Jílové minerály

Jílové minerály jsou skupinou fylosilikátů a tvoří hlavní součástí jílů, hlín a půd. Mají zemitý vzhled a jsou tvořeny šesterečnými (hexagonálními) nebo nepravidelnými šupinkami.

Podle stavby jejich struktury je lze rozdělit na

  • Dvojvrstevné

    › Tzv. kaolinové minerály s chemickým složením Al2Si2O5(OH)4. Se serpentiny reprezentují kaolinové minerály 1:1 dvojvrstevné silikáty. V jejich mřížce se pravidelně střídají vrstvy tetraedrů Si-O a oktaedry Al-(OH). Když se mezi tetraedry a oktaedry včlení jedna vrstva molekul H2O, vznikne halloysit. Vzájemně se tyto vrstvy silně přitahují, takže se mohou od sebe jen obtížně vzdálit. Hlavním minerálem je kaolinit.

  • Trojvrstevné

    › Např. montmorillonit, illit, glaukonit, v jejichž mřížce je mezi dvěma vrstvami tetraedrů Si-O vrstva oktaedrů Al-(OH). Protože jsou trojvrství vždy k sobě obrácena vrstvami tetraedrů Si-O, je mezi nimi menší přitažlivost, jejich vzdálenost se tak může zvětšovat. Do vzniklých prostor může vnikat voda, což podmiňuje sorbci vody, kationů a živin, nepropustnost pro vodu, plasticitu, zvětšování objemu apod.

  • Kaolinit   ::  Al4[(OH)8|Si4O10]

    Trojklonný (triklinický). Jen ojediněle tabulkovité krystaly. Tvoří tenké hexagonální destičky, agregáty šupinaté nebo zemité, ohebné, neelastické. Zemité agregáty s příměsí dalších minerálů tvoří horninu kaolin. Dokonale štěpný. Za vlhka je plastický.

    Barva podle příměsí šedobílá, šedá, rezavě hnědá, zelenavá, modravá i do červena. V kyselinách téměř nerozpustný, před dmuchavkou netavitelný.

    • tvrdost: 1
    • hustota: 2,6 g . cm-3

    Výskyt

    Tento jílový minerál vzniká větráním nebo hydrotermální alterací živců a v malé míře i jiných alumosilikátů za kyselých podmínek. Tvoří samostatná zvětralinová ložiska, kaolinitické jíly, bývá složkou kaolinitických pískovců.

    U nás je častým produktem větrání pegmatitů u Písku, Dolních Borů, Dobré Vody u Velkého Meziříčí. Kaolinizací živců sedimentoval v okolí Prahy, mezi Žatcem a Rakovníkem, u Svitav a Moravské Třebové. Nejvýznamnější jsou ložiska kaolinu tam, kde byly horniny bohaté živci (žuly, arkózy, migmatity, některé ortoruly) dlouhodobě vystaveny intenzivnímu zvětrávání. Naše ložiska jsou světového významu pro svou kvalitu, např. na Karlovarsku (Stará Role, Sedlec aj.) a Plzeňsku. Větráním arkóz vznikla ložiska na Plzeňsku u Horní Břízy, Kaznějova aj. Méně hodnotná ložiska větráním z žul jsou u Vidnavy a Opavy ve Slezsku, ortoruly a migmatitů od Znojma a svrateckých rul u Veverské Bítýšky. Na Slovensku u Poltáru u Lučence. Dále Sasko (Míšeň), Francie, Anglie, Japonsko a hlavně Čína.

    Význam

    Hlavně pro keramický průmysl na výrobu porcelánu a kameniny, v papírenství (křídový papír), potřebný při výrobě tužek (přísada k tuze), voskového plátna a linolea, barev, leštidlo kovů a skla aj.

  • Montmorillonit
    (Na,Ca)0,33(Al,Mg)2[(OH)2|Si4O11] . n H2O

    Jednoklonný (monoklinický). Obsah vody kolísá mezi 12 – 24 %. Odrůda bohatá na Fe2O3 se nazývá nontronit. Jednotlivé krystaly jsou tence šupinaté a mají nejmenší rozměry ze všech jílových minerálů. Tvoří celistvé nebo zemité agregáty. Barva bílá, šedá, do hněda, narůžovělá nebo nazelenalá. Má vysokou sorbční schopnost. Lesk matný, vryp bílý.

    • tvrdost: 1 - 2
    • hustota: 2,0 - 3,0 g . cm-3

    Výskyt

    Vzniká zvětráváním sopečných tufů, popelů a skel, hlavně tam, kde v alkalickém prostředí dochází jen k omezené migraci Mg, Ca a Fe. Často je složkou jílovitých hornin a půd a může vzniknout i z horkých pramenů a gejzírů. Montmorillonitové jíly s různou příměsí jsou označovány jako bentonity.

    U nás v permokarbonských tufových polohách v Českém masívu - bentonity bohaté na montmorillonit jsou v Braňanech u Mostu, v jílech u Mydlovar u Českých Budějovic, u Soběslavi aj. Na Slovensku u Michalovců a Košic. Dále Francie, Itálie, Gruzie, Arménie, USA.

    Význam

    Bentonit je důležitým pojivem formovacího písku ve slévárnách. Montmorillonit je plnivem mýdel, zubních past, rtěnek, líčidel a pudrů, slouží k čištění vín, výrobě léčiv, odbarvování olejů a tuků. Je vhodný k melioraci lehkých půd. V rafinériích ropy se využívá k čištění produktů destilace nafty od příměsí.

  • Illit   ::  (KH3O)Al2(SiAl)4O10(OH)2

    Jednoklonný (monoklinický). Synonymum je hydromuskovit - jílová dioktaedrická slída. Voda je v illitu přítomna v mezivrstevní oblasti struktury ve formě iontů (H3O)+. Draslík je vzhledem k muskovitu deficitní. Krystalová struktura je tedy jakoby na přechodu mezi muskovitem a montmorillonitem. Agregáty jsou tvořeny jemnými, nepravidelnými šupinkami, na omak mastnými. Barva bílá nebo nažloutlá.

    • tvrdost: 1 - 2
    • hustota: 2,6 - 2,9 g . cm-3

    Výskyt

    Obvykle v asociaci s montmorillonitem v půdách, slínech a spraších. Tvoří jíly vzniklé zvětráváním karpatského flyše. Vzniká zvětráváním primárních alumosilikátů, hlavně alkalických živců, v našem klimatu.

    U nás např. Jarcová u Velkého Meziříčí, u Chebu a Vernéřovic u Trutnova. Je také součástí kaolinových ložisek, hlavně při bázi, kde je nositelem Fe. Dále např. Maďarsko, Anglie, USA (Illinois).

doc. RNDr. Jiří Matyášek, CSc. |
prof. RNDr. Miloš Suk, DrSc. |
Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita |
Vstoupit na úvodní stránku webu |
logo Pedagogické fakulty
| Technická spolupráce:
| Servisní středisko pro e-learning na MU, 2007
| Stránky střediska na Elportále