Cíl kapitoly

Student/výzkumník:

• seznamuje se se „strategií kroků“ pro přípravu závěrečné práce/výzkumu;
• zná determinanty výběru tématu pro závěrečnou práci/výzkum;
• formuluje cíle a výstupy závěrečné práce/výzkumu;
• používá adekvátní metodologii.

Pro zdařilou návaznost jednotlivých fází výzkumu i samotnou realizaci zpracování závěrečné práce je vhodné postupovat podle „strategie kroků“, které mohou zejména začátečníkům ve výzkumu pomoci k uchopení tématu a ujasnění si záměru práce/výzkumu. Níže uvedená strategie je vhodnou pomůckou, jak se vyhnout neúčelnému pojetí a zpracování tématu, eventuálně problematiky s výsledným dopadem „kvantity na úkor kvality“ výstupů.

Strategie kroků zahrnuje následující oblasti:

1. volba tématu
   1. volba vedoucího/školitele/závěrečné práce
2. volba zaměření v rámci tématu
3. volba cílů a výstupů závěrečné/výzkumné práce
4. volba metodologie výzkumné práce

Výše uvedené kroky na sebe navazují, určují následující krok, napomáhají utřídění si myšlenek pro realizaci výzkumu. Mohou se lišit v závislosti od nároků kladených na výzkum, tzn. zpracování výzkumu v bakalářských nebo magisterských pracích, závěrečných prací jiného/vyššího akademického vzdělání, z hlediska realizace výzkumu v klinické praxi apod. Jednotlivé kroky se vzájemně mohou prolínat a nemusí probíhat jako série kroků, ale paralelní aktivity.

Volba tématu závisí na zkušenostech výzkumníka, zájmu výzkumníka o řešenou oblast. Dobrou devízou pro zpracování problematiky je znalost a zkušenost badatele se zvolenou problematikou/výzkumným záměrem. Jistou výhodou je i entuziazmus výzkumníka pro zvolené téma. Nejméně efektivní a zároveň nejrizikovější variantou je neznalost vybrané problematiky, nutnost „něco“ zpracovat a také samotná nezkušenost s procesem výzkumu. Témata závěrečných prací jsou mnohorozměrná, studenti častokrát volí témata, se kterými se setkali v průběhu studia, výkonu odborné praxe nebo výkonu povolání (u kombinované formy studia). U magisterských studií se předpokládá větší zkušenost studentů s realizací výzkumů, proto jsou na zpracování diplomových prací kladeny vyšší nároky, např. znalost základních statistických metod u kvantitativního výzkumu, hloubkové analýzy kvalitativního výzkumu, znalost metodologických nástrojů, schopnost formulovat výsledky práce, komparace vlastních výsledků s českými i zahraničními autory.

Volba vedoucího závěrečné práce může být ovlivněna formou studia, tedy zda se jedná o prezenční/kombinovanou formu. Předpokládáme, že studenti kombinované formy studia vybírají témata pro zpracování závěrečné práce podle vlastních zkušeností, zájmu, výskytu jistých jevů na pracovištích, v interakci osob poskytujících péči atd. U specificky zaměřených témat a zvyklostí pracoviště se předpokládá, že budou studenti oslovovat externí vedoucí z řad svého okolí, kteří problematiku dobře znají.

Synonyma pro vedoucího práce se mohou lišit podle zvyklostí institucí (univerzita, fakulta apod.) např. školitel, supervizor. V obecném pojetí je vedoucí práce osoba, která je odborníkem v oboru a metodicky vede studenta při zpracování závěrečné práce.

Volba zaměření je nejdůležitější částí strategie kroků, odvíjí se od ní určení směru realizace výzkumu. Výzkumník musí mít jasno, v jakém prostředí chce výzkum realizovat, jaká bude cílová skupina, kdo konkrétně se účastní výzkumu, jaká budou kritéria pro zařazení/nezařazení respondenta do výzkumu. Výzkumník se v tomto kroku zamýšlí nad možností realizace výzkumu, tzn. jaké má možnosti (kde a jakým způsobem bude výzkum realizován např. na vlastním pracovišti, v rámci odborné praxe, jaké jsou odpovídající postupy, jaká jsou úskalí nebo rizika, jaká je možnost nasycení vzorku, jak zajistit anonymitu výsledků apod.).

Volba cílů a výstupů je důležitou formální stránkou, přičemž zahrnuje jasnou formulaci cílů výzkumu. Stanoví se cíl – co chceme zkoumat/zjistit/zmapovat, čeho chceme dosáhnout, a zda, případně jak, budou výsledky práce využity v klinické praxi. Např. přínos pro klinickou praxi – tvorba manuálu, brožury, doporučených postupů, mapa péče, formulování teorie apod.

Volba metodologie je stanovena na základě předchozích kroků, po zralé úvaze, u závěrečných prací po konzultaci s vedoucím práce. Způsob realizace výzkumu vyžaduje jasnou vizi výzkumníka o tom, co budu zkoumat a u koho, v procesu metodologie je to již konkrétní otázka, jak budu výzkum realizovat, jakou formu výzkumu zvolím (kvalitativní výzkum, kvantitativní výzkum) a  jaký výzkumný nástroj použiji (dotazník, rozhovor, pozorování a jiné) a jakou formou proběhne sběr dat (např. elektronickou, tištěnou, prostřednictvím sociálních sítí).

Zpracováním teoretické části v bakalářské a diplomové práci má student prokázat schopnost pracovat s odbornou literaturou, využívat aktuální odborné poznatky a použité zdroje náležitě citovat. Zpracováním empirické části má student prokázat základní znalosti kvantitativního a kvalitativního výzkumu, dále schopnost aplikace výzkumných metod, schopnost analýzy a interpretace výsledků výzkumu, včetně odborné diskuse, a schopnost uplatnění podstatných výstupů a závěrů výzkumu v doporučeních pro klinickou praxi (teorii).

V diplomové práci má student navíc prokázat orientaci v základních statistických metodách pro účely kvantitativního výzkumu a metodách zpracování kvalitativního výzkumu.

Souhrn kapitoly

Pro zpracování závěrečné/výzkumné práce doporučujeme studentům/výzkumníkům hlubokou rozvahu nad volbou tématu a pečlivou přípravu na samotný výzkumný proces.