Přechod na menu, Přechod na obsah, Přechod na patičku
     

Svaly zádové (musculi dorsi)

Obrázek č. 59     Obrázek č. 60

Svaly zádové se dělí na

  1. heterochtonní

    (svaly spinohumerální)
    • povrchovou vrstvu
    • druhou vrstvu
    • třetí vrstvu
  2. autochtonní

    • hlubokou vrstvu

Povrchová vrstva

je tvořena

  1. sval trapézový neboli kápový (musculus trapezius)

    který začíná v oblasti kosti týlní, trnových výběžků až po Th 12 a upíná se na zevní konec klíční kosti, nadpažek a hřeben lopatky. Funkcí je stabilizace lopatky, zvedání paže nad horizontálu, přitahuje lopatky k páteři. Je inervován z hlavového přídatného nervu (ramus trapezius nervi accesori – n.XI.) a dále k horní části jdou větévky z pleteně krční (plexus cervicalis (C2–4)).
    Pozn.: Je významný pro tzv. trapézové cviky – gymnastika na kruzích, bradlech. V cirkuse existuje skupina artistických výkonů, které se nazývají trapézové. Název kápovitý je dán tvarem – kápi podobný. Má tvar mnišské kápě – název je z období tzv. mnišské anatomie, 16.století, stejně jako pomum Adami – jablko Adamovo neboli ohryzek, apod.
  2. široký sval zádový (musculus latissimus dorsi)

    který začíná prostřednictvím fascie od kosti křížové, trnů bederních a dolních hrudních obratlů a kaudálních 3 žeber a upíná se pod malý hrbolek kosti pažní. Jeho funkcí je addukce a vnitřní rotace humeru, dorsální flexe v kloubu ramenním, při fixované paži je pomocným svalem vdechovým a zčásti i výdechovým. Je inervován z hrudníkohřbetního nervu (nervus thoracodorsalis, C6–8).

Druhá vrstva

je tvořena

  1. kosočtvercové svaly, velký a malý (musculi rhomboidei major et minor)

    které začínají na trnech C6 až Th4 a upínají se na mediální okraj lopatky. Jejích funkcí je posun lopatky k páteři a vzhůru. Jejich antagonistou je přední pilovitý sval (m. serratus anterior), který patří do skupiny svalů hrudníku. Jsou inervovány z hřbetního lopatkového nervu (nervus dorsalis scapulae, C4,5).
  2. lopatkový zdvihač (musculus levator scapulae)

    který začíná na příčných výběžcích C1 až C4 a upíná se na horní úhel lopatky. Jeho funkce je zvedání lopatky, při fixované lopatce uklání krční páteř. Inervace svalu je z větevek pleteně krční (plexus cervicalis) a z hřbetního lopatkového nervu (nervus dorsalis scapulae, C3–5).

Třetí vrstva

je tvořena:

  1. horní zadní pilovitý sval (musculus serratus posterior superior)

    který začíná na trnovém výběžku C6 až Th2 a upíná se na 2.–5. žebro, která zdvihá. Jedná se o pomocný sval vdechový. Inervace je z mezižeberních nervů (nervi intercostales I.–VI., Th1–4).
  2. dolní zadní pilovitý sval (musculus serratus posterior inferior)

    začíná na trnových výběžcích Th12–L2 a upíná se na kaudální čtyři žebra. Je to pomocný sval výdechový. Inervace je z mezižeberních nervů (nervi intercostales IX.–XII., Th9–Th12). Název pilovitý je dán tvarem v místě úponu svalu na žebra – ve tvaru zubů listu pily.

Hluboká vrstva

má funkci vzpřimovat trup a hlavu a rotovat páteř.

Dělí se na:

  1. systém spinotransversální

    řemenový hlavový a krční sval (musculus splenius capitis et cervicis). Při jednostranné kontrakci náklání trup na stranu kontrahovaných svalů. Jsou inervovány z hřbetních větví míšních nervů (rami dorsales nn.spinalium)
  2. systém transverzospinální

    polotrnový hrudní a krční sval (musculus semispinalis thoracis et musculus semispinalis cervicis), polotrnový hlavový sval (musculus semispinalis capitis), rozeklané svaly (musculi multifidi), otáčeče (musculi rotatores). Při jednostranné kontrakci náklání trup na opačnou stranu kontrahovaných svalů. Jsou inervovány z hřbetních větví segmentárních míšních krčních, hrudních a bederních nervů (rami dorsales nervi thoracicorum, cervicalium, spinalium).
  3. systém spinospinální

    hrudní, krční a hlavový trnový sval (musculus spinalis thoracis, cervicis et capitis). Jsou inervovány z hřbetních větví segmentárních nervů míšních (rami dorsales nn.thoracicorum, cervicalium).
  4. systém sakrospinální

    sval vzpřimovač trupu (musculus erector spinae), dlouhý zádový hlavový, krční a hrudní sval (musculus longissimus capitis, cervicis et thoracis), bederní, hrudní a krční kyčložeberní sval (musculus iliocostalis lumborum, thoracis et cervicis). Jsou inervovány z hřbetních větví míšních nervů (rami dorsales nervi spinalium, C1–L5).
  5. hluboké svaly šíjové

    Obrázek č. 61: velký zadní hlavový přímý sval a malý zadní hlavový přímý sval (musculus rectus capitis posterior minor et major), dolní a horní šikmý hlavový sval (musculus obliquus capitis inferior et superior). Jejich funkcí jsou balanční vzájemné pohyby hlavy a obratlů. Mají velký posturální význam. Zajišťují pohyb v oblasti C1,2 a kloubu mezi lebkou a páteři – nosičotýlní kloub (articulatio atlantooccipitalis), a kloubů mezi atlasem a čepovcem, boční a středový nosičočepovcový kloub (articulatio atlantoaxialis). Jedná se o 2 klouby (articulationes atlantoaxiales laterales) a jeden kloub (articulatio atlantoaxialis mediana). Je to systém podobný kardanové hřídeli a funkčně zajišťuje složitý systém koordinace očí a vestibulárního systému k zajištění prostorového vidění. Jeho uspořádání s funkcí se podílí i na vzniku kompenzace vykřivení páteře, aby oči zůstaly v horizontální poloze a tím se zajistilo prostorové vidění jako velmi důležitá funkce se zajištěním funkce posturální. Jsou inervovány z hřbetních větví nervů krčních (rami dorsales nervi cervicalium, C1–C2). Na opačném konci páteře je zbytek tzv. epaxiálního svalstva ocasního – přední a zadní křížokostrční sval (musculus sacrococcygeus ventralis et dorsalis).
Pozn.: V kulinářství se nazývá u dobytka jako nepravá svíčková. Mají hlavní význam posturální, pro vzpřímený stoj i chůzi, prostorové vidění, rovnováhu, pohyb páteřního sloupce, což způsobuje změnu průsvitu páteřního kanálu v různých místech a vytváří tak trubici s pulsními vlnami, což může mít vliv na pohyb mozkomíšního moku. V období novorozence jsou v oblasti durálního vaku ještě vyvinuty řasinkové buňky, které později mizí. Podílí se na naší reakci na stres, nebezpečí, emocinální vlivy změnou tonu, což může způsobit i svalovou křeč a přenosem pak i bolesti nejen zad, ale i hlavy, zejména z oblasti krční páteře.

Krátké svaly zádové

Mezitrnové svaly(mm. interspinales)

krční, hrudní a lumbální mezitrnové svaly (musculi interspinales cervicis, thoracis et lumborum)

Mezipříčné svaly (mm.intertransversarii)

hrudní mezipříčné svaly (musculi intertransversarii thoracis), boční a přístřední bederní mezipříčné svaly (musculi intertransversarii laterales et mediales lumborum), přední a zadní krční mezipříčné svaly (musculi intertransversarii anteriores et posteriores cervicis)

Příčnožeberní svaly (mm.transversokostales)

krátké a dlouhé zvedače žeber (musculi levatores costarum breves et longi).

TEST

Popište zádové svaly na obrázku č. 62


Fascie zádové

Povrchová fascie kryje jednotlivé povrchové zádové svaly.

Hluboká nitrohrudní povázka, fascia endothoracica, kryje mezižeberní svaly, (mm. intercostales) a brániční hrudní povrch (fascia diaphragmatica superior). Z vnitřní strany hrudníku se v oblasti hrudní kosti upíná příčný sval hrudní (musculus transversus thoracis), který začíná na vnitřní straně žeber.


Pohyby trupu

Při oboustranné kontrakci
Flexe přímé svaly břišní (m. rectus abdominis)
šikmé svaly břišní (mm. obliqui abdominis)
sval bedrostehenní (m. iliopsoas)
Extenze (retroflexe) vzpřimovač trupu (m. erector spinae)
čtyřhranný sval bederní (m. quadratus lumborum)

Při jednostranné kontrakci
Lateroflexe vzpřimovač trupu (m. erector spinae)
čtyřhranný sval bederní (m. quadratus lumbalis)
vnitřní šikmý sval břišní (m. obliquus internus)
zevní šikmý sval břišní (m. obliquuus externus)
hluboká vrstva zádových svalů
Rotace šikmé svaly břišní (mm. obliquii abdominis)
vzpřimovač trupu (šikmá vlákna) (m. erector spinae)
hluboká vrstva zádových svalů

Obrázky ke kapitole: Svaly zádové (musculi dorsi)
lokalizace
Obr. 59
Svaly zádové
(musculi dorsi)
lokalizace
Obr. 60
Svaly zádové
(musculi dorsi)
lokalizace
Obr. 61
Hluboké svaly šíjové
 
lokalizace
Obr. 62
Svaly zádové – test
 
Stránky Fakulty sportovních studií MU
| Technická spolupráce:
| Servisní středisko pro e-learning na MU
| Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2012

Centrum interaktivních a multimediálních studijních opor pro inovaci výuky a efektivní učení | CZ.1.07/2.2.00/28.0041