Nejčastější chyby při psaní závěrečné práce

Miroslava Kyasová, Natália Beharková

Cíl kapitoly

Student/výzkumník:

  • eliminuje výskyt chyb v závěrečné práci.

V následujícím textu jsou popsané nejčastější chyby, kterých se studenti dopouští při psaní závěrečných prací (výčet chyb platí i pro zpracování seminárních prací). Přehled je zpracován na základě oponentských posudků závěrečných prací. Chyby lze rozdělit do oblasti obsahové, formální a gramatické.

9.1 Obsahové chyby

Mezi obsahové chyby řadíme pochybení z hlediska názvu, obsahu, cílů a stanovených hypotéz závěrečné práce.

  • Obsah práce neodpovídá názvu/tématu závěrečné práce – chyba může být jak v teoretické, tak v empirické části závěrečné práce.

    Příklady:

    Název závěrečné práce je Edukace pacienta o epilepsii

    • v teoretické části chybí pod/kapitola o edukaci, nebo edukaci pacienta o epilepsii;
    • v empirické části řeší autor závěrečné práce informovanost veřejnosti o epilepsii.

    Název závěrečné práce je Vědomosti sester o umělé plicní ventilaci

    • v teoretické části chybí pod/kapitola, kde mohou sestry k uvedené problematice v průběhu studia/pracovní kariéry získat vědomosti a v jaké podobě.
  • Cíl/e závěrečné práce nejsou v souladu s názvem závěrečné práce.

    Příklad:

    Název závěrečné práce je Edukace pacientů s varixy

    • cílem závěrečné práce je zjistit informovanost laické veřejnosti o varixech.
  • Cíle výzkumu a hypotézy nejsou v souladu.
  • V práci je stanoven nepřiměřený počet cílů a hypotéz.
  • Nesprávná formulace hypotéz neumožňuje statistické testování, např. chybí kategorie pro testování, chybí slovní spojení vyjadřující vztah/závislost proměnných, formulace v budoucím čase.
  • Nepoměr mezi částí teoretickou a empirickou.
  • Nevhodný rozsah závěrečné práce: bakalářská práce, která má méně než 50 stran a více než 60 stran a diplomová práce, která má méně než 70 stran a více než 80 stran.

Chyby v metodice:

  • V metodice jsou popisovány obecně známé charakteristiky použitých měrných nástrojů, např. obecně známé ne/výhody dotazníku. V metodice je potřeba charakterizovat konkrétně použitý měrný nástroj v dané práci, jeho strukturu a způsob použití.
  • Informace o počtu distribuovaných a vrácených dotazníků, počtu realizovaných rozhovorů, počtu respondentů použitých v záznamovém archu zařazujeme do interpretace výsledků, nikoli do metodiky.
  • Chybí informace:
    • v jakém období byla data získána;
    • jakým způsobem byla data získána;
    • jakým způsobem byla data zaznamenávána;
    • jakým způsobem byla data zpracována;
    • jaké statistické testy byly použity při testování hypotéz, chybí informace o zvolené hladině významnosti pro testování hypotéz;
    • o realizovaném předvýzkumu (kdy, kde, jakým způsobem, zda byly nutné korekce v použitém nástroji apod.);
  • Chybná formulace výsledku statistického testování hypotéz.
  • Výběr respondentů:
    • nevhodný výběr respondentů, např. zařazení praktických sester do výzkumu, kdy tématem práce jsou zkušenosti všeobecných sester na jednotkách intenzivní péče s…;
    • neadekvátní počet respondentů (počet respondentů je závislý na řešené problematice, použité metodice a nasycení vzorku);
    • nerovnoměrné zastoupení respondentů při komparaci výsledků;
    • chybí kritéria pro výběr respondentů do výzkumu.

Chyby z hlediska výzkumného nástroje:

  • v dotazníku, rozhovoru, záznamovém archu jsou zjišťovány údaje, které nejsou dále analyzovány;
  • ve výzkumném nástroji chybí otázky/položky/posuzované jevy, které by ověřovaly stanovené hypotézy;
  • v uzavřených položkách dotazníku jsou nesprávně stanovené/formulované intervaly, např. délka praxe a) do 5 let b) 5–10 let c) 10–15 let;
  • nevhodné škálování odpovědí v jednotlivých položkách dotazníku;
  • u otázek zjišťujících vědomosti respondentů chybí informace, na základě čeho byla posuzována správná odpověď (zdroj odborného textu), v textu není pro čtenáře vyznačena správná odpověď;
  • položky nebo odpovědi jsou nevhodně formulované z hlediska obsahu/počtu slov;
  • u položek s možností více odpovědí chybí informace o způsobu vyhodnocení.

Obecné chyby v textu závěrečné práce:

  • nejsou splněny cíle závěrečné práce;
  • chybí statistické zpracování a jeho interpretace;
  • chybí některá část závěrečné práce např. diskuse;
  • diskuse je nedostatečná (chybí zhodnocení zásadních/zajímavých výsledků/výstupů práce, anebo není provedena komparace vlastních výsledků s výsledky jiných prací/výzkumů/studií);
  • odkazy na literaturu v textu nesouhlasí se seznamem literatury;
  • v seznamu literatury jsou uvedeny zdroje, které v textu nejsou citovány;
  • odkazy na citovanou literaturu nebo seznam literatury nejsou uvedeny dle zvoleného citačního stylu;
  • odkazy na citovanou literaturu jsou nepřesné – neumožní dohledání zdroje;
  • v textu práce jsou uvedeny autocitace (autor cituje vlastní díla), které nesouvisí s problematikou;
  • v příloze chybí dotazník, záznamový arch, souhlas zdravotnického zařízení s realizací výzkumu, jsou uvedeny zbytečné přílohy (nevztahují se k tématu), anebo nekvalitní přílohy (obrázky, fotky), v textu chybí odkazy na jednotlivé přílohy;
  • nejsou uvedena doporučení pro klinickou praxi;
  • názvy pod/kapitol v obsahu práce nesouhlasí s názvy pod/kapitol v textu;
  • závěrečná práce je psána v 1. osobě čísla jednotného: „já“, text je psán v budoucím čase;
  • zkratky jsou nevhodně používány např. NLZP znamená všechny profese nelékařských zdravotnických pracovníků, nikoli jednu konkrétní profesi; chybí seznam zkratek;
  • údaje/výsledky v tabulce, v grafu a v textu se neshodují;
  • u tabulek chybí:
    • číslo tabulky;
    • popis řádků a sloupců;
    • součet dat;
    • název tabulky anebo je název nesprávně uveden např. “Kolik je vám roků?“;
    • rozdělení tabulek na více stran bez označení kategorií a slovem „pokračování“;
    • špatná čitelnost hodnot/textu;
    • seznam tabulek.
  • u grafů chybí:
    • číslo grafu;
    • název grafu anebo je název nesprávně uveden např. “Kolik je vám roků?“;
    • legenda;
    • popis jednotlivých výsečí nebo sloupců grafu;
    • nevhodný typ grafického znázornění výsledků;
    • nevhodné barevné znázornění – v tištěné verzi nelze rozlišit jednotlivé odstíny, jsou použity nevhodné barevné odstíny anebo střídání různých barev;
    • špatná čitelnost hodnot/textu;
    • seznam grafů.

Interpretace výsledků v analytické části:

  • chybí slovní komentář výsledků/prezentovaných dat pod tabulkou, nebo grafem;
  • v číslování tabulek, grafů a v údajích v textu (např. v diskusi) jsou rozpory;
  • v interpretaci dat v tabulkách, grafech a v textu jsou rozpory.

9.2 Formální chyby

Nejčastější formální chyby v závěrečných pracích:

  • na titulní straně nebo v textu práce je uveden nesprávný název vysoké školy: Masarykova univerzita v Brně;
  • v prelimináriích je zobrazeno nesprávné/neschválené logo Masarykovy univerzity, eventuálně Lékařské fakulty Masarykovy univerzity;
  • v nadpisech jsou použity zkratky;
  • nejednotnost stylu – v práci je použito několik velikostí, stylů a typů písma; různé typy řádkování;
  • text práce není jednotně zarovnán do bloku;
  • strany nejsou číslovány nebo jsou nesprávně číslovány, chybí některé strany, nekoresponduje číslování stran v obsahu s textem závěrečné práce;
  • ve svázané práci nenavazuje číslování stran.

9.3 Gramatické a stylistické chyby

V textu závěrečné práce se vyskytuje řada gramatických chyb, které se nejčastěji týkají:

  • shody podmětu s přísudkem;
  • nesprávného použití velkých písmen;
  • použití předložek s/z;
  • použití nespisovných výrazů, nesprávné odborné terminologie, nevhodných výrazů;
  • překlepů;
  • nevhodného používání nestandardních zkratek;
  • nesprávného používání mezerníku mezi interpunkčními znaménky, závorkami/čísly, např. ( chybně ), (správně); 10% = desetiprocentní, 10 % = 10 procent apod.

Studentům na Katedře ošetřovatelství LF MU obecně doporučujeme stanovit si maximálně tři cíle závěrečné práce a ke každému cíli maximálně tři hypotézy, které lze reálně zkoumat, hodnotit.

Nulová hypotéza se nemůže vztahovat k budoucnosti, tzn. nesprávná formulace hypotézy „rozdíl nebude“, správná formulace „rozdíl není“, eventuálně neexistuje statisticky významná závislost.

Nulovou hypotézu nelze potvrdit ani přijmout, lze ji pouze zamítnout (s uvedením pravděpodobnosti) nebo nezamítnout.

Viz kapitola Struktura závěrečné práce – přílohy.

Vhodnější je použití 1. osoby čísla množného „my“ nebo trpný rod: bylo zjištěno.

Správný název tabulky: Věk respondentů.

Správný název instituce je Masarykova univerzita viz příloha 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách.

V případě nejasnosti/neznalosti doporučujeme webovou stránku Ústavu pro jazyk český http://ujc.avcr.cz/miranda2/m2/elektronicke-slovniky-a-zdroje/internetova-jazykova-prirucka.html.

Souhrn kapitoly

Chyby v závěrečné práci snižují úroveň práce. Zásadní chybou je podcenění časové náročnosti pro zpracování práce, nedodržení harmonogramu často vede ke snížení kvality práce (student pracuje pod časovým tlakem, nemá dostatek zdrojů a informací, časová tíseň vede k povrchnímu zpracování tématu nebo neakceptování připomínek vedoucího/školitele apod.). Před finálním vložením práce do archivu Informačního systému Masarykovy univerzity a tiskem závěrečné práce, autorům doporučujeme pečlivou kontrolu svého díla.