Cílem předmětu je seznámit studenty s teoretickými východisky designu vzdělávacího procesu, trendy ve světě vzdělávání a pomocí kritické práce s odbornou literaturou, praktických cvičení a projektové výuky jim pomoci osvojit si dovednost designovat vzdělávací proces zaměřený úžeji nebo šířeji na informační a digitální gramotnost, v souladu se vzdělávacími potřebami cílových skupin a podmínkami informační společnosti 21. století. Předmět je zacílen na tyto kompetence studentů: 1) znát hlavní pedagogické teorie a přístupy, 2) porozumět didaktickým metodám a postupům a chápat jejich využitelnost v oblasti informačního vzdělávání a edukace využívající technologie 3) znát stěžejní trendy ve vzdělávání a vysvětlit jejich impakt na oblasti blízké oboru ISK 4) umět reflektovat vzdělávací metody a postupy při designování vzdělávacího procesu s ohledem na rizika i potřeby cílových skupin a také vzdělávajících, 5) orientovat se v dostupných zdrojích, nástrojích a sítích s uplatněním kritického přístupu a náležité interpretace, 6) pracovat v rámci studijní skupiny i samostatně na konkrétním tématu v rámci designování vzdělávacího procesu, 7) navrhnout realizovatelný model vzdělávacího procesu v konkrétním vzdělávacím prostředí v oborovém kontextu s využitím také současných grantových možností.

Cílem předmětu je složení závěrečné zkoušky a obhajoba práce, které jsou nezbytnými předpoklady pro zisk osvědčení o pedagogické způsobilosti.

V kurzu student: získá základní přehled o problematice pedagogické psychologie v kontextu studia pedagogiky. První oblastí učebních cílů je psychologie osobnosti a vývojová psychologie, dále získá povědomí o psychologii učení. Druhou oblastí cílů kurzu je pedagogická psychologie, tedy styl učení, motivace, komunikace učitele s žákem apod. Speciálním oblastí jsou dále témata, která souvisí s psychologií a psychologickou patologií v kyberprostoru.

Cílem praxe na střední škole je získání zkušenosti s reálným provozem školy a pedagogickou praxí a schopnost převést teoretické znalosti do školního prostředí.

Předmět má přednáškově diskusní charakter. Očekává se, že polovina času bude věnována teoretickému uvedení do problematiky, druhá bude vedená jako diskusní seminář. Z tohoto důvodu se očekává nejméně 50 % účast. Student na šest témat z nabídky odevzdá krátkou přípravu založenou na četbě zdrojů, které sám považuje za vhodné a které budou rozvíjet dané téma a umožní vytvoření základního myšlenkového rámce diskuse.
Studenti mají možnost před začátkem semestru ovlivnit obsah a tématický výběr přednášek. Kurz využívá konceptu otevřeného sylabu. Je zveřejněný v Google Dokumentech a je možné ho komentovat. Komentáře budou zohledněny v samotné koncepci předmětu. Podobně se mohou podílet na výběru doporučené literatury a vlastní četbu, kterou považují za zajímavou doporučit ostatním frekventantům kurzu.
Na konci kurzu bude student schopen kritické reflexe fenoménu učící se společnosti v jejím sociologické, pedagogickém, technologickém i filosofickém kontextu. Bude mít základní přehled o trendech a prediktivních metodách a o nových fenoménech, které s učící se společností souvisí.

Kurz se věnuje tématu Vzdělávacích technologií. Téma silně osciluje mezi teoreticky seriózní analýzou pedagogických teorií a jistou požadovanou řemeslnou zručností v oblasti tvorby jednotlivých digitálních vzdělávacích objektů; mezi pedagogikou a andragogikou; mezi teorií a praxí; požadavkem na obecnost a praktickou užitečností; mezi standardizovaností a svobodou.

Tuto polaritu kurz zachovává – zatímco přednášky jsou více teoretické a věnují se obecnějším informatickým konceptům, byť vztažených ke vzdělávání, tak cvičení se věnují tvorbě jednotlivých vzdělávacích objektů, jakkoli se neuchylují k instruktivnímu pojetí. Pokud jde o pedagogické pojetí, tak celý kurz stojí na myšlence kurátorsky orientovaného konektivismu s důrazem na tvorbu osobního vzdělávacího prostředí. Co přesně pod tímto vymezením chápeme, ponecháváme to na vašem zážitku a prožitku z celého kurzu.

V rámci kurzu se snažíme respektovat jistou svobodu – volbu vlastního osobního odborného zaměření každého jedince, o jeho zájem o danou problematiku. Kurz se tak snaží být spíše odrazovým můstkem nebo rozcestníkem proto, kým se člověk chce stát. Rádi bychom, aby vyvolával proces učení – tedy svobodného procesu učiněním se. Nikoli však podle představy autorů, ale podle vlastního svobodného rozhodnutí.

Přednášky jsou koncipované jako vstup do širších teoretických východisek informatiky tak, aby jejich absolventi měli představu nejen o existenci jednotlivých nástrojů či technologií, ale také o tom, jakým způsobem fungují, jaké jsou jejich základní principy, možnosti a limity. Porozumění těmto informacím je nezbytnou součástí kompetenční výbavy každého, kdo chce oblast vzdělávacích technologií dále rozvíjet a systematicky prohlubovat, nikoli pouze využívat již hotové předpřipravené nástroje.

Zatímco přednášky spíše sledují otázku, proč věci fungují, tak jak fungují, smyslem cvičení je získat určitou zkušenost nebo zručnost v praktických oblastech vzdělávacích technologií. Jsou zaměřené především na práci s různými digitálními objekty, které jsou reflektovány v kontextu edTechu. To znamená, že nejde jen o osvojení si dovednosti manipulace s nástrojem, ale také o získání jisté didaktické dovednosti. Mají tedy bytostně praktický rozměr.

Didaktická dovednost může být zaměřená na oblast školní, andragogickou nebo i gerontopedagogickou, dle volby a zájmů studenta. V rámci každého cvičení musí odevzdat nejméně jeden úkol. V případě, že to odpovídá jeho zájmu a cílům uvedených v PLE, může v rámci jednoho cvičení odevzdat úkolů více.

Jednotlivé výstupy ze cvičení jsou pak součástí osobního portfolia studenta také předmětem společné závěrečné reflexe, ale také je může studující dále využít pro osobní sebeprezentaci nebo mapování studijního pokroku. Alespoň k jednomu tématu v rámci cvičení (což ale nijak neurčuje jeho prioritu) jsou připravené kurátorsky koncipované učební texty, které jsou vytvořené ve službě FOLD. Zastáncům klasičtější podoby budou dostupné ve formě klasických skript.