Svaly dolní končetiny (musculi extremitatis inferior)

Obrázek č. 105

Svaly dolní končetiny se dělí na svaly kyčelního kloubu, stehna, bérce a nohy.

Svaly kyčelního kloubu (musculi coxae)

Dělí se na přední a zadní skupinu.

Přední skupinu

tvoří:

1. bedrokyčelní sval (musculus iliopsoas)

   Obrázek č. 106, který začíná na bederní páteři, jámě kyčelní a upíná se na malý chocholík. Jeho funkcí je flexe v kyčelním kloubu. Tvoří jej dva svaly: kyčelní sval (m.iliacus) a velký bederní sval (m. psoas major) Inervace je z pleteně bederní (plexus lumbalis) a z nervu stehenního (nervus femoralis, L1–4).

Zadní skupinu

tvoří:

1. velký hýžďový sval (musculus gluteus maximus)

   Obrázek č. 107

2. střední hýžďový sval (musculus gluteus medius)

   Obrázek č. 108

3. malý hýžďový sval (musculus gluteus minimus)

   Obrázek č. 108

začínají na zevní straně lopaty kyčelní a upínají se na oblast velkého chocholíku kosti stehenní. Jejich funkcí je extenze, abdukce, addukce a supinace kyčelního kloubu. Inervace je z horního a dolního hýžďového nervu (nervus gluteus superior et inferior, L4–Sl).

4. napínač stehenní povázky (musculus tensor fasciae latae)

   Obrázek č. 109, který začíná na zevní straně lopaty kyčelní, na hrbolku kyčelním horním předním (spina iliaca anterior superior) a upíná se do fascie lata. Jeho funkcí je napínání stehenní fascie. Inervace je z horního hýžďového nervu (nervus gluteus superior, L4,5).

V hloubce se nachází skupina tzv. pánvochocholíkových svalů (m. pelvitrochanterici): hruškovitý sval (musculus piriformis), vnitřní ucpávající sval (musculus obturatorius internus), horní a dolní dvojitý sval (musculus gemellus superior et inferior) Obrázek č. 110 (Gemini – dvojčata, blíženci, gemellus jedno z dvojčat), čtvercový stehenní sval (musculus quadratus femoris) Obrázek č. 112, které začínají na pánvi a upínají se mezi chocholíky kosti stehenní. Jejich funkce je zevní rotace v kloubu kyčelním (femorální supinace), při flexi stehna je může abdukovat. Inervace je z křížové pleteně (plexus sacralis, S1–2).

Svaly stehenní (musculi femoris)

Tvoří je skupina přední, mediální a dorzální.

Přední skupinu

tvoří:

1. krejčovský sval, dlouhý stehenní sval (musculus sartorius)

   Obrázek č. 109, který začíná na horním předním kyčelním trnu (spina iliaca anterior superior) a upíná se jako tzv. husí noha (pes anserinus), což je společný úpon pro musculus gracilis a musculus semitendinosus na vnitřní ploše kosti holenní (epicondylus mediale). Funkcí svalu je flexe v kloubu kyčelním i kolenním, zevní rotace dolní končetiny. Inervace svalu je ze svalových větví stehenního nervu (rami musculares nervi femoralis, L2, 3).

2. čtyřhlavý stehenní sval (musculus quadriceps femoris)

   Obrázek č. 111, který je tvořen čtyřmi hlavami. Přímý stehenní sval (musculus rectus femoris) začíná nad jamkou kyčelního kloubu a na dolním předním kyčelním trnu (spina iliaca anterior inferior), další tři hlavy: přístřední, boční a prostřední široký (rozsáhlý) sval (musculus vastus medialis, lateralis, intermedius) začínají na kosti stehenní a všechny hlavy se spojují a upínají na čéšku a drsnatinu kosti holenní (tuberositas tibiae). Čéška – patella je v podstatě sezamská kůstka ve vlastní šlaše svalu čtyřhlavého. Funkcí svalu je flexe v kloubu kyčelním a extenze v kloubu kolenním. Inervace je ze svalovým větví stehenního nervu (rami musculares nervi femoralis, L2–4).

Mediální skupinu

tvoří:

1. vnější ucpávající sval (musculus obturatorius externus)

   Obrázek č. 112

2. hřebenový sval (musculus pectineus)

   Obrázek č. 113

3. dlouhý, krátký a velký přitahovač (musculus adductor longus, brevis et magnus)

   Obrázek č. 114,  Obrázek č. 115,  Obrázek č. 116, začínají na dolním okraji pánevní kosti a upínají se na dorzomediální straně kosti stehenní (pabium mediale linae asperae).

4. štíhlý sval

   (musculus gracilis) Obrázek č. 117, nazývaný jako tzv. ochránce panenství, začíná na dolním okraji kosti pánevní a upíná se do pes anserinus. Jeho funkcí je addukce v kyčelním kloubu.

Inervace svalů je z přední i zadní větve ucpávajícího nervu (ramus anterior et posterior nervi obturatorii) a část z větví ze sedacího nervu (nervus ischiadicus, L2–4).

Dorzální skupinu

tvoří:

1. dvojhlavý stehenní sval (musculus biceps femoris)

   Obrázek č. 119, který má dlouhou a krátkou hlavu (caput longum et breve).

2. pološlachový sval (musculus semitendinosus)

   Obrázek č. 120

3. poloblanitý sval (musculus semimembranosus)

   Obrázek č. 121. Svaly začínají na sedacím hrbolu. Krátká hlava musculus biceps femoris začíná z laterodorzální části kosti stehenní (labium laterale linae asperae). Sval pološlachový a poloblanitý se upínají na vnitřní kondylus kosti holenní, musculus biceps femoris se upíná až na hlavičku kosti lýtkové.

Funkcí dorzální svalové skupiny je extenze v kloubu kyčelním a flexe v kolenním kloubu. Jsou inervovány ze sedacího nervu (nervus ischiadicus, L4–S2).

Úpon svalu poloblanitého (musculus semimembranosus) vytváří na mediálním epikondylu kosti stehenní tzv. hlubokou husí nohu (pes anserinus profundus) což je dáno rozdělením na tři části šlachy úponové a jejich průběhem – jedna je pokračováním průběhu svalu na mediální epikondyl, druhá směřuje lateroproximálně se vztahem k pouzdru kolennímu s názvem šikmý zákolenní vaz (ligamentum popliteum obliquum) a třetí se zatáčí vpřed a kříží kolaterální holenní vaz (ligamentum collaterale tibiale) a zakončuje se na mediálním epikondylu.

Svaly bérce (musculi cruris)

Dělí se na přední, laterální a zadní, dorzální skupinu, která se dělí ještě na povrchovou a hlubokou vrstvu.

Přední skupina

začíná na přední straně bércové kosti a tvoří ji:

1. přední holenní sval (musculus tibialis anterior)

   Obrázek č. 123, který se upíná na loďkovitou kost, vyvolává dorsální flexi a supinaci nohy. Inervace je z hlubokého lýtkového nervu (nervus peroneus profundus, L4).

2. dlouhý prstový natahovač (musculus extensor digitorum longus)

   Obrázek č. 124, který se upíná na dorsální aponeorózu tříčlánkových prstů. Extenduje prsty a spolupůsobí při dorsální flexi nohy. Pro třetí prst obstarává krom dorsální flexe i pronaci. Inervován je z hlubokého lýtkového nervu (nervus peroneus profundus, L4,5).

3. dlouhý palcový natahovač (musculus extensor hallucis longus)

   Obrázek č. 125, který se upíná na dorsální aponeurózu palce. Extenduje palec a napomáhá dorsální flexi nohy. Inervace je z hlubokého lýtkového nervu (nervus peroneus profundus, L4–S1).

Funkce svalové skupiny je extenze prstů a nohy, supinace nohy.

Laterální skupina

Obrázek č. 126 začíná na proximální části kosti lýtkové a tvoří ji:

1. dlouhý lýtkový sval (musculus peroneus longus)

   , jeho šlacha probíhá za zevním kotníkem, pak šikmo chodidlem na plantární stranu 1. metatarzu, kde se upíná. Provádí plantární flexi a pronaci nohy, zabezpečuje jak podélnou tak i příčnou klenbu nožní. Je inervován z povrchového lýtkového nervu (nervus peroneus superficialis, L5,S1).

2. krátký lýtkový sval (musculus peroneus brevis)

   , jeho šlacha probíhá za zevním kotníkem na 5. metatarz, kde se upíná. Vyvolává plantární flexi nohy a její pronaci. Je inervován z povrchového lýtkového nervu (nervus peroneus superficialis, L5,S1).

Funkcí svalové skupiny je pronace a flexe nohy, udržování klenby nožní.

Dorzální skupina

se dělí na povrchovou a hlubokou vrstvu.

Povrchová vrstva

má funkci flexe nohy a flexe kolene a tvoří ji:

1. trojhlavý lýtkový sval (musculus triceps surae)

   Obrázek č. 128, který má tří hlavy:
   1. přístřední a boční hlava dvojhlavého lýtkového svalu (caput mediale et laterale musculi gastrocnemii), který začíná, dle názvu, na vnějším a vnitřním hrbolu kosti stehenní (epicondylus lateralis et medialis femoris) a upíná se Achillovou šlachou, patní šlachu (tendo calcaneus) na hrbol patní kosti. Provádí plantární flexi nohy a flexi bérce.
   2. platýzový sval, šikmý lýtkový neboli jazykovitý (musculus soleus), který začíná na proximální části kosti lýtkové a holenní a upíná se Achillovou šlachou, patní šlachou (tendo calcaneus), na hrbol patní kosti, provádí plantární flexi nohy. Celý sval se uplatňuje výrazným způsobem při chůzi a při vzpřímeném stoji, čímž se vysvětluje jeho nápadný rozvoj u člověka. Přitom přístřední a boční hlava dvojhlavého lýtkového svalu (musculus gastrocnemii) má cspíše úlohu dynamickou, kdežto sval platýzový (musculus soleus) statickou. Sval je inervován z větví holenního nervu (nervus tibialis, L5–S3).

2. chodidlový sval (musculus plantaris)

   Obrázek č. 128 začíná na laterálním epikondylu kosti stehenní a upíná se na Achillovu šlachu, patní šlachu (tendo calcaneus) na hrbolu kosti patní (tuber ossis calcanei). Funkce je podobná jako u svalu lýtkového bříška (musculus gastrocnemius). Je inervován z holenního nervu (nervus tibialis, L4–S1).

Vrstva hluboká

má funkci flexe kolene, nohy a prstů, začíná na zadní ploše kosti holenní, lýtkové a mezikostní membráně a tvoří ji:

1. zákolenní sval (musculus popliteus)

   Obrázek č. 129, který výjimečně z této skupiny začíná na laterálním epikondylu kosti stehenní a upíná se na proximální straně zadní plochy kosti holenní (tvoří spodinu jámy zákolenní). Po stránce funkční do skupiny svalů bércových nepatří, protože pohybuje výlučně bércem. Obstarává jeho flexi a při flexi bérce jeho pronaci. Inervace je z holenního nervu (nervus tibialis (L4–S1)).

2. zadní holenní sval (musculus tibialis posterior)

   Obrázek č. 130, který se upíná po průběhu za vnitřním kotníkem na loďkovitou kost a na spodní část klínovitých kostí. Vyvolává plantární flexi, addukci a mírnou supinaci nohy. Inervován je z holenního nervu (nervus tibialis, L5,S1).

3. dlouhý prstový ohybač (musculus flexor digitorum longus)

   Obrázek č. 131, který se upíná po průběhu za vnitřním kotníkem na distální články 2.–5. prstu nohy. Flektuje tříčlánkové prsty. Napomáhá při plantární flexi a při supinaci nohy. Zabezpečuje podélnou klenbu nožní. Inervace je z holenního nervu (nervus tibialis, L5–S2).

4. dlouhý ohybač palce nohy (musculus flexor hallucis longus)

   Obrázek č. 132, který se po průběhu za vnitřním kotníkem upíná na končený článek palce nohy. Vyvolává flexi palce a spolupůsobí při plantární flexi nohy, zabezpečuje podélnou klenbu nožní. Je inervován z holenního nervu (nervus tibialis, L5–S2).

Svaly nohy (musculi pedis)

Jsou svaly hřbetu nohy a chodidla, dále se ještě dělí na skupinu palcovou, střední a malíku.

1. svaly hřbetu nohy

   tvoří:
   1. krátký prstový natahovač (musculus extensor digitorum brevis)
      Obrázek č. 134
   2. krátký natahovač palce nohy (musculus extensor hallucis brevis)
      Obrázek č. 134, které začínají na kosti patní a upínají se na dorsální aponeurozu prstů. Jejich funkcí je extenze prstů nohy, extenze palce. Inervace svalů je z hlubokého nervu lýtkového (nervus peroneus profundus, L4–S1).

2. svaly plosky nohy – chodidla

   tvoří:
   1. skupina palcová, která podmiňuje palcový val. Začátky svalů jsou na mediální spodní ploše kosti patní. Tvoří ji odtahovač palce nohy (musculus abductor hallucis) Obrázek č. 135, krátký ohybač palce nohy (musculus flexor hallucis brevis) Obrázek č. 136, přitahovač palce nohy (musculus adductor hallucis) Obrázek č. 137 – má dvě hlavy – hlava šikmá (caput obliquum) a hlava příčná (caput transversum). Jsou inervovány z přístředního a bočního chodidlového nervu (nervus plantaris medialis et lateralis)
   2. svaly skupiny střední tvoří:
      1. krátký prstový ohybač (musculus flexor digitorum brevis)
         Obrázek č. 138, začíná na dolní mediální ploše patní kosti a pomocí 4 šlach, které se štěpí, se upíná po stranách prostředních článků prstů. Rozštěpem těchto 4 šlach probíhají šlachy dlouhého prstového ohybače. Ohýbá tříčlánkové prsty nohy s výjimkou článku distálního. Je inervován z přístředního chodidlového nervu (nervus plantaris medialis, L5,S1)
      2. červovité svaly (musculi lumbricales)
         Obrázek č. 139 mají podobné uspořádaní jako na ruce. Začínají na šlachách hlubokého ohybače prstů a upínají se na palcový okraj dorzální aponerosy prstů nohy. Funkce je flexe v metakarpofalangeálních kloubech, extenze v interfalangeálních kloubech, ohýbají proximální články prstů nohy, extendují články distální, naklánějí tříčlánkové prsty nohy směrem k palci nohy. Jsou inervovány – I. a II. z přistředního chodidlového nervu (nervus plantaris medialis, L5,S1) a III. a IV. z bočního chodidlového nervu (nervus plantaris lateralis, S1,2).
      3. chodidlový čtvercový sval (musculus quadratus plantae)
         Obrázek č. 139 začíná v oblasti patní kosti a upíná se na aponeurozu a šlachy flexorů. Funkčně slouží jako pomocný flekční sval prstů a pomáhá k udržování podélné klenby nožní. Podporuje činnost dlouhého ohýbače prstů nohy (musculus flexor digitorum longus) v tom smyslu, že poněkud šikmý tah posléze jmenovaného svalu převádí v přesně podélný. Je inervován z bočního chodidlového nervu (nervus plantaris lateralis, S1,2).
      4. svaly mezikostní plosky a hřbetu nohy (musculi interossei plantares I.–III. et dorsales I.–IV.)
         Obrázek č. 140, Obrázek č. 141 mají podobné uspořádání jako na ruce, ale osa jde II. prstem nohy. Odtahují prsty od osy nohy procházející 2. paprskem. V součinnosti obou svalových skupin ohýbají proximální články a natahují distální články prstů nohy. Inervovány jsou z bočního chodidlového nervu (nervus plantaris lateralis, S1,2).
   3. svaly malíku tvoří:
      1. malíčkový odtahovač (musculus abductor digiti minimi), krátký malíčkový ohybač (musculus flexor digiti minimi brevis) a oponující sval (musculus opponens digiti V.)
         Obrázek č. 142, Obrázek č. 143, Obrázek č. 144, které začínají na zevní straně patní kosti a bazi 5. metatarzu. Upínají se na bazi proximálního článku 5. prstu a mají funkci dle názvu jednotlivých svalů – abdukce malíku a flexe malíku. Inervace svalů je z bočního chodidlového nervu (nervus plantaris lateralis, S1,2).

Šlachy svalů probíhají za oběma kotníky i na hřbetu nohy a jsou chráněny šlachovými pochvami Obrázek č. 145, Obrázek č. 146.

V oblasti distální části holeně a nohy jsou rovněž vazivové struktury – natahovačová poutka – retinaculum musculi extensorum Obrázek č. 147, která jsou dvě: horní – superius na distální části přední holeně a dolní – inferius v místě přechodu holenně do nohy vpředu, poutka mají tvar ležicího „X“. Dále poutko ohýbačů – retinaculum musculi flexorum, které tvoří 2 vrstvy: povrchovou – superficialis a hlubokou – profundus, která se ještě dělí na horní část a dolní část. Z horní části pak jde přepážka – septum ke kosti hlezenní a tvoří tak 4 prostory (shora dolů) – pro šlachu zadního holenního svalu, dlouhého ohýbače prstů nohy a šlachu dlouhého ohýbače palce nohy. Dále zde probíhá nervově cévní svazek (shora dolů) – přístřední chodidlový nerv (nervus plantaris medialis), zadní holenní tepnu a doprovodný pár cév (arteria tibialis posterior et venae) a boční chodidlový nerv (nervus plantaris lateralis).

Zákolenní jáma – fossa poplitea – na dorsální straně kolena je dosti hluboká jáma, ohraničená hlavně svaly. Má přibližně tvar rhomboideu, jehož osa je orientovaná svisle. Proximolaterální stranu tvoří dvouhlavý stehenní sval, proximomediální stranu pološlachový a poloblanitý sval, stranu distolaterální boční hlava dvojhlavého lýtkového svalu a chodidlový sval a stranu distomediální přistřední hlava dvojhlavého lýtkového svalu. Spodinou prostoru je proximálně, zákolenní plocha na kosti stehenní (facies poplitea femoris), uprostřed pouzdro kloubu kolenního a v dolní části lýtkový sval. Strop je pokračování povázky stehenní (fascia poplitea). Fossa poplitea směrem nahoru, kraniálně, navazuje na kanál přitahovačový (canalis adductorius) a jeho prostřednictvím na jámu kyčlohřebenovou (fossa iliopectinea). Obsahem je tukové těleso, velké cévy a nervy (arteria et venae popliteae, n. ischiadicus). N. irchiadicus se větví na holenní nerv (nervus tibialis) a společný lýtkový nerv (nervus peroneus communis). Obsahuje také lymfatické uzliny.

Fascie dolní končetiny:

1. hýžďová povázka – fascia glutea
2. stehenní povázka – fascia femoris – dělí se na povrchovou – fascia lata – široká povázka, s částí kyčloholenního pruhu (tractus iliotibiale), která se podílí na extenzi kolenního kloubu a jeho stabilitě.
3. bércová povázka – fascia cruris
4. povázka nohy – fascia pedis – tvoří tři prostory:
   • dorsální
   • mezikostní
   • plantární, který je rovněž tvořen 3 prostory:
     • palcový
     • malíkový
     • střední, který je zesílen do chodidlové šlachové blány (aponeurosis plantaris)

Celý soubor svalů, šlach, fascií a aponeurosy vytváří v oblasti nohy fixační aparát a udržuje příčnou i podélnou klenbu nožní se zajištěním pružnosti a adekvátního typu biomechanické zátěže při chůzi. (Viz klenba nožní).

Přehled pohybů dolní končetiny:

Obrázky ke kapitole: Svaly dolní končetiny (musculi extremitatis inferior)
Obr. 105 Svaly dolní končetiny (musculi extremitatis interior)	Obr. 106 Bedrokyčelní sval (museums iliopsoas)	Obr. 107 Velký hýžďový sval (musculus gluteus maximus)	Obr. 108 Střední a malý hýžďový sval (musculus gluteus medius et minimus)
Obr. 109 Napínač stehenní povázky (musculus tensor fasciae latae) a krejčovský sval, dlouhý stehenní sval (musculus sartorius)	Obr. 110 Pelvitrochanterické svaly	Obr. 111 Čtyřhlavý stehenní sval (musculus quadriceps femoris)	Obr. 112 Vnější ucpávající sval (musculus obturatorius externus) a čtvercový stehenní sval (musculus quadratus femoris)
Obr. 113 Hřebenový sval (musculus pectineus)	Obr. 114 Dlouhý přitahovač (musculus adductor longus)	Obr. 115 Krátký přitahovač (musculus adductor brevis)	Obr. 116 Velký přitahovač (musculus adductor magnus)
Obr. 117 Štíhlý sval (musculus gracilis)	Obr. 118 Stehenní svaly z ventrální strany – test	Obr. 119 Dvojhlavý sval stehenní (musculus biceps femoris)	Obr. 120 Pološlachový sval (musculus semitendinosus)
Obr. 121 Poloblanitý sval (musculus semimembranosus)	Obr. 122 Stehenní svaly dorzální strana – test	Obr. 123 Dlouhý prstový natahovač (musculus extensor digitorum longus)	Obr. 124 Pološlachový sval (musculus semitendinosus)
Obr. 125 Dlouhý palcový natahovač (musculus extensor hallucis longus)	Obr. 126 Laterální skupina svalů bérce	Obr. 127 Svaly bérce z ventrální strany — test	Obr. 128 Trojhlavý lýtkový sval (musculus triceps surae) a chodidlový sval (musculus plantaris)
Obr. 129 Zákolenní sval (musculus popliteus)	Obr. 130 Zadní holenní sval (musculus tibialis posterior)	Obr. 131 Dlouhý prstový ohybač (musculus flexor digitorum longus)	Obr. 132 Dlouhý ohybač palce nohy (musculus flexor hallucis longus)
Obr. 133 Svaly bérce z dorsální strany – test	Obr. 134 Krátký prstový natahovač (musculus extensor digitorum brevis) a krátký natahovač palce nohy (musculus extensor hallucis brevis)	Obr. 135 Odtahovač palce nohy (musculus abductor hallucis	Obr. 136 Krátký ohybač palce nohy (musculus flexor hallucis brevis)
Obr. 137 Přitahovač palce nohy (musculus adductor hallucis)	Obr. 138 Krátký prstový ohybač (musculus flexor digitorum brevis)	Obr. 139 Červovité svaly nohy (musculi lumbricales), chodidlový čtvercový sval (musculus quadratus plantae)	Obr. 140 Svaly mezikostní plosky nohy (musculi interossei plantares I.–III.)
Obr. 141 Svaly mezikostní hřbetu nohy (musculis interossei dorsales I.–IV.)	Obr. 142 Malíčkový odtahovač (musculus abductor digiti minimi)	Obr. 143 Krátký malíčkový ohybač (musculus flexor digiti minimi brevis)	Obr. 144 Oponující malíčkový sval (musculus opponens digiti V.)
Obr. 145 Šlachové pochvy nohy	Obr. 146 Šlachové pochvy nohy	Obr. 147 Natahovačová poutka (retinaculum musculi extensorum)