Markazit   ::  FeS₂

V markazitu je obvykle malé množství As, Sb a Tl. Je kosočtverečnou (rombickou) modifikací FeS2. Krystaly jsou krátce sloupcovité nebo tabulkovité, kopinatě dvojčatí - kyz kopinatý a složité hřebenité prorůstání - kyz hřebenatý. Známé jsou srůsty s pyritem a pyrhotinem. Tvoří i paprsčité a ledvinité agregáty, konkrece, koule s radiálně paprsčitou strukturou, krápníky, povlaky a je častým fosilizačním minerálem zkamenělin.

Je cínově bílý až světle mosazně žlutý se zelenavým odstínem. Časem tmavne a pestře nabíhá. Vryp zelenavě černošedý, lesk kovový. Lom nerovný, křehký. Dobře rozpustný v HNO₃, slabě elektricky vodivý, při úderu jiskří a páchne po síře. Na vzduchu rychle oxiduje až na limonit. Při teplotě > 450 °C se mění na pyrit, taví se při 605 °C.

• tvrdost: 6 - 6,5
• hustota: 4,9 g . cm^-3

Animace krystalových soustav

Výskyt

Ve svrchních částech zemské kůry se vylučuje z mnohem kyselejších roztoků než pyrit, jak za obyčejné teploty, tak i mírně horkých roztoků hydrotermální fáze. Vznikal v pegmatitech a na hydrotermálních ložiskách (Příbram). Další naše lokality jsou Jílové, Libčice, Roudný, Dědova hora, Stříbro. V podobě konkrecí je hojný v hnědém uhlí na Sokolovsku (Vintířov) a Mostecku, v černém uhlí na Kladně a v Rosicích. Na Slovensku Banská Štiavnica, Kremnica. Známá naleziště jsou v Horním Slezsku, dále např. SRN, Španělsko, Anglie, Francie, Ural, USA aj.

Význam

Při větších výskytech má markazit, podobně jako ložiska pyritu, význam pro chemický průmysl (výroba H2SO4 a zelené skalice).