3.1 Linea alba

Linea alba je lineární vyvýšení bukální sliznice, probíhající v úrovni okluzální linie od ústního koutku ke třetím molárům. Klinicky je patrná jako bilaterální lineární vyvýšení barvy sliznice nebo lehce bělavé s normální konzistencí při palpaci. Častěji se vyskytuje u obézních osob, u nichž může být orální mukóza lehce stlačená a přizpůsobená tvaru okluzální linie zubů.

Th.: Odstranění mechanického dráždění.

3.2 Fordyceovy skvrny/granule (morbus Fordyce)

Jde o vývojovou anomálii charakterizovanou výskytem heterotopických mazových žlázek ve sliznici dutiny ústní. Klinicky nalézáme mnoho malých, nepatrně vyvýšených bílo-žlutých granul, které jsou dobře ohraničené (vzácněji nahloučené a tvořící plaky). Často se vyskytují na slizničním povrchu horního rtu, v komisurách a na sliznici tváří přiléhající k molárům oboustranně symetricky. Jde o relativně častý nález, vyskytuje se u obou pohlaví. Jsou asymptomatické, s přibývajícím věkem mohou být výraznější, ale neměly by se stát příčinou znepokojení.

Th.: Sine.

Dif. dg.: OLP, orální kandidóza, leukoplakie.

3.3 Leukoedém

Jde o nepatologickou anatomickou variantu sliznice dutiny ústní způsobenou zvýšenou tloušťkou epitelu a intracelulárním edémem ve stratum spinosum. Zpravidla se vyskytuje bilaterálně a postihuje nejčastěji bukální sliznici a vzácněji retní sliznici nebo jazyk. Klinicky má mukóza opaleskující nebo šedobílé zabarvení s lehkým svraštěním, které vymizí při napnutí bukální sliznice. Leukoedém má při palpaci normální konzistenci a neměl by být zaměňován s leukoplakií nebo lichenem.

Th.: Sine.

3.4 Fyziologické melaninové pigmentace

Melaninové hyperpigmentace ústní sliznice jsou často náhodným nálezem při stomatologickém vyšetření. Obvykle nejsou provázeny subjektivními potížemi. Melanocyty orální mukózy melanin obvykle netvoří, ale oblasti tmavšího zabarvení ústní sliznice (melanoplakie) mohou být běžným nálezem u osob s tmavou kůží (rasové pigmentace). V melanocytech těchto jedinců se obvykle nacházejí větší melanosomy s vyšší aktivitou. Pigmentace jsou většinou difúzní, symetrické, lokalizované zejména na gingivě a bukálních sliznicích a objevují se často již v dětství. Mezi fyziologické pigmentace patří i pihy (ephelides) způsobené zvýšenou produkcí melaninu při expozici sluncem u světlovlasých osob s nízkým fototypem. Jde o mnohočetné hnědé skvrnky v solární lokalizaci (retní červeň, kůže obličeje). Objevují se již od dětství.

Th.: U fyziologických pigmentací není nutná.

Dif. dg.: Zvýšené ukládání tmavých pigmentů v orální mukóze může být příznakem řady chorob. Je nutné odlišit především depozita těžkých kovů (amalgámová tetováž, metalické pigmentace), pigmentace způsobené léky, melaninové hyperpigmentace u Addisonovy choroby a Peutzova–Jeghersova syndromu, pigmentový névus, lentigo maligna a maligní melanom.