Jsou řada klencových (trigonálních) borocyklosilikátů s obecným vzorcem XY3Z6(BO3)3Si6O18(OH,F)4
X = Ca2+, K+, Na+
Y = Al3+, Fe2+, Fe3+, Li+, Mg2+, Mn2+
Z = Al3+, Cr3+, Fe3+, V3+
Obecný název je turmalín. Zpravidla bývá turmalín izomorfní směsí několika složek, z nichž nejvýznamnější jsou:
Krystaly turmalínu jsou dlouze sloupcovité s typickým vertikálním rýhováním. Agregáty sloupcovité, radiálně paprsčité (tzv. turmalínové slunce), jehličkovité nebo vláknité. Barva závisí na chemizmu - skoryl je černý, dravit je hnědý, elbait bývá různými příměsemi různě zbarvený a jeho barevně odlišené variety se označují jako rubelit (růžový elbait), indigolit (sytě modrý elbait), verdelit (zelený elbait) a achroit (bezbarvý elbait). Některé odrůdy bývají krystalově zonálně zbarvené, nejvýrazněji u elbaitu. Vryp bílý, nebo slabě zbarvený podle odrůdy. Lesk skelný. Nezřetelná štěpnost. Pyroelektrický a piezoelektrický. Křehký.
V pegmatitech, hydrotermálních rudních ložiskách, v rulách, fylitech, v žulách, v aluviích a mnohých sedimentech. Vyskytuje se v ohromném počtu různých nalezišť.
U nás např. Dolní Bory a Rožná, okolí Jihlavy, Cyrilov, Dobrá Voda aj. na Českomoravské vrchovině, u Písku, na Blaníku, u Sušic, Kutné Hory, Cínovce aj. Na Slovensku nejvíce ve Slovenském rudohoří. Ze světoznámých ložisek např. Ural, Zabajkalsko, Madagaskar, Kalifornie, Srí Lanka (indigolity), ostrov Elba (čiré s černou špičkou, tzv. mouřenínské hlavy), Brazílie a Zimbabwe.
Pěkně zbarvené, průzračné turmalíny se používají v klenotnictví (nejvíce se cení rubelity). Velké krystaly s piezoelektrickými vlastnostmi se využívají v elektrotechnice ke stabilizaci rádiových vln. Turmalín je potenciálním zdrojem bóru, elbait též lithia.