Subjektivní teorie představují kognitivní struktury, které jsou relativně stabilní, a ačkoliv je jejich nositel nemá často verbalizovány, podle zjištění výzkumu řídí jeho jednání ve výuce. Cílem monografie je na čtyřech zkoumaných případech učitelek občanské výchovy ilustrovat jejich subjektivní teorie týkající se smyslu a cíle vyučovacího předmětu a psychodidaktické transformace těchto cílů v příležitosti k učení žáků.