Svaly břicha (musculi abdominis)

Obrázek č. 54    Obrázek č. 55

Dělí se na skupinu

• ventrální
• laterální
• dorzální

Skupina ventrální je tvořena

1. přímým svalem břišním (musculus rectus abdominis)

   který začíná na chrupavčitých koncích 5.–7. žebra a dolním kraji sterna a upíná se na kost stydkou. Probíhá ve šlachové pochvě, tvořené aponeurózami svalů laterální skupiny. Do průběhu svalu jsou vloženy vazivové pruhy (intersectiones tendinae), které vytváří na břišní stěně vymodelovaných svalů břišních u sportovců přičné zářezy, tzv. „harmoniku“. Jogíni dokážou ovládat jednotlivé svaly břišní samostatně i jednotlivé části přimého svalu břišního (krijá naulí). V oblasti nad stydkou kostí je musculus pyramidalis – inervace je z podžeberního nervu (nervus subcostalis), Th12. Sval umožňuje flexi páteře, břišní lis, je pomocným svalem výdechovým.

Inervace přímého svalu břišního je z mezižeberních, interkostálních nervů (nervi intercostales VII.–XII., Th6/7–Thl2/L1)

Skupina laterální je tvořena: (uspořádáno zevně navnitř)

1. zevním šikmým svalem břišním (musculus obliquus externus abdominis)

   který začíná ventrokaudálně na 8 dolních žebrech a upíná se na přední list pochvy přímého svalu břišního, dolní okraj na tříselný vaz. Funkcí je při jednostranné kontrakci rotace páteře a hrudníku na protilehlou stranu, při oboustranné kontrakci je synergista přímého svalu břišního. Inervace je z mezižeberních nervů (nervi intercostales V.–XII., Th5–Th12/L1)

2. vnitřním šikmým svalem břišním (musculus obliquus internus abdominis)

   který začíná na hřebenu kosti kyčelní a upíná se na přední části posledních 3 žeber, tvoří pochvu přímého břišního svalu. Funkcí je při jednostranné kontrakci rotace páteře a hrudníku na stejnou stranu, při oboustranné kontrakci synergista přímého svalu břišního. V sousedství inguinálního kanálu se malá část svalových snopců odštěpuje a přidává se k provazci semennému a sestupuje do šourku. Svalu, který takto vzniká a jehož tvorby se ještě z větší mírou účastní příčný sval břišní (m.transversus abdominis), se nazývá zdvihač varlete (musculus cremaster), který se podílí na zvedání a vtahování varlat do oblasti tříselného kanálu. Reakce je na dotyk, bolest, změnu teploty apod.a tímto se podílí i na spermatogenezi. Je inervován z mezižeberních nervů (nervi intercostales VIII.–XII.), kyčlopodbřiškového nervu (nervus iliohypogastricus) a kyčlotříselného nervu (nervus ilioinguinalis, Th8–L1). Musculus cremaster je inervován z pohlavní větve stehnopohlavního nervu (ramus genitalis nervi genitofemoralis).

3. příčným svalem břišním (musculus transversus abdominis)

   který začíná na chrupavkách 7.–12. žebra, hřebenu kosti kyčelní a upíná se na pochvu přímého svalu břišního. Funkcí je břišní lis. Část vláken vytváří, po přidání se k semennému provazci spolu se snopci z vnitřního šikmého břišního svalu a po vytvoření obloukovitých kliček, v šourku na zevní fascii varlete (fascia spermatica interna), se kterou vlákna srůstají. Tvoří i zvedač varlete (musculus cremaster). Je inervován z nervů mezižeberních (nervi intercostales VII.–XII.), kyčlopodbřiškového nervu (nervus iliohypogastricus) a kyčlotříselného nervu (nervus ilioinguinalis, Th7–L1).
   Vagina musculi recti abdominis – pochva přímého svalu břišního. Aponeurosy laterálních širokých svalů břišních tvoří kolem přímého svalu břišního vazivový obal. Pochva vzniká tím, že se v rozsahu horních dvou třetin přímého svalu břišního aponeurosa zevního šikmého břišního svalu (musculus obliquus abdominis externus) klade dorsálně, ventrálně se klade po celé délce m. rectus abdominis. Aponeurosa příčného svalů břišního (musculus transversus abdominis) se klade dorsálně za přímý sval břišní v rozsahu horních dvou třetin a ventrálně v jeho dolní jedné třetině. Aponeurosa vnitřního šikmého svalu (musculus obiquus abdominis internus) se opět štěpí na dva listy (lamina anterior et lamina posterior). Zadní list jde v horních dvou třetinách přímého svalu břišního dorsálně, přední list jde ventrálně po celé délce přímého břišního svalu (m. rectus abdominis). Jednotlivé takto rozložené aponeurosy spolu splývají, dosahují k bílé linii (linea alba) a tvoří pro přímý sval bříšní (m. rectus abdominis) zcela souvislý obal, který se mění v dolní třetině přímého svalu břišního, kde jsou aponeurosy všech tří svalů břišních pouze před přímým svalem břišním. Dolní dorsální strana přímého svalu břišního není aponeurosami zakryta. V této dolní části tvoří pochvu jen příčná povázka (fascia transversalis), krytá nástěnnou pobřišnicí (peritoneum parietale). Příčná povázka (fascia transversalis), je podstatnou částí nitrobřišní povázky (fascia endoabdominalis). Hranice mezi horními zakrytými dvěmi třetinami a dolní nezakrytou třetinou zadní strany se jeví někdy jako obloukovitá, dolů vypouklá, kaudálně konkávní čára – linea seu zona arcuata (linea semicircularis, linea Douglasi).

Skupina dorsální je tvořena

1. bederním čtvercovým svalem (musculus quadratus lumborum)

   který začíná v dorzální části hřebene kosti kyčelní, na vazech mezi kostí kyčelní a páteří a upíná se na 12. žebro. Funkce je při jednostranné kontrakci úklon bederní páteře na stejnou stranu, při oboustranné kontrakci zaklání bederní páteř. Leží na něm ledvina. Inervován je z větévky nervu podžeberního (nervus subcostalis) a z pleteně bederní (plexus lumbalis, Th12, L1–3),

2. bočními bederními mezipříčnými svaly

   leží mezi žeberními obratlovými výběžky (musculi intertransversarii laterales lumborum et musculi intertransversarii mediales lumborum). Jedná se o 6 párů plochých, malých svalů, které vyplňují prostory mezi žeberními výběžky obratlových těl bederních obratlů. Podílí se na úklonu – lateroflexi páteře. Jsou inervovány segmentálně z předních větví bederních nervů (rami ventrales nervi lumbalium, L1–3).

Fascie břicha

jsou podkožní fascie v tukovém polštáři a povrchní fascie (fascia abdominalis superficialis), která kryje v celém rozsahu zevní šikmý sval břišní. Podkožní vazivo obsahuje v oblasti krajiny stydké hojné elastické a kolagenní snopce, které sestupují u muže do šourku a ke kořeni pyje (penis), u žen k postěváčku (clitoris). Povrchnější snopce tvoří kolem kořene pyje smyčky a označují se jako prakovitý vaz pyje (ligamentum fundiforme penis) a hlubší pruhy jdoucí k bílé čáře (linea alba) se přímo připevňují na kořen pyje u mužů nebo poštěváčku u žen a nazývají se závěsný vaz pyje, poštěváčku (ligamentum suspensorium penis s.clitoridis).

S aponeurosou zevního šikmého svalu břišního souvisí některé útvary: tříselný vaz (ligamentum inguinale), svalová a cévní štěrbina (lacuna musculorum et vasorum) a povrchový tříselný prstenec (anulus inguinalis superficialis).

Tříselný vaz (ligamentum inguinale, ligemantum Pouparti) je dolní okraj aponeurosy svalu zevního šikmého břišního, jdoucí od předního horního hrbolku kyčelní kosti (spina iliaca anterior superior) ke stydkému hrbolku (tuberculum pubicum). V místě úponu se z něj oddělují další snopce tvořící dvě vazivové blány – štěrbinový vaz (ligamentum lacunare, ligamentum Gimbernati), jdoucí dozadu k hřebenu kostí stydké, jejichž část snopců vybíhá po hřebenu kosti stydké laterálně a vzniká hřebenový vaz (ligamentum pectineale, ligamentum Cooperi). Druhá blána – zpět ohnutý vaz (ligamentum reflexum, lig. inguinale reflexum, ligamentum Collesi), jde mediokraniálně k zadní straně raménka povrchového otvoru tříselného (crus mediale anuli inguinalis superficialis) a dále nad symfýzu, aby se spojila s bílou linií (linea alba). V oblasti linea alba nad symfýzou vzniká podpěra bílé linie (adminiculum lineae albae). Tříselný vaz tvoří spolu s předním okrajem pánve rozsáhlou štěrbinu, kterou procházejí svaly, cévy a nervy z dutiny břišní (resp. retroperitonea) na stehno. Štěrbina je rozdělena vazivovým pruhem – obloukem kyčlohřebenovým (arcus iliopectineus) na 2 části – laterální – svalovou štěrbinu (lacuna musculorum), kterou prochází bedrokyčelní sval (musculus iliopsoas) a stehenní nerv (nervus femoralis) a mediální – cévní štěrbinu (lacuna vasorum), kterou prochází tepna a véna stehenní (arteria et vena femoralis).

Nad mediální části tříselného vazu, mezi ním a snopci aponeurosy dosahujícími ke stydké sponě, je v aponeurose zevního šikmého břišního svalu štěrbina, kterou u muže vystupuje semenný provazec semenný a u ženy děložní oblý vaz. Štěrbina se nazývá povrchový tříselný prstenec – anulus inguinalis superficialis. Okraj aponeurosy, který ohraničuje tento otvor mediokraniálně, se nazývá přístřední raménko – crus mediale s. superius, protilehlý okraj laterokaudální, tvořený převážně tříselným vazem se jmenuje boční raménko – crus laterale s. inferius. Laterální okraj této štěrbiny je překlenut snopci přicházejícími obloukovitě od tříselného vazu – fibrae intercrurales – meziraménková vlákna.

Tříselný kanál (canalis inguinalis)

Obrázek č. 57 je štěrbina ve stěně břišní nad tříselným vazem. Je to asi 4 cm dlouhá štěrbina v dolní části břišní stěny, kterou prochází u muže semenný provazec (funiculus spermaticus), který obsahuje cévy a nervy pro varlata a chámovod. U ženy děložní oblý vaz (ligamentum teres uteri). Tříselný kanál začíná v hlubokém tříselném prstenci (anulus inguinalis profundus), probíhá nad tříselným vazem a vyúsťuje v povrchovém tříselném prstenci (anulus inguinalis superficialis). Jeho přední stěnu tvoří aponeurosa zevního šikmého svalu břišního, k níž se laterálněji přidávají snopce vnitřního šikmého i příčného svalu břišního. Zadní stěnu tvoří vnitřní fascie (fascia transversalis), která překlenuje mezeru mezi dolním okrajem svalů šikmého vnitřního a příčného břišního a vazem tříselným. Horní stěnu kanálu tříselného jsou snopce svalů šikmého vnitřního a příčného břišního. Dolní stěnou je vaz tříselný. Zadní stěna je slabá v místech, kde ji tvoří jenom tenká vnitřní příčná povázka a nástěnná pobřišnice (peritoneum parietale).

Zeslabená místa stěn dutin tělesných jsou predilekční místa pro tvorbu kýl neboli průtrží (hernií): tříselný kanál, pupek, místa v bránici, místa v oblasti pochvy přímých svalů břišních, ve dně pánevním atd.. Jedná se o kýly neboli průtrže tříselně přímé, nepřímé, pupeční, břišní, brániční apod.

Dno pánevní (diaphragma pelvis)

Obrázek č. 58 tvoří spodinu pánve a podpůrný aparát orgánů v malé pánvi. Patří sem zdvihač konečníku (musculus levator ani), kostrční sval (musculus coccygeus) a vnější řitní svěrač (musculus sphincter ani externus). Svaly urogenitální (hluboký příčný hrázový sval – m. transversus perinei profundus, zevní svěrač močové trubice – m. sphincter urethrae) a svaly hráze (bulvohoubovitý sval – m. bulbospongiosus, dutinkosedací sval – m. ischiocavernosus, povrchový příčný hrázový sval – m. transversus perinei superficialis). Tvoří dohromady jednotný celek svalového dna pánevního. Inervace je z oblasti křížové pleteně a kostrčních nervů – plexus sacralis et nervus coccygeus, z kyčlotříselného nervu – nervus ilioinguinalis a stehnopohlavního nervu – nervus genitofemoralis.

Obrázky ke kapitole: Svaly břicha (musculi abdominis)
Obr. 54 Svaly hrudníku (musculi thoracis) a svaly břicha (musculi abdominis)	Obr. 55 Svaly hrudníku (musculi thoracis) a svaly břicha (musculi abdominis)	Obr. 56 Svaly břicha – test
Obr. 57 Tříselný kanál (canalis inquinalis)	Obr. 58 Dno pánevní (diaphragma plevis