Kalcit   ::  CaCO3

V příměsích jsou přítomny Fe, Mg, Mn, méně často Ba, Co, Pb, Sr a Zn. Klencový (trigonální). Kalcit má nejvyšší počet krystalových tvarů. Bylo popsáno přes 550 krystalových, často vzácných tvarů a přes 1 500 spojek. Nejběžnější typy krystalů jsou sloupcovitý, tence až tlustě tabulkovitý, klencový, skalenoedrický, dipyramidální. Dvojčatí. Srostlice mají tvar srdčitý nebo motýlích křídel. Agregáty kalcitu jsou obvykle celistvé, stébelnaté, vláknité. Často zrnitý, kusový (tvoří samostatnou horninu krystalický vápenec čili mramor, nebo travertin).

Kalcit tvoří též konkrece, krusty, sintry, krápníky, povlaky. Pro svoji snadnou rozpustnost je v přírodě často nahrazován jinými minerály. Jsou známy pseudomorfózy tvořené křemenem, chalcedonem, sádrovcem, limonitem aj. Sám nahrazuje aragonit, sádrovec, baryt, křemen, fluorit. Často je součástí produktů rozpadu živců.

Je bezbarvý, bílý, šedý, žlutavý, hnědý, růžový, nazelenalý, světle modrý, černý - zbarvení podle příměsí a uzavřenin. Čistý je čirý, průhledný (islandský kalcit), s příměsí až neprůhledný. Dokonale štěpný podle klence (1011). Vryp bílý, lesk skelný, na plochách perleťový. Křehký. V HCl se rozkládá za studena. Čirý jeví dvojlom.

  • tvrdost: 3
  • hustota: 2,71 g . cm-3

Animace krystalových soustav

Výskyt

Jeden z nejhojnějších minerálů vůbec, vznikající za nejrůznějších podmínek z čistých a chladných roztoků. Kalcit je významným sekundárním minerálem mezo- a epitermálních rudních ložisek. V dutinách vulkanitů je velmi hojný a zpravidla jedním z pozdních minerálů. Je spolu s aragonitem častým produktem termálních pramenů jako porézní travertin i v lamelárních formách.

Je velmi hojný v pevninských sedimentech, v nichž vytváří komplexy vápenců, slínů, spraší a vápnitých pískovců; v mořských sedimentech se nahromadily ohromné masy CaCO3, původně v podobě vápnitých jílů, tvořených fosilními zbytky mořské flóry a fauny s vápencovým skeletem a které se všechny časem změnily ve vápenec. Kontaktní a regionální metamorfózou sedimentárních vápenců vznikají krystalické vápence - mramory, při větší příměsi silikátové složky vznikají erlany. Je též hojným biogenním sedimentem (křída). Největší plošný výskyt je v krasových oblastech, kde tvoří krasové jevy a je hospodářsky využíván.

U nás Moravský kras a Český kras, dále vápencové oblasti na Jesenicku, Mladeč, Javoříčko, Štramberk, Hranice na Moravě, okolí Brna, Prahy, u Mikulova, Berouna aj. Na Slovensku okolí Žiliny, Slovenský kras, na Liptově a Spiši, Malé a Bielé Karpaty aj. Klasické lokality zrnitého kalcitu jsou ve Švédsku, SRN, Rusku (Kola), Itálii, Norsku, Rakousku, Anglii, Alžírsku, JAR, Brazílii, Mexiku, USA aj.

Význam

Praktické využití kalcitu, zejména jako monominerální horniny vápence, je bohaté:

  • 1. islandský kalcit se pro vysoký dvojlom používá jako nikoly do polarizačních přístrojů
  • 2. azbestový kalcit a mramor-onyx se používá v klenotnictví a k dekoraci
  • 3. vápence se využívají v průmyslu (při výrobě cukru, sody, sodného louhu, tavidla při zhutňování rud ve vysokých pecích, výroba vápna, různých cementů aj.
  • 4. leštěné mramory a travertiny se používají jako stavební materiál na schodiště, obklady interiérů a exteriérů budov, v sochařství aj.
  • 5. křída se používá jako psací, barvířský a leštící materiál, např. při výrobě cementu, barevných laků, do zubních past, jako školní psací křída aj.
doc. RNDr. Jiří Matyášek, CSc. |
prof. RNDr. Miloš Suk, DrSc. |
Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita |
Vstoupit na úvodní stránku webu |
logo Pedagogické fakulty
| Technická spolupráce:
| Servisní středisko pro e-learning na MU, 2007
| Stránky střediska na Elportále