Přechod na menu, Přechod na obsah, Přechod na patičku
     

Městské obyvatelstvo

Pro Austrálii je charakteristická z hlediska osídlení malá a velmi nerovnoměrná zalidněnost pevniny. Činí 2,9 obyvatel na km2, jak už bylo uvedeno v předchozích kapitolách, ale vzhledem k velkým vnitřním rozdílům způsobenými přírodními podmínkami a následným hospodářským vývojem, nevystihuje tento údaj skutečný stav.

Rozloha Austrálie činí téměř 7,7 mil. km2, z toho vodní plochy zabírají 68 920 km2 včetně ostrovů Lord Howe Island a Macquaire Island. Přibližně jednu třetinu pevniny tvoří neobyvatelná poušť s průměrnými ročními srážkami menšími než 250 mm – viz kapitola „Přírodní poměry“.

Pouze část tohoto území umožňuje částečně pastevní chov skotu, který zaměstnává jen malý počet lidí. Tuto centrální aridní oblast obklopuje území, kde srážky umožňují extenzivní pastevectví zaměstnávající opět pouze omezený počet obyvatel. Z toho vyplývá, že více než tři čtvrtiny Austrálie jsou téměř neosídleny nebo jsou osídleny jen velmi řídce.

Většina obyvatel se soustřeďuje do měst, která vznikla v oblastech s těžbou nerostů či při pobřeží, jako přístavy. V jižních a východních částech žije na jedné pětině kontinentu až 90 % australského obyvatelstva. Jihovýchodní Austrálie je oblastí s nejstarším evropským osídlením, s vyhovujícím podnebím, s dostatkem surovinových zdrojů i úrodných půd. Průměrná hustota zalidnění zde dosahuje až 12 obyvatel na km2. Rozvinulo se zde příměstské zemědělství a v oblastech s dostatečnými srážkami i  intenzivní zemědělská výroba s chovem skotu a pěstování cukrové třtiny. Ve srovnání s jinými kontinenty žije největší počet obyvatel ve vzdálenosti do 50 km od moře (přes 70 %). Na obrázku č. 1 je Sydney a obr. č. 2 pochází z centrální Austrálie.

město
Obr. č. 1: Město, foto: Hofmann, E., 2010
venkov
Obr. č. 2: Venkov, foto: Hofmann, E., 2010

Typickým znakem osídlení Austrálie je také vysoký stupeň urbanizace, který je jeden z nejvyšších na světě. Až 86 % obyvatelstva se koncentruje do měst, která jsou spíše velkoměsta nad 100 000 obyvatel. Až 70 % obyvatel se soustřeďuje do sedmi měst označených jako metropolitní (viz obr. č. 3).

obrazek
Obr. č. 3: Městská sídla, Foltýnová, D., 2003

Sídelní struktura

Dominantní úlohu hrají především hlavní města jednotlivých států. Soustřeďuje se zde téměř veškerý průmyslový, obchodní, politicko-administrativní i kulturní život státu.

Centralizace australského obyvatelstva stále vzrůstá a je obtížné tento nepříznivý vývoj, který má vliv na celou sídelní strukturu, zastavit.

V roce 1971 zde existovalo pouze kolem 60 měst s počtem obyvatel více než 10 000. Jedná se především o  města v pobřežních oblastech, střediska s nerostným bohatstvím Broken Hill či nacházející se v úrodných zemědělských oblastech Mildura, Toowoomba. Některá města plní funkci administrativní např. Alice Springs. Další města na pobřeží plní funkci rekreační a celé pobřeží je označováno jako Gold Coast – viz obr. č. 4,5,6.

schéma jižního pobřeží
Obr. č. 4: Schéma jižního pobřeží – Great Ocean Road, infocentrum Geelong
Port Campbel
Obr. č. 5: Port Campbel, foto: Hofmann, E., 2010
Warnambool
Obr. č. 6: Warnambool – skanzen, foto: Hofmann, E., 2010

V Austrálii nalezneme pět rozrůstajících se milionových měst – Sydney, Melbourne, Perth, BrisbaneAdelaide. V posledních letech se však růst obyvatelstva v některých metropolitních městech – Sydney, Melbourne – zpomalil ve prospěch menších měst. Je to způsobeno některými negativními faktory projevujícími se v metropolitních městech, jako je například snižující se počet pracovních příležitostí, nepříznivé bytové podmínky či zhoršující se životní prostředí.

Australský venkov si nelze představovat jako venkov našeho typu. Je to jen velmi nepravidelná síť středisek s obchody, poštou, zdravotnickou a policejní službou a s benzínovou stanicí. V oblastech chovu ovcí jsou to jen osamělé stanice. Australané nazývají tyto řídce zalidněné oblasti ve vnitrozemí a na severu kontinentu outback – zázemí. Viz obr. č. 7,8. Na obrázku č. 7 je podána „stručná charakteristika“ této vesnice, která má ještě čerpací stanici a hospodu – nadmořská výška 150 m, 22 500 ovcí, cca 2 000 000 much, 30 obyvatel. Australané nedostatkem humoru rozhodně netrpí.

Glendamboo 1
Glendamboo 2
Obr. č. 7, 8: osada v Jižní Austrálii, Glendamboo, foto: Čech, T., 2010

Sydney

Sydney je mnoha lidmi považováno za nejhezčí město Austrálie. Je také místem, kde se potkávají národnosti celého světa. Sydney je téměř 5 miliónové město, což může nahánět strach. Jeho výhodou však je, že je velmi přehledně uspořádáno. Většinu času jeho návštěvníci stráví nejspíše v centru, které je označováno CBD. Napříč centrem vede hlavní ulice jménem George Street. Tato ulice začíná u  hlavního přístavu (nedaleko Harbour Bridge a Opery) a vede městem kolem nákupních zón, kolem radnice, čínské čtvrti, až ke stanici Central, kde střed města víceméně končí. V okolí několika bloků od této ulice se odehrává to hlavní v Sydney – Sydney Tower, Martin Place, Hyde Park, RocksDarling Harbour. Pohled na město ze Sydney Tower dokonale celou metropoli ukáže, viz obr. č. 9. Pohybovat se dá velmi lehce i pomocí MHD. Zvláštností je dráha, která centrum ukáže zblízka, tzv. Monorail, který se pohybuje nad úrovní ulic, viz obr. č. 10. Sydney je rovněž centrem průmyslu a obchodu.

pohled ze Sydney Tower
Obr. č. 9: Pohled ze Sydney Tower, foto:Čech, T., 2010
> Monorail
Obr. č. 10: Monorail – centrum Sydney, foto. Čech, T., 2010.

Melbourne

Druhé největší australské město a hlavní město státu Victoria leží v zátoce Port Phillip. Bylo založeno roku 1835 a rozrůstalo se vlivem zlaté horečky v 50. letech 19. století. Městské centrum je postaveno podle plánu kolmých ulic a širokých tříd. V botanických zahradách, založených v roce 1845 roste více než 12 000 druhů rostlin. Melbourne je také jedno z nejvýznamnějších australských obchodních, finančních a průmyslových center. Pro turisty jezdí kolem historického centra tramvaj, která je zdarma i s komentářem, kudy zrovna projíždí. Typické pro střed všech velkých australských měst je spojení staré a nové architektury. Všechna centra se vyznačují vysokými mrakodrapy, ale od středu se táhnou nekonečná sídliště nízkopodlažních domů, viz obr. č. 11, 12.

Pohled na centrum Melbourne
Obr. č. 11: Pohled na centrum Melbourne s řekou Yarra, foto: Čech, T., 2010
Staré a nové v Melbourne
Obr. č. 12: Staré a nové v Melbourne, foto: Čech, T., 2010.

Adelaide

Hlavní město státu Jižní Austrálie v zálivu sv. Vincence je páté největší město australské pevniny. Město je důležitou železniční spojkou a má přístav, v němž je naloďováno zboží na vývoz z rozsáhlého území Austrálie. Založeno bylo roku 1837 a zůstalo věrné svému původnímu vzhledu se širokými ulicemi svého centra a rozsáhlými parky na obvodu. Zajímavá jsou rovněž moderní umělecká díla, která mnohdy s  humorem dotváří atmosféru celého města. Viz obr. č. 13, 14.

Adelaide
Obr. č. 13: Adelaide, centrum, Foto: Čech, T., 2010
Umění s humorem,
Obr. č. 14: Umění s humorem, Čech, T., 2010

Canberra

Federální hlavní město a správní středisko. Město s okolím tvoří federální district – Australian Capital Territory, ACT Charakterizuje ji buš a horský terén. Rozhodnutí vybudovat v této lokalitě sídlo federálního parlamentu mělo ukončit soupeření mezi Sydney a Melbourne a padlo v roce 1908. Na projekt města byla vypsána mezinárodní soutěž, kterou vyhrál americký architekt Burley Griffin. Parlament se do města přemístil z Melbourne roku 1927. Od roku 1958, kdy se sem přesunuli i cizí diplomaté a australská ministerstva, vzrostl počet obyvatel osmkrát. Původ názvu města snad pochází od domorodého výrazu canberry – „místo setkání“. Město opatruje většinu politických, literárních a uměleckých klenotů a sídlí zde důležité státní instituce. Žije tu necelých půl milionu obyvatel. Atmosféra města je svou rozlehlostí a absencí mrakodrapů na hony vzdálená atmosféře a ruchu ostatních australských měst, viz obr. č. 15, 16.

Canberra parlament
Obr. č. 15: Parlament, foto: Čech, T., 2010
Canberra
Obr. č. 16: Prostor, to je to, co Canberra nepostrádá, foto: Hofmann, E., 2010

Darwin

Termín Port of Darwin se zrodil v roce 1839. Azurovou zátoku tak pojmenoval kapitán lodi Beagle – John Lort Stokes po svém příteli Charlesi Darwinovi. Samotné město díky své poloze muselo ve své historii od svého založení v roce 1869 bojovat za své přežití. Za 2. světové války bylo město bombardováno Japonci. Roku 1974 byl Darwin téměř zničen tropickým cyklonem Tracy, ale byl znovu vybudován. Vyrostl v moderní multikulturní město s příjemnou atmosférou a výrazně asijským duchem. Je sídlem správy Severního teritoria a nejdůležitější přístav severní Austrálie, viz obr. č. 16, 17.

Pert
Obr. č. 17: zdroj
Perth Beach
Obr. č. 18: zdroj

Perth

Město založené roku 1829 na řece Swan je hlavní město státu Západní Austrálie. Jeho růst byl pomalý až do roku 1850, kdy se stalo trestaneckou kolonií. Perth a jeho přístav Fremantle se rychle rozvíjely po objevení zlata v Kalgoorlie v roce 1893, které leží 547 km východně od Perthu. Díky své odlehlosti je Perth, co se týče kriminality, nejbezpečnější australské velkoměsto. Viz obr. č. 19, 20.

Pert
Obr. č. 19 zdroj
Perth Beach
Obr. č. 20: zdroj neznámý

Brisbane

Třetí největší město na kontinentě a správní středisko státu Queensland. Leží v estuáriu stejnojmenné řeky a patří mezi nejvýznamnější australské přístavy. Roku 1824 zde byla založena trestanecká kolonie, městem se Brisbane stalo už roku 1834 a hlavním městem Queenslandu v roce 1859. O pět let později je z velké části zničil požár. Ve městě jsou tři univerzity. Dnes je Brisbane jedním z nejrychleji rostoucích měst v Austrálii. Brisbane je zároveň důležité průmyslové, finanční a dopravní středisko. Viz obr. 21, 22.

Centrum s řekou Brisbane
Obr. č. 21: Centrum s řekou Brisbane, foto: Hofmann, E., 2006
Koloniální styl – Brisbane
Obr. č. 22: Koloniální styl – Brisbane foto: Hofmann, E., 2006

V Brisbane nedaleko centra vzniká už léta zajímavý projekt – výstavba nového sídliště, které má zcela jinou pozici než většina sídlišť ostatních. Předně jde o výstavbu, kde budování kulturního centra a zázemí, předcházelo výstavbě bytových domů – viz obr. č. 23. V průběhu výstavby pak můžete chodit po osvětlených a zpevněných komunikacích, které jsou lemovány vzrostlou zelení – viz obr. 24. Sídliště je projektováno s bytovou výstavbou různé úrovně od “rozjezdových” bytů pro mladé, přes bydlení pro seniory až po vyšší úroveň bydlení. V sídlišti jsou projektovány i školy. Nejde zde o myšlenky zcela nové, ale “dotažené” k realizaci. Více se dozvíte na: http://www.kgurbanvillage.com.au/.

Informační, kulturní a administrativní centrum sídliště
Obr. č. 23: Informační, kulturní a administrativní centrum sídliště, foto: Hofmann, E., 2006
S výstavbou roste i zeleň
Obr. č. 24: S výstavbou roste i zeleň, foto: Hofmann, E., 2006

Hobart

Hlavní město Tasmánie je jedno z nejstarších v zemi. Založeno bylo v roce 1804 jako přístavní město, kolonie pro trestance a středisko lovu velryb. Tasmánské muzeum a umělecká galerie zachycují kulturu tasmánských domorodců, kteří byli téměř vyhubeni působením bílých lidí i jejich nemocí. Město je finančním a administrativním srdcem Tasmánie, jakož i domovským přístavem australských a  francouzských antarktických výprav a operací.

Hobart, TAS – Tourism Australia Copyright
Obr. č. 25: zdroj
Hobart, TAS – Tourism Australia Copyright
Obr. č. 26: zdroj

Australská města můžeme rozdělit do čtyř základních skupin:

Miliónová města mezinárodního významu Sydney, Melbourne
Ostatní metropolitní města (hlavní města jednotlivých států) Brisbane, Adelaide, Perth, Hobart, Darwin, Canberra
Ostatní města s více než 100 000 obyvateli Newcastle, Wollongong, Geelong, Gold Coast, Sunshine Coast, Townsville, Cairns
Ostatní města s méně než 100 000 obyvateli Lunceston, Toowoomba, Rockhampton, Broken Hill, Kalgoorlie, Ballarat, …
Tab. 15.1 Dělení australských měst
Stránky Pedagogické fakulty MU
| Technická spolupráce:
| Servisní středisko pro e-learning na MU
| Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2013

Centrum interaktivních a multimediálních studijních opor pro inovaci výuky a efektivní učení | CZ.1.07/2.2.00/28.0041