4.6 Sezónní migrace a irupce
Sezónní migrace jsou každoroční pohyby organismů z jednoho pravidelně obydleného geografického regionu do jiného za účelem získání potravy, rozmnožování nebo vyhnutí se nepříznivým podmínkám. Jedinci takových druhů migrují každoročně na stejná místa, často i stejnými cestami. Pro odlišení lokalit, kde organismy pobývají v létě a v zimě se zavádí pojmy letní stanoviště a zimní stanoviště. Pravidelné trasy mezi těmito stanovišti se nazývají migrační trasy. Oblast, kde se migrující druh rozmnožuje, se nazývá euareál; oblast, kde druh zimuje epiareál a soubor těchto dvou oblastí se nazývá holoareál.
Obr. 68: Euareál (zeleně) a epiareál (žlutě) vlaštovky obecné (Hirundo rustica). Modrá barva označuje území, kde se vlaštovka vyskytuje po celý rok. (podle BirdLife International & NatureServe 2012; fotografie převzata z: http://commons.wikimedia.org/).
Sezónní migrace jsou běžné např. pro ptáky. Mnoho stěhovavých ptáků Evropy každoročně migruje do oblasti subsaharské Afriky, kde přečkávají zimu a na jaře se opět vrací na svá hnízdiště v Evropě. Migruje ovšem také hmyz. Nejslavnějším příkladem je motýl monarcha stěhovavý (Danaus plexippus), který každoročně urazí přes 2600 km z oblastí na severu USA a v jižní Kanadě do zimovišť na pobřeží Kalifornie a v jižním Mexiku.
Irupce (vpády, populační exploze) jsou epizodické exploze ve velikosti populace a rozsahu areálu živočichů, které jsou typické hlavně pro různé druhy hmyzu. Nejznámějším příkladem jsou saranče. Saranče pustinná (Schistocerca gregaria), saranče stěhovavá (Locusta migratoria) a saranče Nomadacris septemfasciata žijí a rozmnožují se ve střední Africe. Populační přírůstky spojené se snížením potravní nabídky v domácím areálu způsobují, že se sarančata začnou masově šířit nejen přes obrovské oblasti Afriky, ale i do přilehlé Evropy nebo Asie. Dokonce nastal případ, kdy se sarančata rozšířila přes Atlantský oceán až do Jižní Ameriky. Sarančata však nemohou trvale okupovat rozšířený areál a po spotřebování zdrojů potravy se stáhnou zpět do své jádrové oblasti. Tyto irupce probíhají cyklicky a vrcholí zhruba každých 15 let.
<< Předchozí | Nahoru | Následující >>
Zdroje:
BIRDLIFE INTERNATIONAL & NATURESERVE (2012): Bird species distribution maps of the world. BirdLife International, Cambridge, UK and NatureServe, Arlington, USA.
LOMOLINO, M. V., RIEDLE, B. R., & BROWN, J. H. eds. (2006): Biogeography. 3rd edition. Sunderland, Mass.: Sinauer Associates. xiii, 845. ISBN 0-87893-062-0.
MACDONALD, G. M. (2003): Biogeography – Space, Time and Life. John Wiley & Sons, Inc. New York. ISBN 0-471-24193-8
