1.4.3 Glogerovo pravidlo
C. L. Gloger zaznamenal v roce 1883 další zákonitosti zonální variace u těl suchozemských teplokrevných živočichů. Všimnul si, že zbarvení příbuzných živočichů je často úzce korelováno s vlhkostí a teplotou prostředí. Logicky bychom řekli, že tmavé barvy absorbují více slunečního záření v chladném prostředí a naopak světlé barvy zvyšují odrazivost a tím zamezují přehřátí jedince v teplých oblastech. Nicméně gradient zbarvení teplokrevných živočichů je opačný. U blízce příbuzných taxonů se v chladných oblastech setkáváme se světlejšími formami a naopak v teplých a vlhkých oblastech s formami tmavými. Většina tepelné výměny se totiž děje v neviditelných částech spektra slunečního záření. Vysvětlením tohoto gradientu se zdá být selekce zbarvení pro účely maskování živočichů, neboť v teplých humidních oblastech většinou nacházíme tmavé půdy porostlé hustou vegetací, která poskytuje stín a tmavé prostředí. Pro živočichy je proto výhodné mít tmavé zbarvení a tím pádem lepší maskování. Dalším vysvětlením může být také ochrana proti untenzivnímu UV záření pomocí silnější pigmentace.
Obr. 12: Geografické rozložení barvy kůže domorodých obyvatel velmi dobře odpovídá Glogerovu pravidlu. Tmavší barva vyjadřuje tmavší barvu kůže (Chaplin 2004).
<< Předchozí | Nahoru | Následující >>
Zdroje:
GLOGER, C. L. (1883): Das Abandern der Vogel druch Einfluss des Klimas. Breslau: A. Schulz.
CHAPLIN, G. (2004): Geographic distribution of environmental factors influencing human skin coloration. American Journal of Physical Anthropology 125: 292-302.
LOMOLINO, M. V., RIEDLE, B. R., & BROWN, J. H. eds. (2006): Biogeography. 3rd edition. Sunderland, Mass.: Sinauer Associates. xiii, 845 s. ISBN 0-87893-062-0
