Přechod na menu, Přechod na obsah, Přechod na patičku
     

Svaly horní končetiny (musculi extremitatis superioris)

Obrázek č. 54    Obrázek č. 59

Tvoří je skupina svalů ramenních a lopatkových, svaly paže, skupina svalů předloktí a skupina svalů ruky.

Svaly ramenní a lopatkové jsou svaly v oblasti pletence pažního.

Jsou to:

  1. deltový sval (musculus deltoideus)

    Obrázek č. 63, který začíná na zevní třetině lopatkového hřebenu (spina scapulae), nadpažku lopatky (acromion), zevního konce klíční kosti (extremitas acromialis scapulae) a upíná se na laterální straně kosti pažní v místě drstnatiny (tuberositas deltoidea humeri). Funkčně se dělí na 3 části: klavikulární část – předpažení, akromiální část – upažení (abdukce), spinální část– zapažení. Inervace je z podpažního nervu (nervus axillaris, C5,6).
  2. nadhřebenový sval (musculus supraspinatus)
    a podhřebenový sval (musculus infraspinatus)

    Obrázek č. 64, které začínají, dle názvu, v nadhřebenové a podhřebenové jámě lopatky a upínají se přes zadní hranu kloubu na velký hrbolek kosti pažní. Jejich funkcí je zevní rotace. Sval nadhřebenový, vzhledem k směru vektorů pohybu, pomáhá abdukci paže. Inervace svalů je z nadlopatkového nervu (nervus suprascapularis, C5,6).
  3. malý oblý sval (musculus teres minor)

    Obrázek č. 65, který začíná ve středu zevního okraje lopatky a upíná se na velký hrbolek kosti pažní. Jeho funkce je zevní rotace. Inervace je z podpažního nervu (nervus axillaris, C5).
  4. velký oblý sval (musculus teres major)

    Obrázek č. 65, tento začíná na dolním úhlu lopatky a upíná se na přední stranu kosti na hranu malého hrbolku kosti pažní. Jeho funkce je addukce a vnitřní rotace. Inervace je z podlopatkového nervu (nervus subscapularis, C6).
  5. podlopatkový sval (musculus subscapularis)

    Obrázek č. 66, který začíná na přední ploše lopatky a upíná se přes přední stranu kloubu na malý hrbolek kosti pažní. Jeho funkce je vnitřní rotace paže a addukce. Inervace svalu je z podlopatkového nervu (nervus subscapularis, C5,6).

Svaly paže

Dle funkce se dělí na přední skupinu, která dělá flexi v kloubu ramenním a loketním, a zadní skupinu, která dělá extenzi v kloubu ramenním a loketním.

Přední skupina

s funkcí flexe v kloubu ramenním a loketním:

  1. pažní dvojhlavý sval (musculus biceps brachii)

    Obrázek č. 67, má dvě hlavy, které začínají: dlouhá hlava (caput longum) nad jamkou ramenního kloubu, v mistě nadkloubního hrbolku (tubeculum supraglenoidale): krátká hlava (caput breve) na zobcovitém výběžku (processus coracoideus) a upíná se na drsnatinu vřetenní kosti (tuberositas radii). Dlouhá hlava napomáhá i supinaci. Inervace je ze svalokožního nervu (nervus musculocutaneus, C5,6).
  2. hákový sval či zobákopažní sval (musculus coracobrachialis)

    Obrázek č. 68 začíná na zobákovitém výběžku lopatky (processus coracoideus) a upíná se v polovině délky pažní kosti. Inervace je ze svalokožního nervu (nervus musculocutaneus, C6,7).
  3. pažní sval (musculus brachialis)

    Obrázek č. 68, začíná na přední ploše kosti pažní jeho distální části a upíná se na drsnatině kosti loketní (tuberositas ulnae). Inervace nervu svalokožního (nervus musculocutaneus) a část z nervu vřetenního (nervus radialis, C5,6).

Zadní skupina

s funkcí extenze v kloubu ramenním a loketním

  1. sval trojhlavý pažní (musculus triceps brachii)

    Obrázek č. 69, má 3 hlavy, které začínají: dlouhá hlava (caput longum) pod jamkou ramenního kloubu (tuberculum infraglenoidale), zevní a vnitřní hlava (caput laterale a mediale) na zadní ploše pažní kosti, a upíná se na loketní výběžek kosti loketní (olecranon ulnae). Inervace je z vřetenního nervu (nervus radialis, C6,7,8).
  2. Podpažní jamka – fossa axillaris

    je ohraničený prostor mezi horní části paže a laterální stěnou hrudníku. Je převážně tvořena svaly. Dutina má tvar čtyřbokého jehlanu s vrcholem obráceným nahoru, základnou dolů. Čtyři stěny jsou orientovány tak, že jedna směřuje vpřed, je tvořena velkým prsním svalem (musculus pectoralis major) druhá vzad, je tvořena v horní části podlopatkovým svalem (musculus subscapularis) a v dolní části je velký oblý sval (musculus teres major). Třetí mediální stěnu tvoří hrudník v rozsahu čtyř horních žeber a dále mezižeberní svaly (musculi intercostales externi) a na povrchu hrudníku se rozprostírající přední pilovitý sval (musculus serratus anterior). Čtvrtá stěna, zevní – laterální, je tvořena horní části kosti pažní a podél ní se rozprostírající malou hlavou pažního dvojhlavého svalu (caput breve musculus bicipitis) a svalem zobákopažním – hákovitým (musculus coracobrachialis). Vrchol je obrácený do krajiny nadklíčkové. Je v něm mezera trojúhelnikového obrazu, jejíž jednou stěnou je první žebro, druhou klíční kost, třetí horní okraj lopatky. Základna není ohraničena svaly, ale tvoří ji kůže a fascie. Vpředu se přehýbá od přední podpažní řasy (plica axillaris anterior), jejímž podkladem je úponová šlacha velkého prsního svalu (musculus pectoralis major). Zadní podpažní řasa (plica axillaris posterior) je vytvořena šlachou širokého zádového svalu (musculus latissimus dorsi). Kůže poněkud vklesává pod povrch, což je způsobeno tím, že fascie nesoucí kůži je vtahována do hloubky oddílem klíčoprsní povázky (fascia clavipectoralis), jenž jde od malého prsního svalu (musculus pectoralis minor) k podpažní povázce (fossa axillaris). Její hloubka je závislá na poloze paže. Fascie na níž leží kůže se nazývá podpažní povázka (fascia axillaris). Je významná svým obsahem, kdy kromě tukového tělesa obsahuje velké cévy, podklíčkovou část pletence pažního, hojně lymfatických uzlin. Kůže obsahuje v dospělosti žlázy produkující speciální pohlavní pachy, feromony a je ochlupená, jako terciální pohlavní znak.
TEST

Na obrázku č. 70 popište svaly paže z ventrální a dorzální strany.


Svaly předloktí

Obrázek č. 71   

Dělí se dle funkce na přední skupinu, uspořádanou do čtyř vrstev, která dělá flexi prstů ruky a pronaci předloktí: laterální skupinu, která má kombinovanou funkci a dorzální skupinu, dělící se na povrchovou a hlubokou vrstvu, rovněž s kombinovanou funkcí.

Přední skupina

je uspořádána do čtyř vrstev s funkcí flexe prstů a pronace předloktí:

  1. povrchová skupina

    začíná společnou hlavou na mediálním epikondylu humeru a tvoří ji:
    1. oblý přivracející sval (musculus pronator teres) Obrázek č. 72, upíná se v polovině kosti vřetenní, který pronujeflektuje předloktí, je inervován ze středového nervu (nervus medianus, C6,7).
    2. vřetenní ohýbač zápěstí (musculus flexor carpi radialis) Obrázek č. 73, který se upíná na bazi 2. a 3. metakarpu. Spolu s loketním ohýbačem zápěstí provádí flexi ruky, spolu s dlouhým a krátkým vřetenním natahovačem zápěstí (musculus extensor carpi radialis longus et brevis), naklání ruku vřetenním (radiálním) směrem a spolupůsobí při flexi loketního kloubu. Je inervován ze středového nervu (nervus medianus, C6,7).
    3. dlouhý dlaňový sval (musculus palmaris longus) Obrázek č. 74 se upíná aponeurosou ve dlani, provádí flexi ruky. Je inervován ze středového nervu (nervus medianus, C8).
    4. loketní ohybač zápěstí (musculus flexor carpi ulnaris) Obrázek č. 75, upíná se na kost hráškovou. Sval je dvouhlavý, má pažní hlavu (caput humerale) a loketní hlava (caput ulnare). Dle názvu je i úpon svalu. Společně s vřetenním ohýbačem zápěstí (musculus flexor carpi radialis) ohýbá ruku, spolu s loketním natahovačem zápěstí (musculus extensor carpi ulnaris) naklání ruku směrem loketním – zevně. Je inervován z loketního nervu (nervus ulnaris, C8,Th1).
  2. druhá vrstva

    povrchový ohybač prstů (musculus flexor digitorum superficialis) Obrázek č. 76,
    začíná pod mediálním epikondylem humeru a horní přední plochou kosti vřetenní a upíná se rozštěpenou šlachou podél okrajů středního článku 2.–5. prstu. Jedná se o sval dvouhlavý, má loktopažní hlavu (caput humeroulnare) a vřetenní hlavu (caput radiale). Provádí flexi tříčlánkových prstů, spolupůsobí při flexi ruky. Inervace je ze středového nervu (nervus medianus, C7,Th1).
  3. třetí vrstva

    začíná v oblasti kosti loketní, vřetenní a mezikostní membráně a tvoří ji:
    1. hluboký prstový ohybač (musculus flexor digitorum profundus) Obrázek č. 77. Upíná se na distální článek 2.–5. prstu a probíhá rozštěpenou šlachou povrchového ohybače prstů (tzv. chiasma tendineum). Ohýbá tříčlánkové prsty, zejména distální článek. Inervuje jej pro 2. a 3. prst přední předloketní mezikostní nerv (nervus interosseus antebrachii anterior) z n. medianus, část pro 4. a 5. prst je inervována loketním nervem (nervus ulnaris, C7–Th1).
    2. dlouhý palcový ohybač (musculus flexor pollicis longus) Obrázek č. 78 se upíná na distální článek palce, ohýbá palec a je inervován z předního předloketního mezikostního nervu (nervus interosseus antebrachii anterior, C6,7).
  4. čtvrtá vrstva

    je nejhlubší a je tvořena čtvercovým přivracejícím svalem (musculus pronator quadratus) Obrázek č. 79, který se upíná mezi kostí loketní a vřetenní v dolní třetině. Provádí pronaci předloktí. Je inervován z předního předloketního mezikostního nervu (nervus intersosseus anterbrachii anterior, C7–Th1).

Laterální skupina

začíná na zevní dolní části kosti pažní a tvoří ji:

  1. vřetenopažní sval (musculus brachioradialis)

    Obrázek č. 80. Upíná se na bodcový výběžek kosti vřetenní, provádí flexi předloktí, při supinaci se jedná o velmi vydatný flexor, při silně extendovaném předloktí obstarává i supinaci, při flektovaném pronaci. Inervace svalu je z vřetenního nervu (nervus radialis, C5,6).
  2. dlouhý vřetenní natahovač zápěstí (musculus extensor carpi radialis longus)

    Obrázek č. 81

    krátký vřetenní natahovač zápěstí (musculus extensor carpi radialis brevis)

    Obrázek č. 82 se upínají na dorzální stranu baze 2.a 3. metakarpu. V součinnosti s lokatním natahovačem zápěstí (musculus extensor carpi ulnaris) extendují ruku. S vřetenním ohybačem zápěstí (musculus flexor carpi radialis) naklání ruku na stranu laterální, při extendovaném předloktí spolupůsobí supinaci, při flektovaném pronaci. Inervace je z vřetenního nervu (nervus radialis, C6,7).
  3. odvracející sval (musculus supinator)

    Obrázek č. 83 se upíná na přední plochu vřetenní kosti, s funkcí extenze, radiální dukcesupinace. Inervace je z hluboké větve vřetenního nervu (ramus profundus nervi radialis, C5–7).

Dorzální skupina

je tvořena povrchovou a hlubokou vrstvou.

  1. povrchová vrstva

    začíná na dorsální straně zevního epikondylu kosti pažní a tvoří ji:
    prstový natahovač (musculus extensor digitorum) Obrázek č. 84malíkový natahovač (musculus extensor digiti minimi) Obrázek č. 85, které se upínají na dorzální aponeorosu tříčlánkových prstů s funkcí natažení prstů a dorzální flexe zápěstí, loketní natahovač zápěstí (musculus extensor carpi ulnaris) Obrázek č. 86 se upíná na bazi 5. metakarpu s funkcí ulnární dukce, dorzální flexe zápěstí. Inervace svalů je z hluboké větve vřetenního nervu (ramus profundus nervi radialis, C6,7,8).
  2. hluboká vrstva

    začíná na zadní straně kosti loketní a mezikostní membráně a tvoří ji:
    dlouhý palcový odtahovač (musculus abduktor pollicis longus) Obrázek č. 87, který se upíná na vnější stranu baze palcového metakarpu s funkcí abdukce palce, krátký a dlouhý palcový natahovač (musculus extensor pollicis brevis et longus) Obrázek č. 88 Obrázek č. 89, který se upíná na dorzální stranu proximálního a distálního článku palce s funkcí extenze palce, ukazovákový natahovač (musculus extensor indicis) Obrázek č. 90 s úponem do dorzální aponeurozy ukazováku s funkcí extenze ukazováku. Inervace svalů je z hluboké větve vřetenního nervu (ramus profundus nervi radialis, C6, 7, 8).
Pozn. Šlacha dlouhého palcového odtahovače (musculus abduktor pollicis longus) a šlacha krátkého palcového natahovače (musculus extensor pollicis brevis) spolu se šlachou dlouhého palcového natahovače(musculus extensor pollicis longus) při využití jejich funkce vytvoří na dorsu ruky při bazi záprstní kůstky palce reliefní jamku na kůži – tzv. jamku tabákovou (fossa radialis, fossa tabatiae), kam se dává šňupací tabák při aplikaci.

Svaly ruky

Obrázek č. 91   

Tvoří ji skupina palcová, malíková a střední skupina.

  1. skupina palcová

    podmiňuje palcový val – thenar, začíná na eminentia carpi radialis a upíná se na palec. Tvoří ji: krátký palcový odtahovač a ohybač (musculus abductor et flexor pollicis brevis) Obrázek č. 92 Obrázek č. 93, palcový oponující sval a palcový přitahovač (musculus opponens et adduktor pollicis) Obrázek č. 94 Obrázek č. 95. Funkce je odpovídající názvu. Odtahovač, oponující sval a povrchová hlava ohýbače jsou inervovány středovým nervem (nervus medianus). Hluboká hlava ohýbače a obě hlavy přitahovače jsou inervovány z hluboké větve loketního nervu (ramus profundus nervi ulnaris).
  2. skupina malíková

    podmiňuje malíkový val – hypothenar, který začíná na eminentia carpi ulnaris, upíná se na malík a tvoří ji: malíkový odtahovač, krátký malíkový ohybač a malíkový oponující sval (musculus abductor digiti minimi, musculus flexor digiti minimi brevis, musculus opponens digiti minimi) Obrázek č. 96 Obrázek č. 97 Obrázek č. 98krátký dlaňový sval (musculus palmaris brevis) Obrázek č. 99, což je podkožní sval. Jejich funkce souvisí s názvem. Svaly jsou inervovány z hluboké větve loketního nervu (ramus profundus nervi ulnaris), mino krátkého dlaňového svalu, který je inervován povrchní větví loketního nervu (ramus superficialis nervi ulnaris, C8, Th1).
  3. skupina střední

    je tvořena červovitými svaly I.–IV. (musculi lumbricales I.–IV.) Obrázek č. 100, které začínají na šlachách hlubokého ohybače prstů a upínají se na palcový okraj dorzální aponeurosy prstů, s funkcí flexemetakarpofalangeálních kloubech a extenzeinterfalangeálních kloubech. Inervace je u prvního a druhého z nervu středového (nervus medianus), u třetího a čtvrtého z hluboké větve loketního nervu (ramus profundus nervi ulnaris). Do této skupiny dále patří dlaňové mezikostní svaly I.–III. (musculi interossei palmares I.–III.) Obrázek č. 101 s funkcí přitahovače k ose III. prstu, hřbetní mezikostní svaly I.–IV. (musculi interossei dorsales I.–IV.) Obrázek č. 102 s funkcí odtahovače od osy III. prstu. Inervace svalů je z hluboké větve loketního nervu (ramus profundus nervi ulnaris, C8, Th1).

Šlachy flexorů i extensorů Obrázek č. 103  Obrázek č. 104 jsou na ruce obaleny šlachovými pochvami.

Fascie horní končetiny

jsou

  1. fascia axillaris
  2. fascia brachii
  3. fascia antebrachii
  4. fascia manus – má tří prostory:
    1. dorsální
    2. mezikostní
    3. dlaňový:
      • malíkový,
      • palcový a
      • střední, který je zesílen v aponeurosis palmaris.

Vazivové pruhy v oblasti ruky – poutko ohýbačů – (retinaculum flexorum, ligamentum carpi transversum) je velmi silný vazivový pruh, který napříč spojuje hrbolek lodičkovité kosti (tuberculum ossis scaphoidei) a hrbolek trapézové kosti, mnohohranné větší (tuberculum ossis trapezii) na straně palcové a kost hráškovou (os pisiforme) a háčkem hákovité kosti (hamulus ossis hamati) na straně malíkové. Tím přeměňuje žlábek karpální (sulcus carpi) v osteofibrozní kanál karpální (canalis carpi). Po funkční stránce jde vlastně o fibrózní pochvu šlachovou. Prostorem prochází šlachy ohýbačů spolu se středovým nervem (nervus medianus).

Zevní stranu kanálu tvoří svalová skupina thenaru a mediální svalová skupina hypothenaru. Na zevní straně má samostatný malý prostor šlacha zevního ohýbače zápěstí. Mediálně se pak propojuje se šlachou vnitřního ohýbače zápěstí a vytváří zde kanálek navnitř od kosti hráškovité pro vřetenní nerv, jehož mediální stěna je vnitřní stěnou karpálního tunelu a nazývá se Guyonův kanál. Poutko napínačů (retinaculum extensorum) je vytvořeno na dorsální straně zápěstí a zabezpečuje v krajině radiokarpálního kloubu šlachy natahovačů (extensorů). Začíná na mediální straně bodcovitého výběžku loketní kosti, na trojboké kosti a kosti hráškovité. Jde šikmo směrem laterálním a poněkud proximálním po zadní straně distálního konce předloktí a potom po jeho straně laterální, kde se připevňuje na distální část přední hrany vřetenní kosti.


Přehled pohybů horní končetiny

Pohyby v kloubech pletence horní končetiny
Elevace: horní část kápového svalu (m. trapezius)
sval kosočtvercový (m. rhomboideus)
zdvihač lopatky (m. levator scapulae)
Deprese: malý sval prsní (m. pectoralis minor)
sval podklíční (m. subclavius)
široký zádový sval (m. latissimus dorsi)
dolní část kápového svalu (m. trapezius)
dolní části velkého prsního svalu (m. pectoralis major)
dolní část předního pilovitého svalu (m. serratus anterior)
Protrakce: malý sval prsní (m. pectoralis minor)
velký sval prsní (m. pectoralis major)
přední pilovitý sval (m. serratus anterior)
Retrakce: kápový sval (m. trapezius)
kosočtvercový sval (m. rhomboideus)
široký zádový sval (m. latissimus dorsi)

(svaly jsou seřazeny dle důležitosti)

Elevace paže je vlastně pokračováním abdukce nad horizontálu (nad 90 °) jde o kombinovaný pohyb, na kterém se významně podílí lopatka, rotující zevně po stěně hrudní, tak že dochází postupně k vyrotování kloubní jamky horizontálně. Celá abdukce – elevace je fázový a složený pohyb. Od 0 ° do 30 ° probíhá pohyb pouze v ramenním kloubu. Od 30 ° do 170 ° na každých l5o pohybu v ramenním kloubu, vždy 5 ° pohybu v thorakoskapulárním spojení – vzájemnému poměru velikostí obou pohybů se říká thorakoskapulární rytmus. Posledních 10 ° elevace je provázeno zevní rotací pažní kosti.


Pohyby v kloubu ramenním
Flexe: klíčková část deltového svalu (m. deltoideus)
klíčková část velkého prsního svalu (m. pectoralis major)
krátká hlava pažního dvojhlavého svalu (caput brevis m. bicipitis brachii)
zobákopažní sval (m. coracobrachialis)
Extenze: hřebenová část deltového svalu (m. deltoideus)
široký zádový sval (m. latissimnus dorsi)
velký oblý sval (m. teres major)
dlouhá hlava trojhlavého pažního svalu (m. triceps brachii)
Abdukce: deltový sval (m. deltoideus)
nadhřebenový sval (m. supraspinatus)
malý oblý sval (m. teres minor)
Addukce: velký prsní sval (m. pectoralis major)
široký zádový sval (m. latissimus dorsi)
sval podlopatkový (m. subscapularis)
velký oblý sval (m. teres major)
dlouhá hlava trojhlavého pažního svalu (caput longum m. tricipitis brachii)
Zevní rotace: podhřebenový sval (m. infraspinatus)
F malý oblý sval (m. teres minor)
F hřebenová část deltového svalu (m. deltoideus)
Vnitřní rotace: široký zádový sval (m. latissimus dorsi)
velký oblý sval (m. teres major)
podlopatkový sval (m. subscapularis)
hrudní část velkého prsního svalu (m. pectoralis major)

Pohyb v kloubu loketním
Flexe: pažní sval (m. brachialis)
pažní dvojhlavý sval (m. biceps brachii)
vřetenopažní sval (m. brachioradialis)
svaly začínající na vnitřním nadkloubním hrbolu kosti pažní
Extenze: trojhlavý pažní sval (m. triceps brachii)
loketní sval (m. anconeus)
Pronace: oblý přivracející sval (m. pronator teres)
čtvercový přivracející sval (m. pronator quadratus)
vřetenní ohybač zápěstí (m. flexor carpi radialis)
dlouhý dlaňový sval (m. palmaris longus)
vřetenopažní sval (m. brachioradialis)
Supinace: pažní dvojhlavý sval (m. biceps brachii)
odvracející sval (m. supinator)
vřetenopažní sval (m. brachioradialis)
dlouhý palcový odtahovač (m. abductor pollicis longus)
dlouhý vřetenní natahovač zápěstí (m. extensor carpi radialis)

Pohyby v kloubech zápěstních
Flexe (volární): vřetenní a loketní ohybač zápěstí (mm. flexores carpi radialis et ulnaris)
povrchový a hluboký prstový ohybač (mm. flexores digitorum superficialis et profundus)
dlouhý dlaňový sval (m. palmaris longus)
Extenze: natahovače zápěstí (mm. extensores carpi radialis et ulnaris)
natahovače prstů (mm. extensores digitorum communis)
natahovače palce (m. extensores pollicis longus et brevis)
Radiální dukce: vřetenní ohybač zápěstí (m. flexor carpi radialis)
vřetenní natahovač zápěstí, krátký a dlouhý (m. extensor carpi radialis longus et brevis)
dlouhý palcový odtahovač (m. abductor pollicis longus)
dlouhý a krátký palcový natahovač (m. extensor pollicis longus et brevis)
Ulnární dukce: loketní ohybač zápěstí (m. flexor carpi ulnaris)
loketní natahovač zápěstí (m. extensor carpi ulnaris)

Obrázky ke kapitole: Svaly horní končetiny (musculi extremitatis superioris)
lokalizace
Obr. 54
Svaly hrudníku
(musculi thoracis)
a svaly břicha
(musculi abdominis)
lokalizace
Obr. 59
Svaly zádové
(musculi dorsi)
 
 
lokalizace
Obr. 63
Deltový sval
(musculus deltoideus)
 
 
lokalizace
Obr. 64
Nadhřebenový sval
(musculus supraspinatus),
podhřebenový sval
(musculus infraspinatus)
lokalizace
Obr. 65
Malý sval oblý
(musculus teres minor)
a velký sval oblý
(musculus teres major)
lokalizace
Obr. 66
Podlopatkový sval
(musculus subscapularis)
 
 
lokalizace
Obr. 67
Pažní dvojhlavý sval
(musculus biceps brachii)
 
 
lokalizace
Obr. 68
Hákový sval
(musculus coracobrachialis)
a pažní sval
(musculus brachialis)
lokalizace
Obr. 69
Sval trojhlavý pažní
(musculus triceps brachii)
lokalizace
Obr. 70
Svaly paže – test
 
lokalizace
Obr. 71
Svaly předloktí
 
lokalizace
Obr. 72
Oblý přivracející sval
(musculus pronator teres)
lokalizace
Obr. 73
Vřetenní ohýbač zápěstí
(musculus flexor carpi
radialis)
lokalizace
Obr. 74
Dlouhý dlaňový sval
(musculus palmaris longus)
 
lokalizace
Obr. 75
Loketní ohybač zápěstí
(musculus flexor carpi
ulnaris)
lokalizace
Obr. 76
Povrchový ohybač prstů
(musculus flexor
digitorum superficialis)
lokalizace
Obr. 77
Hluboký prstový
ohybač (musculus flexor
digitorum profundus)
lokalizace
Obr. 78
Dlouhý palcový ohýbač
(musculus flexor
pollicis longus)
lokalizace
Obr. 79
Čtvercový přivracející sval
(musculus pronatos
quadratus)
lokalizace
Obr. 80
Vřetenopažní sval
(musculus brachioradialis)
 
lokalizace
Obr. 81
Dlouhý vřetenní
natahovač zápěstí
(musculus extensor
carpi radialis longus)
lokalizace
Obr. 82
Krátký vřetenní
natahovač zápěstí
(musculus extensor
carpi radialis brevis)
lokalizace
Obr. 83
Odvracející sval
(musculus supinator)
 
 
lokalizace
Obr. 84
Prstový natahovač
(musculus extensor
digitorum)
 
lokalizace
Obr. 85
Malíkový natahovač
(musculus extensor
digiti minimi)
 
lokalizace
Obr. 86
Loketní natahovač
zápěstí
(musculus extensor
carpi ulnaris)
lokalizace
Obr. 87
Dlouhý palcový
odtahovač
(musculus abductor
pollicis longus)
lokalizace
Obr. 88
Krátký palcový
natahovač
(musculus extensor
pollicis brevis)
lokalizace
Obr. 89
Dlouhý palcový
natahovač
(musculus extensor
pollicis longus)
lokalizace
Obr. 90
Ukazovákový
natahovač
(musculus extensor
indicis)
lokalizace
Obr. 91
Svaly ruky
 
 
 
lokalizace
Obr. 92
Krátký palcový
odtahovač
(musculus abductor
pollicis brevis)
lokalizace
Obr. 93
Krátký palcový
ohybač
(musculus flexor
pollicis brevis)
lokalizace
Obr. 94
Palcový oponující sval
(musculus opponens
pollicis)
 
lokalizace
Obr. 95
Palcový přitahovač
(musculus adductor
pollicis)
 
lokalizace
Obr. 96
Malíkový odtahovač
(musculus abductor
digiti minimi)
 
lokalizace
Obr. 97
Krátký malíkový ohybač
(musculus flexor digiti
minimi brevis)
lokalizace
Obr. 98
Malíkový oponující
sval (musculus opponens
digiti minimi)
lokalizace
Obr. 99
Krátký dlaňový sval
(musculus palmaris brevis) 
 
lokalizace
Obr. 100
Červovité svaly I.–IV.
ruky (musculi
lumbricales I.–IV.)
lokalizace
Obr. 101
Dlaňové mezikostní svaly
I.–III. ruky (musculi
interossei palmares I.–III.)
lokalizace
Obr. 102
Hřbetní mezikostní svaly
I.–IV. ruky (musculi
interossei dorsales I.–IV.)
lokalizace
Obr. 103
Šlachové pochy flexorů
 
 
lokalizace
Obr. 104
Šlachové pochvy extenzorů
 
 
Stránky Fakulty sportovních studií MU
| Technická spolupráce:
| Servisní středisko pro e-learning na MU
| Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2012

Centrum interaktivních a multimediálních studijních opor pro inovaci výuky a efektivní učení | CZ.1.07/2.2.00/28.0041