Kupující cení koně na 300 (tzn. je ochoten koupit za cenu nižší)

Prodávající cení koně na 100 (prodá, bude-li cena vyšší).

Rozdílnost subjektivních ocenění (za předpokladu, že prodávající si cení statek méně, než je hodnota subjektivního ocenění kupujícího) vytváří prostor k uskutečnění směny a cestou handlování se v našem případě utvoří tržní cena na úrovni blízké 200.

Taková tržní cena potvrzuje oboustrannou výhodnost směny, kupující i prodávající ve směně získávají směna je ekonomická.

Poznámka: I v tomto jednoduchém příkladu je zřejmé, že cena se utvořila pod vlivem subjektivní hodnoty, ale nejen kupujícího, tedy spotřebitele. Tržní cena byla utvářena rovněž pod vlivem subjektivního hodnocení prodávajícího. Cenotvorný vliv prokázala poptávková i nabídková strana trhu.

Představuje situaci, kdy na obou stranách trhu stojí více kupujících a prodávajících, přičemž jejich subjektivní hodnocení téhož statku jsou rozdílná. Situaci budeme ilustrovat příkladem koňského trhu, který použil Böhm-Bawerk a ze kterého odvodil tzv. zákon mezních párů.

Každý kupující chce jednoho koně a každý prodávající jednoho nabízí. Každý přichází se subjektivním hodnocením, kde peněžní vyjádření vyjadřuje význam, který koni přiznává. Směna proběhne za účasti 5 párů, které tvoří na straně kupujících A1 – A5 a na straně prodávajících B1 – B5. Výše ceny je závislá na hodnocení tzv. mezních párů, od jejichž hodnocení se odvíjí pásmo, ve kterém se cena ustálí.

Horní hranice je určena hodnocením nejméně úspěšného kupujícího (A5) a nejschopnějšího z vyloučených prodávajících (B6). Dolní hranice je závislá na hodnocení nejméně úspěšného prodávajícího, který ještě prodal (B5) a nejschopnějšího z neúspěšných kupujících (A6). Proto se tržní cena ustálí v rozmezí 210-215 a jen při této ceně je počet kupujících a prodávajících.

Při ceně 210 by A6 nekupoval, protože by nezískal výhodu a obdobně při 215 by neprodal B6, z téhož důvodu.