Spojení kostí rozdělujeme na pevné, uskutečněné jinou pojivovou tkání (vazivem – např. lebeční švy; chrupavkou – např. připojení žeber k hrudní kosti), nebo druhotným srůstem kostí (např. kost křížová); a pohyblivé kloubní spojení dvou a více kostí.

V kloubním spojení popisujeme kloubní hlavici a kloubní jamku, styčné plochy jsou pokryté kloubní chrupavkou a po obvodu jsou spojeny vazivovým kloubním pouzdrem, jehož vnitřní vrstva produkuje kloubní maz (synovii). Ta zmenšuje tření styčných ploch v kloubní štěrbině a vyživuje kloubní chrupavky. V kloubech jednoduchých se stýkají dvě kosti, v kloubech složených se stýkají dvě a více kostí, nebo jsou mezi ně vloženy chrupavčité útvary (např. menisky v kolenním kloubu).

K zabezpečení správné funkce kloubu slouží pomocná kloubní zařízení, mezi které řadíme:

Disky a menisky (disci et menisci articulares): chrupavčité ploténky vyrovnávající nestejnoměrné zakřivení styčných ploch (např. meziobratlové ploténky, menisky v kolenním kloubu).

Chrupavčitý lem (labrum articulare): lem okolo mělké kloubní jamky (např. v ramenním kloubu).

Vazy (ligamenta): úlohou vazů je zesilování kloubního pouzdra, zajišťují určitou část pohybu a zabraňují nefunkčním pohybům. Jsou přítomné u většiny kloubů.

Svalové snopce bránící uskřinutí kloubního pouzdra.

Tíhové váčky (bursae synoviales): obsahují synovii a vyskytují se v místech zvýšeného tahu nebo tlaku na kloub.

Názvosloví základních pohybů popisovaných v kloubních spojeních

• Flexe: ohnutí
• Extenze: natažení
• Abdukce: pohyb od střední roviny do strany
• Addukce: přitažení směrem k tělu
• Pronace: vnitřní rotace
• Supinace: vnější rotace
• Elevace: zvednutí
• Deprese: snížení, pokles

• Ligamentum: vaz; zkratka: lig. (vaz), ligg. (vazy)
• Musculus: sval; zkratka: m. (sval), mm. (svaly)
• Articulatio: kloub; zkratka: art.

Spoje na lebce

Mezi spoje na lebce řadíme spojení lebky (týlní kosti) s prvním a druhým krčním obratlem; lebeční švy (suturae) např. šípový, lambdový, věnčitý a šupinový šev, které spojují jednotlivé lebeční kosti; párový čelistní kloub, tj. kloubní spojení dolní čelisti (mandibula) a spánkové kosti (os temporale), které umožňuje žvýkací pohyby; a spoje jazylky, která se pomocí vazu připojuje ke spánkové kosti.

Spoje na trupu

Spoje na páteři

Páteř je dvojesovitě prohnutá, dorzální prohnutí vytváří hrudní a křížovou kyfózu, ventrální ohnutí tvoří krční a bederní lordózu.

Spojení těl obratlů: mezi obratlovými těly sousedních obratlů jsou vsunuty meziobratlové destičky (disci intervertebrales), které tvoří přibližně 20 až 25 % délky páteře. Meziobratlových destiček je 23, chybí mezi prvním a druhým krčním obratlem (atlas a axis), v kosti křížové (sacrum) a kostrční (os coccygis). Disky jsou tvořené vazivovou chrupavkou uspořádanou do prstenců (anulus fibrosus) okolo kulovitého jádra (nucleus pulposus) a jejich funkcí je hydrodynamické tlumení při statickém i dynamickém zatížení páteře.

Spojení kloubních výběžků (processus articulares): meziobratlové klouby s volným kloubním pouzdrem. Na každém volném obratli s výjimkou atlasu (prvního krčního obratle) se nacházejí čtyři (horní pravý a levý, dolní pravý a levý).

Vazy páteře: dělíme na krátké vazy, které spojují oblouky a výběžky sousedních obratlů, a dlouhé vazy, které jdou po přední a zadní ploše obratlových těl po celé délce páteře.

• Krátké vazy páteře:
  • Žluté vazy ( flava): spojují sousední obratlové oblouky, obsahují četná elastická vlákna
  • Mezitrnové vazy ( interspinalia): spojují sousední trnové výběžky
  • Mezipříčné vazy ( intertransversalia): spojují sousední příčné výběžky
  • Šíjový vaz ( nuchae): odstupuje od trnových výběžků v krční oblasti a upíná se na týlní kost.
• Dlouhé vazy páteře:
  • Přední podélný vaz ( longitudinale anterius): jde po přední ploše obratlových těl od předního oblouku atlasu na přední plochu křížové kosti a je 20 až 25 mm široký. Napíná se při retroflexi (záklonu) a jeho funkcí je bránit ventrálnímu vysunutí meziobratlové destičky.
  • Zadní podélný vaz ( longitudinale posterius): jde po zadní ploše obratlových těl, prochází tedy páteřním kanálem od týlní kosti po křížovou kost. Zadní podélný vaz se napíná při anteflexi (předklonu) trupu a brání vysunutí meziobratlové destičky do páteřního kanálu. Je užší než přední podélný vaz a v bederním úseku je redukován jen na několik tenkých vazivových pruhů, proto v této části páteře dochází nejčastěji k výhřezu meziobratlové destičky.

Možné pohyby páteře a hlavní svaly, které se na nich podílejí:

• Předklon (anteflexe): největší rozsah pohybu je v krčním úseku páteře (až 90°)
  • předklon krční páteře: kloněné svaly ( scaleni), dlouhý sval hlavy a krku (m. longus colli);
  • předklon trupu: přímý sval břišní ( rectus abdominis)
• Záklon (retroflexe): největší rozsah pohybu je v krčním úseku páteře (až 90°)
  • záklon krční páteře: trapézový sval ( trapezius);
  • záklon trupu: vzpřimovač páteře ( erector spinae), čtyřhranný sval bederní (m. quadratus lumborum)
• Úklon (lateroflexe): největší rozsah pohybu je v krčním a bederním úseku páteře (25 až 30°)
  • úklon trupu: čtyřhranný sval bederní ( quadratus lumborum), vnější a vnitřní šikmý sval břišní (m. obliquus externus et internus abdominis)
• Otáčení (rotace): největší rozsah pohybu je v krčním úseku páteře (až 70°)
  • rotace trupu: vnější (protilehlé strany) a vnitřní (stejné strany) šikmý sval břišní ( obliquus externus et internus abdominis)
• Pérovací pohyby: mění zakřivení páteře.

Spojení žeber a hrudních obratlů

Kloubní spojení žeber a hrudních obratlů dělíme na spojení hlavičky žebra s tělem hrudního obratle a na spojení hrbolku žebra a příčného výběžku hrudního obratle. Obě kloubní spojení dovolují jen nepatrné vzájemné posuny, ale jsou důležité pro dýchací pohyby.

Spojení žeber s hrudní kostí

Kloubní spoje žeberních chrupavek s hrudní kostí, případně mezi chrupavčitými konci žeber umožňují jen minimální pohyblivost.

Možné pohyby hrudníku a hlavní svaly, které se na nich podílejí:

• Inspirace (nádech): bránice (diaphragma), vnější mezižeberní svaly ( intercostales externi), kloněné svaly (mm. scaleni)
• Expirace (výdech): vnitřní mezižeberní svaly ( intercostales interni), břišní svaly

Klouby horní končetiny

Klouby horní končetiny dělíme na spoje pažního pletence a spoje volné horní končetiny.

Kosti pletence horní končetiny, tj. klíční kost (clavicula) a lopatka (scapula), jsou spojeny tuhými klouby mezi sebou a s kostrou trupu, a to skrze klíční kost (clavicula) a hrudní kost (sternum).

Kloub ramenní (articulatio humeri): je tvořen hlavicí pažní kosti a kloubní jamkou ramenního kloubu (cavitas glenoidalis), která se nachází na lopatce. Kloubní jamka je mělká, proto ji prohlubuje chrupavčitý lem. Jedná se o kulovitý kloub, umožňující pohyb všemi směry, kloubní pouzdro je volné.

Vazy ramenního kloubu:

• Zobákopažní vaz (lig. coracohumerale): nachází se mezi pažní kostí a zobcovitým výběžkem lopatky
• Ramenní vazy ( glenohumeralia): vazy spojující kloubní jamku na lopatce s pažní kostí, které zesilují kloubní pouzdro z vnitřní strany
• Zobákonadpažkový vaz (lig. coracoacromiale): spojuje zobcovitý výběžek a akromion lopatky.

Možné pohyby ramenního kloubu a hlavní svaly, které se na nich podílejí:

• Ventrální flexe (předpažení, 90°): deltový sval ( deltoideus), zobákopažní sval (m. coracobrachialis), velký prsní sval (m. pectoralis major)
• Dorzální flexe (zapažení, 40°): široký sval zádový ( latissimus dorsi), velký oblý sval (m. teres major)
• Abdukce (upažení, 90°): deltový sval ( deltoideus), nadhřebenový sval (m. supraspinatus)
• Addukce (připažení, 90°): velký prsní sval ( pectoralis major), široký sval zádový (m. latissimus dorsi), velký oblý sval (m. teres major)
• Vnitřní rotace (pronace, 90°): podlopatkový sval ( subscapularis), široký sval zádový (m. latissimus dorsi), velký oblý sval (m. teres major)
• Zevní rotace (supinace, 90°): podhřebenový sval ( infraspinatus), malý oblý sval (m. teres minor)
• Elevace (zvednutí, 180°). Při elevaci paže nad horizontálu se hlavice pažní kosti opírá o ligamentum coracohumerale a dochází k současnému pohybu lopatky, tzv. thorakoskapulární rytmus; trapézový sval ( trapezius), zdvihač lopatky (m. levator scapulae)

Na svalové stabilizaci ramenního kloubu se podílí: nadhřebenový sval (m. supraspinatus), podhřebenový sval (m. infraspinatus), malý oblý sval (m. teres minor) a podlopatkový sval (m. subscapularis).

Kloub loketní (articulatio cubiti): je kloub složený ze tří částí: humeroulnární, humeroradiální, radioulnární proximální, které mají společné kloubní pouzdro.

• Loktopažní kloub (a humeroulnaris): kloubní hlavicí je kladka pažní kosti (trochlea humeri), kloubní jamku tvoří kladkový zářez loketní kosti (incisura trochlearis ulnae) a hákovitý výběžek (processus coronoideus) loketní kosti
• Vřetenopažní kloub ( humeroradialis): kloubní hlavice je tvořena capitulum humeri (hlavička pažní kosti), kloubní jamka se nachází na hlavici vřetenní kosti (radius)
• Horní vřetenoloketní kloub ( radioulnaris proximalis): kloubní plochy tvoří obvodová kloubní plocha na hlavici vřetenní kosti a zářez na loketní kosti (incisura radialis ulnae).

Vazy loketního kloubu:

• Zevní postranní vaz (lig. collaterale radiale): odstupuje od laterálního epikondylu pažní kosti a zesiluje zevní (laterální) stranu kloubního pouzdra
• Vnitřní postranní vaz (lig. collaterale ulnare), který jde od mediálního epikondylu pažní kosti a zesiluje vnitřní (mediální) stranu kloubního pouzdra
• Vřetenní prstencový vaz (lig. anulare radiale): vaz podchycující krček vřetenní kosti.

Možné pohyby loketního kloubu a hlavní svaly, které se na nich podílejí:

• Flexe (ohnutí, 125-145°): hluboký sval pažní ( brachialis), dvojhlavý sval pažní (m. biceps brachii), vřetenopažní sval (m. brachioradialis)
• Extenze (natažení, 180°, možná i hyperextenze nad 180°): trojhlavý sval pažní ( triceps brachii), loketní sval (tzv. čtvrtá hlava tricepsu, m. anconeus)
• Supinace (vnější rotace, 150°): možná pouze ve spolupráci s dolním vřetenoloketním kloubem, dvojhlavý sval pažní ( biceps brachii), supinující sval (m. supinator)
• Pronace (vnitřní rotace, 150°): možná pouze ve spolupráci s dolním vřetenoloketním kloubem, oblý pronující sval ( pronator teres), čtyřhranný pronující sval (m. pronator quadratus)

Kloub vřetenoloketní dolní (articulatio radioulnaris distalis): nachází se mezi distálními konci radia a ulny a spolu s horním vřetenoloketním kloubem umožňuje supinaci a pronaci předloktí. Kloubními plochami je obvodová kloubní plocha na loketní kosti a zářez na vřetenní kosti (incisura ulnaris radii). Spojení předloketních kostí zpevňuje mezikostní membrána.

Klouby ruky: mezi klouby ruky řadíme radiokarpální kloub, tj. spojení vřetenní kosti a zápěstních kostí.

Možné pohyby radiokarpálního kloubu a hlavní svaly, které se na nich podílí:

• Palmární flexe (80-90°): vřetenní ohýbač zápěstí ( flexor carpi radialis), loketní ohýbač zápěstí (m. flexor carpi ulnaris)
• Palmární extenze (70°): dlouhý a krátký vřetenní natahovač zápěstí ( extensor carpi radialis longus et brevis), loketní natahovač zápěstí (m. extensor carpi ulnaris)
• Radiální dukce (15-20°): vřetenní ohýbač zápěstí ( flexor carpi radialis), dlouhý a krátký vřetenní natahovač zápěstí (m. extensor carpi radialis longus et brevis)
• Ulnární dukce (45°): loketní ohýbač zápěstí ( flexor carpi ulnaris), loketní natahovač zápěstí (m. extensor carpi ulnaris)
• Cirkumdukce: krouživý pohyb, vzniká kombinací předchozích pohybů.

Dalšími klouby ruky jsou kloubní spojení zápěstních a záprstních kostí.

Možné pohyby spojení zápěstních kostí a záprstních kostí a hlavní svaly, které se na nich podílejí:

• Flexe (90°): dlaňové a hřbetní meziprstní svaly ( interossei palmares et dorsales)
• Extenze (do 10°): natahovač prstů ( extensor digitorum)
• Abdukce (do 30°): možná jen při extenzi prstů, hřbetní meziprstní svaly ( interossei dorsales)
• Addukce (do 30°): možná jen při extenzi prstů, dlaňové meziprstní svaly ( interossei palmares)

Palcový kloub je specifický sedlový typ kloubu umožňující opozici palce. Mezi jednotlivými články prstů jsou přítomny mezičlánkové klouby umožňující flexi a extenzi prstů.

Klouby dolní končetiny

Klouby dolní končetiny dělíme na spoje pánevního pletence a volné dolní končetiny.

Kloub křížokyčelní (articulatio sacroiliaca): tuhý kloub umožňující pohyby velmi malého rozsahu (tzv. amfiarthrosa). Kloubními plochami jsou facies auricularis (boltcovitá kloubní plocha) křížové a kyčelní kosti.

Vazy křížokyčelního kloubu:

• Vazy křížokyčelní přední, zadní a mezikostní ( sacroiliaca ventralia, dorsalia, interossea): vazy zesilující kloubní pouzdro
• Křížotrnový vaz ( sacrospinale): začíná na spina ischiadica (sedací trn) a upíná se na laterální okraj křížové kosti
• Křížohrbolový vaz ( sacrotuberale): začíná na tuber ischiadicum (sedací hrbol) a upíná se na laterální okraj křížové kosti.

Spona stydká (symphysis pubica): chrupavčité spojení (synchondrosa) mezi pravou a levou stydkou kostí tvořené chrupavčitou ploténkou (discus interpubicus), vysokou 4,5 až 5 cm. Stydký vaz (lig. pubicum) zesiluje sponu stydkou na horním a dolním okraji symfýzy.

Tříselný vaz (ligamentum inguinale): začíná na předním horním trnu kosti kyčelní (spina iliaca anterior superior) a upíná se na kosti stydké (os pubis). Ohraničuje prostor pro průchod cév, nervů a svalů.

Kyčelní kloub (articulatio coxae): kulový kloub s omezenými pohyby (enanthrosis). Kloubní jamku tvoří acetabulum na pánevní kosti, které prohlubuje labrum acetabuli (zvýšený chrupavčitý lem), dno acetabula vyplňuje tukový polštář. Kloubní hlavicí je caput femoris (hlavice stehenní kosti).

Vazy kyčelního kloubu:

• Kyčlostehenní vaz ( iliofemorale): brání hyperextenzi, odstupuje od kyčelní kosti a upíná se na přední stranu kloubního pouzdra, je to nejsilnější vaz lidského těla
• Stydkostehenní vaz (l pubofemorale): omezuje abdukci a vnější rotaci, odstupuje od horní části stydké kosti a upíná se na přední stranu kloubního pouzdra
• Sedostehenní vaz ( ischiofemorale): omezuje addukci a vnitřní rotaci, probíhá od těla sedací kosti k zadní straně kloubního pouzdra
• Příčný vaz acetabula ( transversum acetabuli)
• Vaz hlavičky femuru (l capitis femoris): odstupuje z hlavice femuru a upíná se po okrajích acetabula.

Možné pohyby kyčelního kloubu a hlavní svaly, které se na nich podílejí:

• Flexe (přednožení, 120°), bedrokyčlostehenní sval ( iliopsoas), čtyřhlavý sval stehenní (m. quadriceps fomoris), hřebenový sval (m. pectineus)
• Extenze (zanožení, 13°), hamstringy, mezi které řadíme dvojhlavý sval stehenní ( biceps femoris), poloblanitý sval (m. semimembranosus) a pološlašitý sval (m. semitendinosus); velký hýžďový sval (m. gluteus maximus)
• Abdukce (unožení, 40°), střední hýžďový sval ( gluteus medius)
• Addukce (přinožení, 10°), velký, dlouhý a krátký přitahovač ( adductor magnus, longus et brevis), štíhlý sval (m. gracilis), hřebenový sval (m. pectineus)
• Vnější rotace (supinace, do 15°), čtyřhranný sval stehenní ( quadratus femoris), velký hýžďový sval (m. gluteus maximus), dvojité svaly (mm. gemelli), hruškovitý sval (m. piriformis), ucpané svaly (mm. obturatorii)
• Vnitřní rotace (pronace, do 35°), malý hýžďový sval ( gluteus minimus), napínač stehenní povázky (m. tensor fasciae latae)

Kolenní kloub (articulatio genus): je složeným kloubem, ve kterém se stýkají tři kosti: stehenní kost (femur), holenní kost (tibia) a čéška (patella). Nestejnoměrné zakřivení kloubních hrbolů stehenní a holenní kosti vyrovnávají chrupavčité menisky (meniscus medialis, meniscus lateralis). Mediální meniskus má tvar písmena C, je větší a pevněji srostlý s kloubním pouzdrem a je méně pohyblivý, proto dochází k jeho častějšímu poškození. Laterální meniskus má tvar písmena O, pokrývá skoro celou plochu zevního kondylu tibie a je značně pohyblivý.

Vazy kolenního kloubu dělíme na vnitřní a vnější.

Vnitřní kolenní vazy:

• Přední zkřížený vaz ( cruciatum anterius): odstupuje od laterálního kondylu femuru a upíná se do středu kloubní plochy holenní kosti
• Zadní zkřížený vaz ( cruciatum posterius): odstupuje od mediálního kondylu femuru a upíná se do středu kloubní plochy holenní kosti

Vnější kolenní vazy:

• Vnitřní a vnější postranní vaz ( collaterale laterale et mediale): začíná na vnitřním a vnějším kloubním hrbolu femuru a upíná se na holenní kost (vnitřní postranní vaz) a lýtkovou kost (vnější postranní vaz)
• Čéškový vaz ( patellae): úponová šlacha čtyřhlavého svalu stehenního (m. quadriceps femoris), ve kterém se nachází čéška a který se upíná na drsnatinu holenní kosti (tuberositas tibiae)
• Šikmý kolenní vaz ( popliteum obliquum): úponová šlacha poloblanitého svalu (m. semimembranosus), která jde od laterálního kondylu (kloubního hrbolu) stehenní kosti k mediálnímu kondylu holenní kosti, zesiluje zadní část kloubního pouzdra a zabraňuje jeho přiškrcení.

Možné pohyby kolenního kloubu a hlavní svaly, které se na nich podílejí:

• Flexe (ohnutí, 130 až 160°): při flexi jsou kolaterální vazy povolené, dvojhlavý sval stehenní ( biceps femoris), poloblanitý sval (m. semimembranosus), pološlašitý sval (m. semitendinosus)
• Extenze (natažení, 180°): čtyřhlavý sval stehenní ( quadriceps femoris)
• Vnější rotace (supinace, 40 až 50°): možná pouze ve flexi, dvojhlavý sval stehenní ( biceps femoris), napínač stehenní povázky (m. tensor fasciae latae)
• Vnitřní rotace (pronace, 30°): možná pouze při flexi, poloblanitý sval ( semimembranosus), pološlašitý sval (m. semitendinosus)

Spojení lýtkové a holenní kosti je kloubní na proximálním konci kostí, kde jsou umožněny drobné posuny, a vazivové na distálním konci kostí, kdy pevné spojení tibie a fibuly umožňuje správnou funkci hlezenního kloubu. Toto vazivové spojení je maximálně napínáno při dorzální flexi nohy.

Klouby nohy

Hlezenní kloub (horní zánártní kloub) je spojení bércových kostí s hlezenní kostí (talus). Tento kloub zpevňuje vnitřní postranní vaz (lig. collaterale mediale), který je silnější, a vnější postranní vaz (lig. collaterale laterale).

Možné pohyby hlezenního kloubu a hlavní svaly, které se na nich podílejí:

• Plantární flexe (20 až 30°): trojhlavý sval lýtkový ( triceps surae)
• Dorzální flexe (30-50°): přední holenní sval ( tibialis anterior)

Dolní zánártní kloub je skloubení hlezenní a patní kosti, zpevněné několika vazy a umožňující plantární, nebo dorzální flexi nohy.

Dalšími klouby nohy jsou kloubní spojení nártních kostí a zánártních kostí.

Možné pohyby spojení nártních a zánártních kostí a hlavní svaly, které se na nich podílejí:

• Flexe (20 až 35°): hřbetní meziprstní svaly ( interossei dorsales), chodidlové meziprstní svaly (mm. interossei plantares)
• Extenze (80°): dlouhý a krátký natahovač prstů ( extensor digitorum brevis et longus)
• Abdukce (10 až 20°), možná jen při extenzi prstů, hřbetní meziprstní svaly ( interossei dorsales)
• Addukce (do základního postavení), možná jen při extenzi prstů, chodidlové meziprstní svaly ( interossei plantares)

Mezi jednotlivými články prstů jsou mezičlánkové klouby, umožňující flexi a extenzi prstů.

Nožní klenba

Mezi třemi opěrnými body chodidla, které jsou tvořené hrbolem patní kosti a hlavičkou prvního a pátého metatarsu je vytvořena podélná a příčná nožní klenba, které vznikají tvarem a uložením tarsálních kostí. Nožní klenba chrání cévy a nervy nohy před stlačením.

Procvičovací test

Spojení kostíOdpovědník v IS MU

Použitá literatura

• Horáčková, L. (2007). Anatomie pro antropology I. Nadace Universitas, Akademické nakladatelství Cerm.
• Dylevský, I. (2011). Základy funkční anatomie. Poznání.
• Hanzlová, J., Hemza, J. (2012). Základy anatomie pohybového ústrojí. FSpS MU.
• Dylevský, I. (2009). Funkční anatomie. Grada Publishing.
• Čihák, R. Anatomie I. Třetí, upravené a doplněné vydání. Grada Publishing.
• Binovský, A. Funkčná anatómia pohybového systému. Univerzita Komenského, Bratislava.