajinné (přírodní) parky, resp. parky ochrany, významné ekosystémy a výzkumné plochy, chráněná krasová území, případně geologické útvary, domorodá chráněná místa, památková místa, památkové rezervace, historické vraky, historická místa, státní a přírodní zábavní oblasti včetně oblastí určených k ekologické výchově. Zvláštním útvarem jsou rezervní území (vody) řízené na úrovni ministerstva (zpracovatelského průmyslu). Jednota panuje v rámci kategorií národní park (NP) a přírodní rezervace (PR). Tato základní kategorizace odpovídá i mezinárodnímu ochranářskému pohledu. V rámci obou zmíněných kategorií rozlišují mořské NP a mořské PR. Chráněných území na úrovni NP je v  každém australském státě rozmanitý počet. Seznam viz Box 1. V prvních letech 21. století byl v  některých svazových státech Austrálie výrazně zvýšen počet národních parků, viz tabulka níže, nejčastěji překvalifikováním přírodních rezervací.

	ACT	Qld	NSW	Vic	NT	SA	WA	Tas
NP 1973		22	11	16	4	(10PR)	5	3
NP 2003	1	25	157	26	10	11	30	?
NP 2011	1	181	161	46	17	23	71	19
PR	7	470	412	?	14	324	750?	495
∑ CHÚ	8		955	1966	61		1224

• ACT – Australian Capital Territory (Území hlavního australského města)
• Qld – Queensland
• NSW – New South Wales (Nový Jižní Wales)
• Vic – Victoria
• NT – North(ern) Territory
• SA – South Australia
• WA – West(ern) Australia
• Tas – Tasmania

Mnohá chráněná území na úrovni národních parků jsou zařazena do Seznamu světového dědictví pod patronací UNESCO. Jsou to nejcennější a nejvýznamnější přírodní klenoty, v některých případech spojené s rozmanitou lidskou kulturou. Tak jsou chráněna různorodá území s rozdílnými motivy ochrany (geologickými, krajinářskými, přírodovědnými včetně kulturně historických apod.). Kromě toho jsou jiné registrovány jako Biosférické rezervace. Jsou to rozsáhlá území přírodních i kulturních krajin se zastoupením základních biomů na Zemi.

Chráněná území Austrálie zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO (cs.wikipedia.org). Viz také obr. č. 2, ostrov Fraser viz obr. č. 3.

• Velký korálový útes (Great Barrier Reef)
• NP Kakadu (Kakadu National Park)
• Deštné tropické pralesy Queenslandu (Wet Tropics of Queensland)
• Středněvýchodní deštné lesy (Central Eastern Rainforest Reserves)
• Oblast jezer Willandra (Willandra Lakes Region)
• Krajina Modrých hor (Greater Blue Mountains Area)
• Naleziště fosilií Riverleigh a Naracoorte Caves (Australian Fossil Mammal Sites Riversleigh/ Naracote)
• NP Uluru-Kata Tjuta (Uluru-Kata Tjuta National Park)
• Žraločí zátoka (Shark Bay, Western Australia)
• Purnululu (Purnululu National Park)
• Pobřeží Ningaloo (Ningaloo Coast)
• Tasmánská divočina (Tasmanian Wilderness)
• Ostrov Fraser (Fraser Island)
• Souostroví lorda Hovea (Lord Howe Island Group)
• Ostrovy Heard a Macdonald (Heard and McDonald Islands)
• Ostrov Macquarie (Macquarie Island)

Biosférické rezervace (BR) v Austrálii (http://www.environment.gov.au/parks/biosphere/)

• Barkindji BR, NSW
• Croajingolong NP, Vic
• Fitzgerald River NP, WA
• Great Sandy BR, Qld
• Hattah-Kulkyne NP and Murray-Kulkyne Park, Vic
• Kosciuszko NP, NSW
• Mornington Peninsula and Western Port, Vic
• Mamungari Conservation Park, SA (dříve "Unnamed Conservation Reserve")
• Noosa BR, Qld
• Prince Regent River Nature Reserve, WA
• Riverland BR, SA
• Calperum and Taylorville Stations
• Uluru – Kata Tjuta NP, NT
• Wilsons Promontory NP, Vic
• Yathong PR, NSW

Velký bariérový útes (též Velká korálová bariéra – Great Barrier Reef) se táhne od Nové Guineje podél východního pobřeží až k obratníku Kozoroha. Postupně se více vzdaluje od pevniny. V pásu vystupuje více než 600 ostrovů jako vrcholy korálového útesu (podmínky vývoje korálů viz Biogeografie Austrálie. Diverzita korálů dosahuje až 350 druhů, ryb až 1500 druhů. Díky druhové bohatosti patří k nejhodnotnějším přírodním ekosystémům.

NP Kakadu – mokřadní a tropická krajina s mnohadruhovým zastoupením ptáků. Jako jediný NP a BR chrání celý říční systém od pramenů až k ústí včetně fenoménu cyklických záplav. Název je odvozen od domorodého „gagadju“ – kontrasty, které předtavuje rozdíl mezi zelenými mangrovy a šedým pásmem příliv-odliv. Skalní umění kreseb domorodců jako součást kulturního dědictví zvyšuje význam NP až k zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO.

Deštné tropické pralesy Queenslandu – jsou významné pro dokumentaci evoluce australského rostlinstva. Kromě toho se vyznačuje vysokou diverzitou vyšších (amniotických) obratlovců. Žije zde 50 % australských ptačích druhů a 30 % vačnatců, žijících na tomto světadílu.

Středněvýchodní deštné lesy – severně od Sydney v pohoří Barrington se na 2800 km² prostírá deštný les. Krásy zbrázděného terénu spolu s původními, až tisíciletými stromy se staly předmětem ochrany v NP Barrington Tops a později zapsány do seznamu přírodního dědictví UNESCO.

Oblast jezer Willandra – představuje významné archeologické naleziště (artefakty staré 40 000 let). Jezero Mungo i navazující říční soustava vytvářely mokřadní oblast, v níž žili domorodci. To vše je v současné době lokalizováno v polopouštní krajině s příznačnými písečnými pahorky. Periodické jarní deště dočasně obnovují mokřady, které poskytují vhodné prostředí pro živočichy, zejména ptáky.

Krajina Modrých hor (Blue Mountains – 198 881 ha) leží v dosahu jednoho sta kilometrů západně od Sydney. Za svůj název vděčí silicím v listech blahovičníků, které jsou v teplých dnech vypařovány do vzduchu a zdáli způsobují jeho modravý nádech. Původní rozlehlá parovina byla rozbrázděna erozními pochody do labyrintu soutěsek, roklí a bizardních skal a v paleogénu vyzdvižena do podoby pohoří o nadmořské výšce přibližně 1000 m.

Naleziště fosilií Riverleigh a Naracoorte Caves – mapují významná a důležitá stadia vývoje fauny na australském kontinentu. Viz obr. č. 7

NP Uluru-Kata-Tjuta leží v pomyslném centru kontinentu. Zde vystupuje z roviny 350 m vysoký kambrický pískovcovo-slepencový masív Uluru (dříve Ayers Rock). Jeho stáří odhadují odborníci na 550 mil. let. Původně plošné říční usazeniny byly tektonickými pochody vyzdviženy do strmého úklonu. Větrná a vodní eroze vymodelovala útvar do dnešní bochánkovité podoby o délce 3 km a obvodu 12 km. Nedaleko se nachází další útvar 26-i oblých rozbrázděných ještě vyšších skalisek Mount Olgas (domorodý název Kata-Tjuta – „mnoho hlav“). Systém svým původem a horninovým složením odpovídá Uluru. Odlišná byla míra a způsob eroze, která rozrušila sedimenty. Vegetace je tvořená nízkými blahovičníky a keřovými akáciemi. Dostatečné vodní zásobení umožnilo domorodcům využití celé krajiny a jmenovitě skalních útvarů k kultovním obřadům.

BR Žraločí zátoka – se sice nazývá podle taxonu paryb, ale žijí zde mořské želvy i zástupci vzácných mořských savců (dugong indický). Potravní chování delfínů je předmětem zkoumání i zájmu turistů. Zdejší stromatolity (cyanobaktériemi tvořené balvany) představují jedny z prvních představitelů živých systémů na Zemi.

Purnululu – krajina v pohoří Bungle Bungle se stejnojmenným NP. Významný výskyt kuželovitého pískovcového krasu.

Pobřeží Ningaloo – nejdelší přímořské útesy na světě, krasové území s podzemními jeskyněmi.

Tasmánská divočina – nejrozlehlejší CHÚ na australském kontinentu zohledňuje geologický vývoj i botanickou evoluci daných podnebných podmínek. Spousta rostlinných druhů roste výhradně v této oblasti.

Ostrov Fraser leží nedaleko queenslandského pobřeží. Je to největší písečný ostrov na světě – má 123 km na délku a 25 km na šířku. Přitom je geomorfologicky rozrůzněný s výraznými kopci porostlými deštným lesem (nejvýznamnější blahovičníky Eucalyptus pilularis, Mellaleuca sp.). V údolích protékají potoky a leží křišťálově čistá jezera.

Souostroví lorda Hovea – má tvar nevelkého půlměsíce (11 krát 3 km). Spolu s okolními skalními výchozy je sopečného původu. Význam a unikátnost tkví v izolaci ostrova a v zachycení vegetačních vývojových změn (banyány, kentia a jiné druhy). Vysoké je zastoupení endemických rostlin a živočichů.

Ostrovy Heard a MacDonald – subantarktické ostrovy s aktivními vulkány.

Ostrov Macquarie – jediné místo na zemi, kde se materiál zemského pláště dostává až nad mořskou hladinu.

BR Croajingolong – důležitost tohoto území nespočívá v prvním objevu pevniny J. Cookem v r. 1770, ale v zachovalosti a hlavně rozmanitosti krajiny. Nalezneme zde nekonečné pobřežní písčité pláže, dunové oblasti, laguny, jezera, močálovitá území, luční biotopy i deštné lesy teplého pásma s vystupujícími žulovými vrcholky. Ve více než tisícovce rostlinných druhů zaujímají výrazné místo orchideje. Čtyřicet vzácných nebo ohrožených druhů zvěře podtrhuje význam území.

BR Hattah–Kulkyne NP a Murray–Kulkyne park propojuje záplavový mokřadní systém jezer a jezírek s tokem řeky Murray. Okolní sušší území hostí rozdílnou flóru a faunu oproti mokřadním zástupcům.

BR Kosciuszko (Australské /Sněžné/ Alpy) NP je označení pro horskou krajinu na pomezí Území hlavního města Austrálie (ACT – Australian Capital Territory), Nového Jižního Walesu (NSW – New South Wales) a Viktorie (V – Victoria). Původních šest NP (NP Kosciuszko 6 500 km², Alpine NP – 6 460 km², Namadgi NP – 1060 km², Snowy River NP – 981 km², Mount Bufalo NP – 310 km² a Brindabella NP – 126 km²), dvě přírodní rezervace a krajinný park byly sjednoceny a vedeny jako horská biogeografická oblast s celkovou rozlohou 16 000 km². Byly v ní vymezeny tři hlavní výškové zóny:

• montánní (horské) pásmo vlhkého horského lesa s rozvolněným porostem nízkých blahovičníků a keřů v nadm. výškách 1000 – 1500 m,
  montánní (horské) pásmo mokrého horského lesa s vyšším vzrůstným typem stromů (blahovičníky) ve stejných nadm. výškách 1000 – 1500 m,
• subalpinské pásmo blahovičníku sněžného (pokrouceného vzrůstu) v nadm. výškách 1500 – 2000 m,
• alpinské pásmo vřesovišť a alpských luk nad stromovou hranicí v nadm. výškách nad 2000 m.

BR Mornington Peninsula – spojuje ochranu přírodovědných prvků včetně významných mokřadů s rekreačním určením poloostrova pro obyvatele Melbourne, doplněným místním vinařským hospodařením.

BR Namungari Conservation Park – chrání aridní oblast dun, tvořených červeným pískem a slanými jezery. Porosty tvoří akácie a blahovičníky. Významné domorodé území.

BR Noosa – leží na mysu s výrazným působením tidálních cyklů. Střídání sladkovodních a terestrických podmínek a poměrů výrazně ovlivňuje zdejší ekosystémy.

BR Wilsons Promontory NP – představuje pozůstatky šelfového pozemního spojení pevniny s Tasmánií v podobě bílé pláže vroubené žulovými balvany, obklopené vřesovišti s dalšími zástupci flóry a fauny.

BR Yathong Nature Reserve – se vyznačuje i porosty mallee doprovázenými typickým suchomilnými rostlinami a živočichy.