Cíl kapitoly

Student/výzkumník:

• eliminuje výskyt chyb v závěrečné práci.

V následujícím textu jsou popsané nejčastější chyby, kterých se studenti dopouští při psaní závěrečných prací (výčet chyb platí i pro zpracování seminárních prací). Přehled je zpracován na základě oponentských posudků závěrečných prací. Chyby lze rozdělit do oblasti obsahové, formální a gramatické.

9.1 Obsahové chyby

Mezi obsahové chyby řadíme pochybení z hlediska názvu, obsahu, cílů a stanovených hypotéz závěrečné práce.

• Obsah práce neodpovídá názvu/tématu závěrečné práce – chyba může být jak v teoretické, tak v empirické části závěrečné práce.

  Příklady:

  Název závěrečné práce je Edukace pacienta o epilepsii

  • v teoretické části chybí pod/kapitola o edukaci, nebo edukaci pacienta o epilepsii;
  • v empirické části řeší autor závěrečné práce informovanost veřejnosti o epilepsii.

  Název závěrečné práce je Vědomosti sester o umělé plicní ventilaci

  • v teoretické části chybí pod/kapitola, kde mohou sestry k uvedené problematice v průběhu studia/pracovní kariéry získat vědomosti a v jaké podobě.
• Cíl/e závěrečné práce nejsou v souladu s názvem závěrečné práce.

  Příklad:

  Název závěrečné práce je Edukace pacientů s varixy

  • cílem závěrečné práce je zjistit informovanost laické veřejnosti o varixech.
• Cíle výzkumu a hypotézy nejsou v souladu.
• V práci je stanoven nepřiměřený počet cílů a hypotéz.
• Nesprávná formulace hypotéz neumožňuje statistické testování, např. chybí kategorie pro testování, chybí slovní spojení vyjadřující vztah/závislost proměnných, formulace v budoucím čase.
• Nepoměr mezi částí teoretickou a empirickou.
• Nevhodný rozsah závěrečné práce: bakalářská práce, která má méně než 50 stran a více než 60 stran a diplomová práce, která má méně než 70 stran a více než 80 stran.

Chyby v metodice:

• V metodice jsou popisovány obecně známé charakteristiky použitých měrných nástrojů, např. obecně známé ne/výhody dotazníku. V metodice je potřeba charakterizovat konkrétně použitý měrný nástroj v dané práci, jeho strukturu a způsob použití.
• Informace o počtu distribuovaných a vrácených dotazníků, počtu realizovaných rozhovorů, počtu respondentů použitých v záznamovém archu zařazujeme do interpretace výsledků, nikoli do metodiky.
• Chybí informace:
  • v jakém období byla data získána;
  • jakým způsobem byla data získána;
  • jakým způsobem byla data zaznamenávána;
  • jakým způsobem byla data zpracována;
  • jaké statistické testy byly použity při testování hypotéz, chybí informace o zvolené hladině významnosti pro testování hypotéz;
  • o realizovaném předvýzkumu (kdy, kde, jakým způsobem, zda byly nutné korekce v použitém nástroji apod.);
• Chybná formulace výsledku statistického testování hypotéz.
• Výběr respondentů:
  • nevhodný výběr respondentů, např. zařazení praktických sester do výzkumu, kdy tématem práce jsou zkušenosti všeobecných sester na jednotkách intenzivní péče s…;
  • neadekvátní počet respondentů (počet respondentů je závislý na řešené problematice, použité metodice a nasycení vzorku);
  • nerovnoměrné zastoupení respondentů při komparaci výsledků;
  • chybí kritéria pro výběr respondentů do výzkumu.

Chyby z hlediska výzkumného nástroje:

• v dotazníku, rozhovoru, záznamovém archu jsou zjišťovány údaje, které nejsou dále analyzovány;
• ve výzkumném nástroji chybí otázky/položky/posuzované jevy, které by ověřovaly stanovené hypotézy;
• v uzavřených položkách dotazníku jsou nesprávně stanovené/formulované intervaly, např. délka praxe a) do 5 let b) 5–10 let c) 10–15 let;
• nevhodné škálování odpovědí v jednotlivých položkách dotazníku;
• u otázek zjišťujících vědomosti respondentů chybí informace, na základě čeho byla posuzována správná odpověď (zdroj odborného textu), v textu není pro čtenáře vyznačena správná odpověď;
• položky nebo odpovědi jsou nevhodně formulované z hlediska obsahu/počtu slov;
• u položek s možností více odpovědí chybí informace o způsobu vyhodnocení.

Obecné chyby v textu závěrečné práce:

• nejsou splněny cíle závěrečné práce;
• chybí statistické zpracování a jeho interpretace;
• chybí některá část závěrečné práce např. diskuse;
• diskuse je nedostatečná (chybí zhodnocení zásadních/zajímavých výsledků/výstupů práce, anebo není provedena komparace vlastních výsledků s výsledky jiných prací/výzkumů/studií);
• odkazy na literaturu v textu nesouhlasí se seznamem literatury;
• v seznamu literatury jsou uvedeny zdroje, které v textu nejsou citovány;
• odkazy na citovanou literaturu nebo seznam literatury nejsou uvedeny dle zvoleného citačního stylu;
• odkazy na citovanou literaturu jsou nepřesné – neumožní dohledání zdroje;
• v textu práce jsou uvedeny autocitace (autor cituje vlastní díla), které nesouvisí s problematikou;
• v příloze chybí dotazník, záznamový arch, souhlas zdravotnického zařízení s realizací výzkumu, jsou uvedeny zbytečné přílohy (nevztahují se k tématu), anebo nekvalitní přílohy (obrázky, fotky), v textu chybí odkazy na jednotlivé přílohy;
• nejsou uvedena doporučení pro klinickou praxi;
• názvy pod/kapitol v obsahu práce nesouhlasí s názvy pod/kapitol v textu;
• závěrečná práce je psána v 1. osobě čísla jednotného: „já“, text je psán v budoucím čase;
• zkratky jsou nevhodně používány např. NLZP znamená všechny profese nelékařských zdravotnických pracovníků, nikoli jednu konkrétní profesi; chybí seznam zkratek;
• údaje/výsledky v tabulce, v grafu a v textu se neshodují;
• u tabulek chybí:
  • číslo tabulky;
  • popis řádků a sloupců;
  • součet dat;
  • název tabulky anebo je název nesprávně uveden např. “Kolik je vám roků?“;
  • rozdělení tabulek na více stran bez označení kategorií a slovem „pokračování“;
  • špatná čitelnost hodnot/textu;
  • seznam tabulek.
• u grafů chybí:
  • číslo grafu;
  • název grafu anebo je název nesprávně uveden např. “Kolik je vám roků?“;
  • legenda;
  • popis jednotlivých výsečí nebo sloupců grafu;
  • nevhodný typ grafického znázornění výsledků;
  • nevhodné barevné znázornění – v tištěné verzi nelze rozlišit jednotlivé odstíny, jsou použity nevhodné barevné odstíny anebo střídání různých barev;
  • špatná čitelnost hodnot/textu;
  • seznam grafů.

Interpretace výsledků v analytické části:

• chybí slovní komentář výsledků/prezentovaných dat pod tabulkou, nebo grafem;
• v číslování tabulek, grafů a v údajích v textu (např. v diskusi) jsou rozpory;
• v interpretaci dat v tabulkách, grafech a v textu jsou rozpory.

9.2 Formální chyby

Nejčastější formální chyby v závěrečných pracích:

• na titulní straně nebo v textu práce je uveden nesprávný název vysoké školy: Masarykova univerzita v Brně;
• v prelimináriích je zobrazeno nesprávné/neschválené logo Masarykovy univerzity, eventuálně Lékařské fakulty Masarykovy univerzity;
• v nadpisech jsou použity zkratky;
• nejednotnost stylu – v práci je použito několik velikostí, stylů a typů písma; různé typy řádkování;
• text práce není jednotně zarovnán do bloku;
• strany nejsou číslovány nebo jsou nesprávně číslovány, chybí některé strany, nekoresponduje číslování stran v obsahu s textem závěrečné práce;
• ve svázané práci nenavazuje číslování stran.

9.3 Gramatické a stylistické chyby

V textu závěrečné práce se vyskytuje řada gramatických chyb, které se nejčastěji týkají:

• shody podmětu s přísudkem;
• nesprávného použití velkých písmen;
• použití předložek s/z;
• použití nespisovných výrazů, nesprávné odborné terminologie, nevhodných výrazů;
• překlepů;
• nevhodného používání nestandardních zkratek;
• nesprávného používání mezerníku mezi interpunkčními znaménky, závorkami/čísly, např. ( chybně ), (správně); 10% = desetiprocentní, 10 % = 10 procent apod.

Souhrn kapitoly

Chyby v závěrečné práci snižují úroveň práce. Zásadní chybou je podcenění časové náročnosti pro zpracování práce, nedodržení harmonogramu často vede ke snížení kvality práce (student pracuje pod časovým tlakem, nemá dostatek zdrojů a informací, časová tíseň vede k povrchnímu zpracování tématu nebo neakceptování připomínek vedoucího/školitele apod.). Před finálním vložením práce do archivu Informačního systému Masarykovy univerzity a tiskem závěrečné práce, autorům doporučujeme pečlivou kontrolu svého díla.