Subjektivní teorie představují kognitivní struktury, které jsou relativně stabilní, a ačkoliv je
jejich nositel nemá často verbalizovány, podle zjištění výzkumu řídí jeho jednání ve výuce. Cílem
monografie je na čtyřech zkoumaných případech učitelek občanské výchovy ilustrovat jejich
subjektivní teorie týkající se smyslu a cíle vyučovacího předmětu a psychodidaktické transformace
těchto cílů v příležitosti k učení žáků.