V lednu 1945 odváželi nacisté část práceschopných vězňů koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim v nákladních vagónech na nucené práce do říše. Z vlaku se podařilo uprchnout čtyřem židovským vězňům, kteří vyčerpaní a promrzlí dorazili do malé vesničky Šunychl u Bohumína. Zbídačení muži, kteří se vydávali za partyzány, nalezli útočiště u Jany Sudové. Paní Sudová, která bydlela sama s tříletou dcerou Annou, jim dala najíst a ukryla je na půdě svého domu. Jedním z ukrývaných byl polský Žid Jakob Silberstein, který s rodiči a sourozenci nejprve prošel ghettem, než je nacisté odvlekli do Osvětimi. Jediný z celé rodiny přežil dva roky v nelidských podmínkách. Tři jeho spoluvězni se za čas vydali směrem k frontě. Jakob Silberstein zůstal u Jany Sudové až do osvobození. Když hrozily prohlídky, skrýval se v dutém kmeni stromu v přilehlé zahradě. Při kontrolách domu jeho úkryt nacisté nikdy neodhalili. Po válce se dozvěděl, že paní Sudová od počátku tušila, že se nejedná o partyzány, nýbrž o Židy. Přesto podstoupila obrovské riziko s ohrožením života svého i malého dítěte a uprchlíky přijala. Janě Sudové udělili ocenění Spravedlivý mezi národy in memoriam roku 2006. Na přání Jakoba Silbersteina v památníku Yad Vashem umístili i symbolickou část kmene stromu, v němž se ukrýval.