Přehled soustavy

• Podhrbolí (hypothalamus)
• Podvěsek mozkový (hypophysis)
• Štítná žláza (glandula thyroidea)
• Příštítná tělíska (glandulae parathyroideae)
• Slinivka břišní (pancreas)
• Nadledviny (glandulae suprarenales)
• Vaječník, varle (ovarium, testis)
• Epifýza (corpus pineale)
• Brzlík (thymus)

Endokrinní soustava patří k regulačním systémům organismu spolu s nervovou soustavou, které je podřízena. Látkové (humorální) řízení organismu umožňuje přiměřenou reakci organismu na měnící se požadavky a zajišťuje tělesné funkce. Je zabezpečeno speciálním typem žláz – žlázami s vnitřní sekrecí, které vylučují hormony přímo do krevního oběhu. Kromě několika velkých žláz s vnitřní sekrecí rozeznáváme dále difúsní endokrinní systém, do kterého patří endokrinně aktivní buňky uložené ve stěně některých orgánů.

Hypotalamo-hypofyzární systém

Hypotalamus (podhrbolí) a hypofýza (podvěsek mozkový) jsou součástí řídícího hypotalamo-hypofyzárního systému endokrinní soustavy. S hypofýzou je hypothalamus spojen dvěma cestami, a to cévními sítěmi s předním lalokem (adenohypofýza) a nervovými vlákny se zadním lalokem (neurohypofýza). Do adenohypofýzy přicházejí z hypotlamu liberiny, stimulační hormony, a statiny s inhibující funkcí, které ovlivňují produkci hypofyzárních hormonů. Mezi ně řadíme růstový hormon, adrenokortikotropní hormon, thyreotropní hormon, gonadotropin hormony a prolaktin. V neurohypofýze jsou do krve uvolňovány dva hormony, které vznikají v hypothalamu, antidiuretický hormon a oxytocin.

Přední lalok hypofýzy (adenohypofýza) vytváří:

• Adrenokortikotropní hormon (ACTH): řídí činnost kůry nadledvin.
• Thyreotropní hormon (TSH): řídí činnost štítné žlázy.
• Folikulystimulující hormon (FSH): u žen řídí činnost vaječníků (růst folikulů, produkce estrogenů), u mužů ovlivňuje zrání spermií.
• Luteinizační hormon (LH): u žen řídí funkci vaječníků (ovulace, vznik žlutého tělíska), u mužů ovlivňuje produkci testosteronu.
• Prolaktin (luteotropní hormon, LH): stimuluje růst mléčné žlázy ke konci těhotenství, zahajuje a udržuje laktaci (produkci mléka).
• Růstový hormon (somatotropní hormon, STH): stimuluje růst tkání, uplatňuje se hlavně v období růstu. Nedostatek vede k nanismu (trpasličí vzrůst), nadbytek způsobuje gigantismus (obří vzrůst), v dospělosti po zániku růstových chrupavek pak nadbytek růstového hormonu vyvolává akromegalii (růst okrajových částí těla).

Zadní lalok hypofýzy (neurohypofýza) skladuje hormony vytvořené v hypotalamu:

• Antidiuretický hormon (vasopresin, ADH): stimuluje zpětné vstřebávání vody v kanálcích nefronu v ledvinách. Při nedostatku vzniká diabetes insipidus (žíznivka), která se projevuje zvýšeným vylučováním zředěné moči (až 20 litrů denně).
• Oxytocin: stimuluje stahy děložní svaloviny (při porodu) a stahy hladké svaloviny v mléčné žláze (při kojení), u mužů stimuluje stahy chámovodů při ejakulaci.

Epifýza (šišinka), která je také součástí mezimozku, vytváří hormon melatonin, jehož produkce je ovlivňována světlem. Více je vylučován v noci a ovlivňuje biorytmy člověka.

Štítná žláza (glandula thyroidea) je tvořena dvěma laloky, které leží po stranách štítné chrupavky. Produkuje hormon thyroxin, trijodthyronin a kalcitonin. Thyroxin ovlivňuje oxidační procesy v buňkách, je nezbytný pro normální vývoj nervové soustavy a k jeho syntéze je nezbytný jód. Při nedostatku jódu v potravě dochází ke zvětšení štítné žlázy (struma), trvalejší nedostatek v dětství vede ke kretenismu (zpomalený tělesný vývoj, mentální postižení). Naopak nadbytek hormonů štítné žlázy vede k hubnutí, zrychlení srdeční činnosti, zvýšené produkci tepla a pocení, nervozitě. Kalcitonin snižuje hladinu vápníku a fosforu v krvi (antagonista parathormonu).

Příštítná tělíska (glandula parathyroidea) produkují parathormon. Parathormon stimuluje uvolňování vápníku a fosforu z kostí a zvyšuje zpětné vstřebávání vápníků v ledvinách. Při nedostatku dochází ke křečím svalů (tetanie), při nadbytku parathormonu dochází k odvápňování kostí.

Slinivka břišní (pancreas) je žláza s dvojí sekrecí. Jako exokrinní sekrece se označuje produkce pankreatické šťávy obsahující trypsin, lipázy a amylázy pro štěpení jednotlivých složek potravy, tato šťáva odtéká do dvanáctníku. Endokrinní část tvoří Langerhansovy ostrůvky produkující inzulin a glukagon. Inzulin stimuluje vstřebávání glukózy z krve do tkání, a tedy snižuje hladinu glukózy v krvi. Při nedostatku insulinu vzniká diabetes mellitus (cukrovka), při které dochází k nedostatečné výživě tkání (únava, hubnutí, špatné hojení ran). Glukagon má opačný účinek než inzulin, zvyšuje hladinu glukózy v krvi (např. štěpením glykogenu v játrech).

Nadledviny (glandulae suprarenales) jsou párový orgán uložený na horním pólu ledvin. Rozlišujeme u nich kůru a dřeň. V kůře nadledvin vznikají glukokortikoidy (např. kortizol, který ovlivňuje metabolismus tuků (hlavně jejich odbourávání) a bílkovin, potlačuje zánětlivé projevy a je tak využíván při léčbě zánětů a alergií), mineralokortikoidy (např. aldosteron, který zvyšuje zpětné vstřebávání sodíku a zvyšuje vylučování draslíku v ledvinách) a androgeny (hormony podobné testosteronu). Ve dřeni nadledvin pak vzniká adrenalin a noradrenalin, které připravují organismus na zvýšenou zátěž, mají stimulační funkci: zvyšují srdeční frekvenci, krevní tlak a hladinu glukózy v krvi.

Varlata (testes) obsahují semenotvorné kanálky, ve kterých se vyvíjejí spermie. Leydigovy buňky vmezeřené ve stěně semenotvorných kanálků varlete produkují mužský pohlavní hormon testosteron. Ten stimuluje tvorbu mužských sekundárních pohlavních znaků, podporuje tvorbu bílkovin a tím nárůst svalové hmoty.

Vaječníky (ovaria) se skládají z korové vrstvy, ve které jsou uloženy folikuly obsahující vajíčka, a z dřeně. Ve dřeni vaječníků vznikají androgeny, hormony podobné testosteronu. V kůře vaječníků se pak v Graafových folikulech produkují estrogeny, jejichž funkcí je stimulace tvorby ženských sekundárních pohlavních znaků (např. specifické ukládání podkožního tuku). Žluté tělísko (corpus luteum), které vzniká přeměnou Graafova folikulu, produkuje progesteron. Ten stimuluje růst a prokrvení děložní sliznice nezbytné pro udržení těhotenství a před porodem stimuluje růst mléčné žlázy. Progesteron je v průběhu těhotenství produkován také placentou.

Brzlík (thymus), uložený před průdušnicí, dosahuje své největší velikosti v dětství a od puberty se začíná postupně zmenšovat. Brzlík kontroluje tvorbu, zrání a diferenciaci T lymfocytů, vytváří hormon thymopoetin, jehož funkcí je diferenciace T lymfocytů.

Difúsní endokrinní systém

• Srdce (cor) produkuje atriální natriuretický peptid (ANP), který podporuje vylučování sodných iontů a vody v ledvinách a snižuje krevní tlak.
• V játrech (hepar) vzniká hormon somatomedin (insuline-like growing factor, IGF), který zvyšuje proteosyntézu pod vlivem růstového hormonu, trombopoetin, který stimuluje tvorbu krevních destiček, a angiotenzin, který se účastní regulace krevního tlaku a objemu krve.
• Ledviny (ren) produkují renin, který ovlivňuje vylučování vody a krevní tlak skrze renin-angiotenzinový systém, erytropoetin (EPO), který stimuluje tvorbu červených krvinek, a kalcitriol, aktivní forma vitaminu D stimulující resorpci vápníku ve střevě.
• Tuková tkáň produkuje hormon leptin, který se účastní regulace nástupu puberty a udržování energetické homeostázy.
• Žaludek (gaster) produkuje hormon ghrelin, který stimuluje pocit hladu při prázdném žaludku, a gastrin, který vede ke stimulaci peristaltiky a tvorbě žaludeční šťávy.
• Tenké střevo (intestinum tenue) produkuje hormon cholecystokinin (CCK), který stimuluje vylučování pankreatické šťávy, sekretin, který stimuluje sekreci trávicích šťáv ze žlučníku a pankreatu, a motilin, který stimuluje peristaltické pohyby střev.

Procvičovací test

Endokrinní soustavaOdpovědník v IS MU

Použitá literatura

• Vargová, L., Páč, L. (2008). Anatomie pro antropology II. Nadace Universitas, Akademické nakladatelství Cerm.
• Dylevský, I. (2011). Základy funkční anatomie. Poznání.
• Hanzlová, J., Hemza, J. (2012). Základy anatomie pohybového ústrojí. FSpS MU.