Novinářka a spisovatelka Milena Jesenská patřila k nejvýznamnějším ženám české kulturní scény první poloviny 20. století. Po obsazení pohraničních území na podzim 1938 pomáhala uprchlíkům – německým antifašistům a Židům. Klíčovou postavou tohoto plánu se stal Joachim von Zedtwitz, který upozornil na možnost úniku přes Polsko do Anglie. Milena Jesenská poskytla ve svém bytě v Kouřimské ulici č. 6 v Praze úkryt mnoha lidem, opatřovala jim jídlo a doklady. Zedtwitz zde uprchlíky vyzvedával a svým autem je vozil do Moravské Ostravy. Odtud s převaděči pokračovali přes hranice. Další útěky touto cestou však znemožnilo přepadení Polska 1. září 1939 a vypuknutí 2. světové války. Milenu Jesenskou zatklo gestapo 12. října 1939 v jejím bytě. Dlouhou dobu ji vyslýchali, prošla několika věznicemi, a nakonec ji deportovali do ženského tábora Ravensbrück, kde v roce 1944 zahynula. Zedtwitze zatkli v roce 1940 na základě dopisů nalezených v bytě Jesenské, ale jeho úlohu převaděče nezjistili. Čerstvě vystudovaný lékař se rozhodl simulovat schizofrenii, díky čemuž byl z vězení nakonec skutečně propuštěn. Žil v Praze až do roku 1948, pak odjel do Švýcarska. Milena Jesenská a Joachim Zedtwitz byli roku 1994 oceněni památníkem Yad Vashem titulem Spravedlivý mezi národy, Milena Jesenská in memoriam.