Cíl kapitoly

Student/výzkumník:

• rozlišuje jednotlivé části závěrečné práce;
• dodržuje doporučenou strukturu závěrečné práce.

Závěrečnou práci tvoří dvě základní části – teoretická a empirická. Teoretická část je východiskem pro zpracování empirické části. V následujícím textu popisujeme strukturu závěrečné práce (bakalářské a diplomové).

„Součástí státní zkoušky v bakalářském programu je obhajoba bakalářské práce, je-li v bakalářském programu předepsána. Součástí státní závěrečné zkoušky v magisterském programu je obhajoba diplomové práce. Bakalářská, respektive diplomová práce, je psána v jazyce, v němž je uskutečňován program, nebo v jazyce, který je pro tento účel stanoven v obsahu programu. V programu uskutečňovaném v českém jazyce může fakulta předpisem stanovit možnost předložit bakalářskou, respektive diplomovou práci ve slovenském jazyce nebo jiném jazyce“. Bakalářská, respektive diplomová práce může být vždy předložena v anglickém jazyce, není-li to výslovně zapovězeno charakteristikou programu.“¹

Závěrečná práce zahrnuje preliminária (úvodní listy), obsah, hlavní text (úvod, teoretický celek, empirickou část, diskusi, doporučení pro klinickou praxi, závěr), anotaci, literární přehled, seznam zkratek, seznam tabulek, seznam grafů, seznam obrázků, seznam příloh a přílohy. Text závěrečné práce se doporučuje psát v trpném rodě (např. bylo provedeno), případně v první osobě množného čísla (tzv. autorský plurál), v minulém nebo přítomném čase.

Bakalářská práce

Doporučený rozsah bakalářské práce je stanoven na 50–60 normostran (bez příloh), včetně preliminárií (cca 90 000–108 000 znaků, včetně mezer).

Diplomová práce

Doporučený rozsah diplomové práce je stanoven na 70–80 normostran (bez příloh), včetně preliminárií (cca 126 000–144 000 znaků, včetně mezer).

Struktura závěrečné práce má stanovená pravidla. Většina částí je povinná, některé lze zařadit s ohledem na specifika řešené problematiky, záměr práce nebo jako doplnění základního textu (poděkování, errata, motto). Jednotlivé části závěrečné práce se řadí podle striktních pravidel a předepsané struktury.

Povinné součásti závěrečné práce (preliminária):

• Titulní strana knižních desek (viz příloha 1 a příloha 2) – obsahuje základní identifikační údaje: název univerzity (MASARYKOVA UNIVERZITA), název fakulty (LÉKAŘSKÁ FAKULTA), typ práce (BAKALÁŘSKÁ PRÁCE/DIPLOMOVÁ PRÁCE), rok odevzdání (20XX), jméno a příjmení studenta včetně dosažených titulů.
• Barva/materiál knižních desek a barva použitého písma není omezena, doporučuje se však střídmost při výběru a konzervativní elegance.
• Titulní list (viz příloha 3 a příloha 4) – obsahuje základní identifikační údaje: název univerzity (MASARYKOVA UNIVERZITA), název fakulty (LÉKAŘSKÁ FAKULTA), název pracoviště (Katedra ošetřovatelství), název závěrečné práce, označení typu práce (Bakalářská práce, Diplomová práce), identifikaci vedoucího práce (jméno a příjmení včetně dosažených titulů), identifikaci autora práce (jméno a příjmení studenta včetně dosažených titulů), místo a rok odevzdání práce (Brno 20XX).
• Prohlášení autora (viz příloha 5) – umísťuje se do dolní části nového listu, text se zarovná do bloku. Formulace prohlášení je standardní, předdefinovaná. Autor prohlášením a svým podpisem potvrzuje samostatnost při zpracování závěrečné práce pod vedením vedoucího, eventuálně konzultanta práce, dále potvrzuje uvedení všech literárních zdrojů v souladu s citační normou.
• Souhlas autora se zveřejněním závěrečné práce již nebývá samostatně uveden, protože: „(…) Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby.“²
• Obsah – je výstižná forma informující o obsahu práce. Uvádí názvy a čísla kapitol a podkapitol s číslem strany příslušného textu; styl obsahu se volí podle stylu práce.

Nepovinné součásti závěrečné práce (preliminária):

• Poděkování (viz příloha 6) – umísťuje se do dolní části nového listu, text se zarovnává do bloku.

Jednotlivé součásti preliminária se počítají do rozsahu závěrečné práce, avšak číslo strany se neuvádí. V koncových částech závěrečné práce (seznam tabulek, grafů, obrázků, zkratek a přílohách) se uvedou čísla stran, avšak do rozsahu závěrečné práce se nezapočítávají.

Hlavní text závěrečné práce

Úvod obsahuje stručný a výstižní popis problematiky, která je předmětem předkládané závěrečné práce. Čitateli poskytuje první informaci o záměru autora práce. Obvykle uvádí do problematiky obecnými sděleními, upozorňuje na odborný nebo celospolečenský význam zvoleného tématu, profesní či osobní zainteresovanost autora. Zpracování úvodu je potřeba věnovat náležitou pozornost. Úvod má být srozumitelný a výstižný, rozsah by neměl přesahovat 250-300 slov. Zpravidla se text úvodu píše až při finálním zpracování práce. Do úvodu nepatří obsah teoretického celku, metodologie empirické části, výsledky výzkumu, závěry a doporučení, vyhneme se i zbytečnému rozepisování teoretických úvah.

Úvod:

• píšeme na novou stranu,
• neoznačujeme číslem kapitoly,
• zařazujeme do obsahu,
• na první straně úvodu začínáme viditelné číslování stran, číslování úvodu navazuje na preliminária.

Jádro práce představuje část teoretická a empirická, která se člení na číslované kapitoly a podkapitoly (viz kapitola Formátování závěrečné práce). Text jádra má být celistvý, koherentní a v chronologickém sledu (logická provázanost kapitol).

Teoretická část tvoří 1/3 z celkového rozsahu práce. Popisuje teoretická východiska související s tématem závěrečné práce a zvolenými cíli v empirické části, musí být zpracována z relevantních, validních a zejména primárních zdrojů. Student zpracováním teoretické části prokazuje schopnost:

• pracovat s odbornou literaturou,
• správně citovat bibliografické zdroje,
• vystihnout podstatu problému,
• popsat zásadní východiska pro zpracování empirické části.

Empirická (praktická) část tvoří 2/3 z celkového rozsahu práce. Student zpracováním empirické části prokazuje schopnost:

• formulovat cíle výzkumu;
• připravit jednotlivé fáze výzkumu (design výzkumu);
• používat základní metody výzkumu (kvalitativního nebo kvantitativního);
• ověřovat hypotézy a výzkumné otázky;
• uplatňovat analytické a logické úsudky;
• interpretovat výsledky výzkumu a porovnávat je s jinými průzkumy, výzkumy, studiemi, odbornou literaturou a odbornými texty od domácích i zahraničních autorů;
• navrhnout doporučení do praxe.

Empirická část začíná zpravidla kapitolou cíle výzkumu, následuje metodologie výzkumu, analýza a interpretace výsledků výzkumu, diskuse a doporučení pro klinickou praxi.

• Cíle výzkumu definují výzkumný záměr. Je potřeba stanovit přiměřený počet cílů pro pokrytí zkoumané problematiky.
• Metodologie výzkumu (metodika práce a metody zkoumání) popisuje design výzkumu, výzkumné metody/pracovní postupy, definuje kritéria výzkumu, charakterizuje výzkumný soubor (respondenty/participanty/probandy, informátory aj.), organizaci výzkumu (způsob získávání údajů/dat, provedení předvýzkumů), popisuje způsob interpretace výsledků a metody hodnocení.
• Analýza a interpretace výsledků obsahuje údaje o velikosti a rozložení výzkumného vzorku, deskriptivní analýzu, interpretaci výsledků matematicko-statistickým zhodnocením, prezentací výsledků kvalitativního výzkumu dle zvolených metod, shrnutí výsledků (odpovědi na výzkumné otázky, vyhodnocení hypotéz a splnění cílů apod.). Postoje a názory autora k výsledkům výzkumu se zařazují do diskuse.
• Diskuse deklaruje schopnost analyzovat a zhodnotit dosažené výsledky, zahrnuje predikce, mínění a odborné zkušenosti autora závěrečné práce. Kvalitou diskuse a konfrontací vlastních výsledků s erudovanými zdroji prokazuje autor schopnost analytického myšlení a vyvození logických závěrů. Do diskuse patří uvedení limitů výzkumu, např. platnost výsledků výzkumu pro skupinu respondentů, institucionální zařízení. Vhodné je uvést případné nedostatky v metodologii výzkumu.
• Doporučení pro klinickou praxi navrhuje autor z výstupů empirické části. Jedná se o konkrétní, specifické a v praxi realizovatelné návrhy, které mohou být uvedeny v závěru práce nebo v samostatné kapitole s názvem Doporučení pro klinickou praxi.

Závěr shrnuje dosažené výsledky ve vztahu ke stanoveným cílům výzkumu. Lze uvést zásadní doporučení pro klinickou praxi nebo podněty pro další zkoumání.

Anotace je sumář základních/stručných sdělení závěrečné práce, slouží jako přehledový text pro fulltextové vyhledávání. Náležitosti anotace:

• identifikace závěrečné práce – viz příloha 7 a příloha 8;
• 5-8 klíčových slov (minimálně 30 znaků), která jsou mezi sebou oddělena čárkou;
• základní/obecná sdělení (vystihují autorský záměr, metodiku práce a stěžejní zjištění), jde o souvislý text v jednom odstavci, rozsah 5-10 řádků (průměrně 6 řádků, minimálně 100 znaků).

Anotace je uvedena ve dvou jazykových mutacích (původní jazyk a světový jazyk, tzn. text v českém/v slovenském jazyce a v anglickém jazyce).

Do anotace nepatří parafráze, citace, obrázky/tabulky/grafy a deskriptivní analýza výsledků. Text nelze dělit do více odstavců.

Seznam literatury představuje úplný výpis použitých odborných pramenů včetně elektronických zdrojů. Zásady:

• uvedení dle platné citační normy,
• použití jednoho citačního stylu,
• korespondování s citacemi v textu práce,
• nelze uvádět zdroje, které nebyly v práci použity.

Seznam zkratek obsahuje abecední řazení použitých zkratek (případně symbolů) včetně jejich slovního vysvětlení. Při prvním použití zkratky v textu se nejprve uvede nezkrácený výraz a do závorky zkratka, např. Světová zdravotnická organizace (SZO). Použití zkratek musí být v celém textu jednotné, např. při uvedení Světové zdravotnické organizace (SZO), nelze v dalším textu použít zkratku WHO.

Seznam obrázků – pokud jsou v práci použity obrázky/fotky/schémata/mapy, uvedou se v seznamu s číselným označením, názvem a příslušnou stranou textu.

Seznam grafů – pokud jsou v práci použity grafy, uvedou se v seznamu s číselným označením, názvem a příslušnou stranou textu.

Seznam tabulek – pokud jsou v práci použity tabulky, uvedou se v seznamu s číselným označením, názvem a příslušnou stranou textu.

Seznam příloh – pokud jsou v práci vloženy přílohy, uvedou se v seznamu s číselným označením a názvem.

Přílohy představují doplňkový text, který souvisí se závěrečnou prací. Povinnou součástí příloh je dotazník, záznamový arch a povolení k provedení výzkumu. Součástí příloh mohou být fotky, obrázky, schémata, edukační a informační materiály, mapy péče, doplňkové výsledky výzkumu apod. Na všechny přílohy musí být odkazy v textu závěrečné práce.

Podmínky odevzdávání závěrečné práce

Podmínkou přístupu k obhajobě bakalářské nebo diplomové práce je její předchozí odevzdání a zveřejnění podle čl. 40 Zveřejňování, kontrola a archivace závěrečných prací¹ ve Studijním a zkušebním řádu Masarykovy univerzity, v souladu s ustanovením § 47b Zveřejňování závěrečných prací v zákoně č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). Studentům na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity doporučujeme sledovat aktualizace Studijního a zkušebního řádu Masarykovy univerzity, směrnice a opatření děkana Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Odevzdáním bakalářské práce, nebo diplomové práce, se rozumí její uložení stanoveným způsobem do Informačního systému Masarykovy univerzity (IS MU), viz příloha 9. Děkan může svým opatřením pro daný program stanovit další formy odevzdání bakalářské práce, nebo diplomové práce. Závěrečná práce se odevzdává v tištěné verzi (jeden barevný, jednostranný výtisk). Práce musí mít všechny předepsané náležitosti a musí být autorem závěrečné práce podepsaná (v části Čestné prohlášení).

3.1 Seminární práce

V rámci vysokoškolského studia zpracovávají studenti seminární práce podle zadání vyučujícího, eventuálně dle upřesnění v Katalogu předmětů Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Pro seminární práce platí stejná pravidla jako pro závěrečné práce. Konkrétně se jedná o:

• kvalitní rešerši zdrojů;
• dodržení eticko-právních aspektů při zpracování textu, citování použitých zdrojů podle citační normy/vybraného citačního stylu (viz kapitola Bibliografické citace);
• originalitu práce;
• dodržení formální stránky a struktury seminární práce;
• aktivní a zodpovědný přístup studenta při zpracování.

Všechny práce vložené do odevzdávárny IS MU procházejí kontrolní funkcí systému „vejce vejci“.

Struktura seminární práce:

• Titulní list – první strana seminární práce zahrnuje základní identifikační údaje: název univerzity (MASARYKOVA UNIVERZITA), název fakulty (LÉKAŘSKÁ FAKULTA), název pracoviště (Katedra ošetřovatelství), název seminární práce, název předmětu, označení typu práce (Seminární práce), autora práce (jméno a příjmení studenta včetně dosažených titulů), studijní program a formu studia, semestr a rok odevzdání práce (jarní/podzimní semestr, 20XX).
• Hlavní text – úvod (stručný a výstižný), jádro (vlastní text), závěr.
• Seznam literatury (případně zkratek, obrázků, grafů, tabulek a příloh).
• Přílohy.

Souhrn kapitoly

Zpracováním závěrečné práce finalizuje a uzavírá student své studium. Kvalitně zpracovaná závěrečná práce je vizitkou samotného studenta. První dojem získá čtenář hned z úvodu a z vizuální stránky práce. Schopnost uchopení tématu a vypracování hodnotného odborného textu se odrazí v teoretickém celku. Znalost problematiky, schopnost logického úsudku a analýzy se projeví v empirické části.

Závěrečná práce má předepsanou strukturu povinných a nepovinných součástí, kterým musí student věnovat náležitou pozornost.

Závěrečnou práci student:

• vkládá do Informačního systému Masarykovy univerzity – archiv (viz příloha 9)
• odevzdává na pracovišti, kde uskutečňuje studium – 1krát tištěná verze.

Seznam literatury

↑ 1. Masarykova univerzita. Studijní a zkušební řád MU. Masarykova univerzita. https://www.muni.cz/o-univerzite/uredni-deska/studijni-a-zkusebni-rad-mu. c2018. Accessed January 29, 2018.

↑ 2. Parlament ČR. Zákon 111/1998 o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (Zákon o vysokých školách). Praha, Czechia: Tiskárna Ministerstva vnitra; 1998. http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=3146. Accessed January 29, 2018.