Úvod do evoluce člověka

Podčeleď Homininae (lidé) vznikla přibližně před 6 až 7 miliony let v důsledku ekologické diferenciace, jejímž výsledkem byly adaptace pohybového aparátu a vznik bipedie, tj. pohybu po dvou končetinách. Kromě přizpůsobení kostry a stavby lebky včetně změny polohy velkého týlního otvoru (foramen magnum), jsou společným rysem homininů změny na chrupu: zmenšení špičáků, zkrácení stoliček a třenových zubů, neboť bipedie ovlivnila způsob získávání potravy.

Nejstaršími známými zástupci homininů jsou Sahelantropus tchadensis (7 až 6 milionů let), Orrorin tugenensis (6 milionů let) a Ardipithecus ramidus (5,8 až 4,4 miliony let). Ardipitéci vážili do 30 kg a skelet horní končetiny měli podobný šimpanzům. O adaptaci k bipedii svědčí změněná poloha velkého týlního otvoru umístěného oproti lidoopům více dopředu a stavba kostry nohy.

Australopitéci, přizpůsobení bipední lokomoci, svojí chůzí díky odlišným proporcím těla připomínali spíše chůzi dvouletého dítěte než dnešního dospělého člověka. Pánev australopitéků byla nízká a široká, v bederní části páteře se vytvářela lordóza. Archaičtí australopitéci, mezi které řadíme Australopithecus anamensis (4,2 až 3,8 milionů let), nebo Australopithecus afarensis (4,2 až 3 miliony let), vykazovali značné mezipohlavní rozdíly. Samci měřili okolo 150 cm a jejich hmotnost byla do 50 kg, výška samic byla do 110 cm a hmotnost pod 30 kg. U modernějších australopitéků, Australopithecus africanus (3 až 2,8 milionů let) a Australopithecus garhi (2,6 milionů let) byly nalezeny stopy výroby kamenných nástrojů.

U Homo habilis (2,4 miliony let) dochází k získání lidských proporcí těla a končetin, zvětšení velikosti postavy, vyšší podíl živočišné potravy vedl ke zkrácení délky tenkého střeva, dochází ke zvětšování a restrukturalizaci mozku a využívání kamenných nástrojů. Ztráta srsti vedla ke změnám v termoregulaci a komunikaci.

Homo ergaster/erectus (1,9 až 0,8 miliony let) se stavbou těla podobal Homo sapiens, dosahoval výšky 180 cm, kapacitu mozkovny měl 600 až 1200 cm2 a využíval sběračsko-lovecký způsob života. Jako první z homininů migroval z Afriky do Asie a Evropy, kde se dále vyvíjel. Homo heidelbergensis (0,7 až 0,6 milionů let), který také migroval z Afriky do Evropy, měl oproti Homo rectus/ergaster robustnější stavbu kostí a užší pánevní vchod. Další slepou vývojovou větví byl Homo floresiensis (94 000 až 13 000 let), nalezený na indonéském ostrově Flores. V důsledku tzv. ostrovního nanismu, kdy těla velkých druhů živočichů se v prostředí s omezenými zdroji potravy po několika generacích zmenší, dosahovali dospělí jedinci Homo floresiensis výšky do 100 cm a hmotnosti kolem 25 kg.

Homo sapiens (0,2 miliony let), anatomicky moderní člověk se objevil před 150 000 až 60 000 lety v Africe. Žil v sběračsko-loveckých skupinách, využíval kamenné a dřevěné nástroje a kapacita lebky se pohybovala mezi 1200 až 1325 cm2. Neandrtálci, Homo neanderthalensis, (90 000 až 25 000 let) tvoří slepou vývojovou větev. Byli přizpůsobení životu v chladnějším klimatu Eurasie, měli silný a více pneumatizovaný skelet obličeje, výrazné nadočnicové oblouky a mozkovnu se specifickým vyklenutím v týlní části. Velikost mozku byla podobná jako u moderního člověka, ale lišil se tvar čelního a týlního laloku koncového mozku. Kosti končetin byly robustní a krátké. Muži měřili do 170 cm, ženy byly o 10 až 15 cm menší. Menší schopnost flexibilního myšlení neandrtálců při řešení neobvyklých situacích a týmové spolupráce vedla k vytlačení neandrtálců Homo sapiens.

Homo

  • podčeleď: Homininae – lidé
  • sahelantrop čadský – Sahelanthropus tchadensis
  • opočlověk tugenský – Orrorin tugenensis
  • ardipiték starobylý – Ardipithecus/Australopithecus ramidus
  • australopiték afarský – Australopithecus afarensis
  • australopiték africký – Australopithecus africanus
  • boiseiaustralopiték dlouhonohý – Australopithecus garhi
  • člověk zručný – Homo habilis
  • člověk vzpřímený – Homo erectus
  • člověk dělný – Homo ergaster
  • člověk heidelberský (archaický Homo sapiens) – Homo heidelbergensis
  • člověk neandertálský – Homo neanderthalensis
  • člověk floreský – Homo floresiensis
  • člověk rozumný – Homo sapiens

Použitá literatura

Stavba tkání