Smyslové orgány poskytují nervové soustavě informace o změnách vnějšího a vnitřního prostředí člověka.

Zrak

---

Zrakovým orgánem je oční koule (bulbus oculi), uložená v očnici. Skládá se ze tří vrstev: (1) povrchové, tvořené bělimou, na kterou se upínají okohybné svaly a která pokrývá asi 4/5 oční koule, a rohovkou, která vpředu pokrývá viditelnou část oční koule a je oproti bělimě vyklenutější; (2) střední vrstvu tvoří cévnatka, která vystýlá zadní 2/3 oční koule, řasnaté těleso, které vytváří komorovou vodu a jehož funkcí je akomodace čočky, duhovka, barevná část oka, uprostřed níž se nachází kruhový otvor – zornice, čočka, která se tahem řasnatého tělesa zplošťuje nebo vyklenuje (akomoduje), a sklivec, který je vodnatou rosolovitou výplní oční koule; a (3) vnitřní vrstva, sítnice, kde se nacházejí světločivné tyčinky (120 milionů) a čípky (6 milionů), umožňující barevné vidění. Místo odstupu zrakového nervu (n. opticus) na sítnici je bez tyčinek a čípků a nazývá se slepá skvrna.

Postavení a pohyb oční koule zajišťují okohybné svaly: čtyři přímé (horní, dolní, vnitřní a vnější přímý oční sval) a dva šikmé (horní a dolní šilmý oční sval). Mezi přídatné orgány oka řadíme spojivku, která se nachází na vnitřní straně víček, oční víčka, z jejichž okrajů vyrůstají řasy, a slznou žlázu, uloženou při vnějším horním okraji očnice. Slzy jsou sbírány při vnitřním koutku oka a odváděny slzovodným kanálkem do nosní dutiny.

Sluch a vestibulární aparát

---

Ucho (auris) dělíme na zevní ucho, střední ucho a vnitřní ucho. Zevní ucho se skládá z ušního boltce a zevního zvukovodu, trubice dlouhé asi 2,5 cm. Hranici mezi zevním a středním uchem tvoří bubínek, pružná blána, která přenáší zvukové vlny na středoušní kůstky: kladívko, kovadlinku a třmínek. Vnitřní ucho se skládá ze tří polokruhovitých kanálků, předsíně a hlemýždě. Na třmínek navazuje oválné okénko předsíně, za kterým je uložen blanitý hlemýžď, ve kterém se nachází Cortiho orgán s vlastními sluchovými receptory.

Vestibulární aparát, který slouží pro vnímání polohy a pohybu hlavy tvoří dva váčky (utriculus a sacculus) a tři polokruhovité kanálky. Uvnitř se nacházejí buňky s jemnými vlásky, které vnímají pohyb endolymfy a dopad krystalků uhličitanu vápenatého. Střední a vnitřní ucho se nachází ve spánkové kosti a informace z Cortiho orgánu a vestibulárního aparátu jsou pomocí sluchověrovnovážného nervu (n. vestibulocochlearis) vedeny do CNS.

Čich

Čichový epitel se nachází v horní části nosní dutiny. Čichové receptory jsou neurony, jejichž axony procházejí čichovou kostí (čichový nerv, n. olfactorius) a vstupují do primárního čichového centra CNS.

Chuť

Chuťové pohárky se nacházejí na povrchu jazyka a rozlišují 4 základní chutě: slanou, sladkou, hořkou a kyselou. Někdy je popisována i pátá chuť, tzv. umami (chuť glutamátu sodného). Z chuťových pohárků jsou vjemy vedeny lícním (n. facialis), jazykohltanovým (n. glossopharyngeus) a bloudivým hlavovým nervem (n. vagus) do chuťového centra v CNS.

Hmat a kůže

Kůže člověka zaujímá plochu 1,6 až 1,8 m² a její funkcí je ochrana těla, termoregulace, vylučovací, resorpční a smyslová. Skládá se ze tří vrstev: (1) pokožky (epidermis), která je tvořena vrstevnatým dlaždicovitým epitelem, jehož buňky se neustále obměňují; (2) škáry (dermis), která je bohatě prokrvená a vyklenuje se proti epidermis v tzv. papilách, které podmiňují kožní lišty, patrné zejména na prstech, dlaních a chodidlech, nachází se v ní mazové a potní žlázy a vlasové váčky, ze kterých vyrůstají vlasy a chlupy; (3) podkožního vaziva (tela subcutanea) ve kterém se nachází individuálně vytvořená tuková vrstva (corpus adiposum). Ve škáře a podkožním vazivu se nachází řada receptorů pro vnímání dotyku, tlaku, chladu, tepla, bolesti.

Ve škáře rozeznáváme:

• Merkelovy komplexy vnímající tlak
• Ruffiniho tělíska, která jsou termoreceptory a mechanoreceptory
• Krauseho glomerulární tělíska, která slouží k vnímání chladu (termoreceptory)
• Meissnerova tělíska, což jsou mechanoreceptory umožňující dotykové čití
• Nocireceptory, volná nervová zakončení vnímající bolest, teplotu a dotyk.

V podkožním vazivu se nacházejí:

• Vaterovo-Paciniho tělíska, mechanoreceptory vnímající dotyk a tlak.

Propriosenzory

Propriosenzory dodávají CNS informace o protažení svalu díky receptorům uloženým ve svalech a šlachách. Rozeznáváme svalová vřeténka, modifikovaná svalová vlákna s nízkým počtem myofibril, která dodávají informace o protažení a zkrácení svalu; a Golgiho šlachová vřeténka, která se nacházejí v místě spojení šlachy se svalem a dodávají informace o napětí šlachy.

Procvičovací test

Smyslová soustavaOdpovědník v IS MU

Použitá literatura

• Dylevský, I. (2011). Základy funkční anatomie. Poznání.
• Hanzlová, J., Hemza, J. (2012). Základy anatomie pohybového ústrojí. FSpS MU.
• Dylevský, I. (2009). Funkční anatomie. Grada Publishing.
• Hudák, R., Kachlík, D. a kol. (2015). Memrix anatomie. Triton.
• Fiala, P., Valenta, J., Eberlová, L. (2008). Anatomie pro bakalářské studium zdravotnických oborů. Karolinum.