4.2 Trasy šíření
4.2.1 Koridory
Koridor je geografický prvek, který umožňuje neomezený pohyb všech taxonů oběma směry. V průběhu času vede disperze a kolonizace takovýmto koridorem k harmonizaci flóry a fauny na obou jeho koncích, což znamená, že se tam budou vyskytovat stejné druhy.
Koridory bioty mají na Zemi velmi různé měřítko. Od globálně významných biokoridorů, jako je nyní Panamská šíje či v glaciálech byla Beringova úžina, přes biokoridory v měřítku částí kontinentů (např. řeka Nil a její niva), popř. v rámci států (např. hřbet sudetských pohoří) až po lokální měřítko, kdy koridorem pro bezobratlé může být strom padlý přes řeku.
Pro usnadnění migrací málo pohyblivé fauny a flóry v intenzivně využívané krajině jsou nyní v Evropě i ČR vymezovány biokoridory v rámci ekologických sítí či územních systémů ekologické stability krajiny. Chybějící části, především chybějící biokoridory jsou pak ve zvláště naléhavých případech v krajině realizovány např. ve formě vegetačních pásů či tzv. zelených mostů přes dálnice. Některé doplňované biokoridory však mohou mít charakter tzv. stepping stones (viz dále).
<< Předchozí | Nahoru | Následující >>
Zdroje:
LOMOLINO, M. V., RIEDLE, B. R., & BROWN, J. H. eds. (2006): Biogeography. 3rd edition. Sunderland, Mass.: Sinauer Associates. xiii, 845. ISBN 0-87893-062-0.
MACDONALD, G. M. (2003): Biogeography – Space, Time and Life. John Wiley & Sons, Inc. New York. ISBN 0-471-24193-8
