4. Com és?
Témata
- Rod přídavných jmen
- Číslo přídavných jmen; postavení přídavných jmen (I)
- Ukazovací zájmena a příslovce
- Zájmena neutrální: AIXÒ/ALLÒ
- Tázací zájmena a příslovce; předložka EN
Com és?
Avui us vull parlar d’una noia que es diu Paula Ribó, però que artísticament és coneguda com a Rigoberta Bandini. És una noia jove de Barcelona, molt creativa i amb moltes inquietuds. Ha treballat com a actriu de doblatge, compositora i escriptora, però sobretot destaca per les seves cançons. El seu estil es troba entre la música electrònica, el pop comercial i la cançó clàssica. A més, li agrada barrejar idiomes en les seves cançons, com ara l'anglès i l'espanyol (podeu buscar el seu èxit «In Spain We Call It Soledad»). Personalment, m'agrada el seu estil, antic però alhora actual. Els seus seguidors són persones joves, modernes, però també hi ha gent més gran entre el seu públic. És una noia original amb un futur brillant.
| com | jak, jaký |
| trobar-se | nacházet se |
| com a | jako, coby (o funkci apod.) |
| entre | mezi |
| avui | dnes |
| música, f. | hudba |
| parlar (de) | mluvit (o) |
| comercial | komerční |
| artísticament | umělecky |
| clàssic,-a | klasický |
| conegut,-da | známý |
| barrejar | míchat |
| jove | mladý,-á |
| idioma, m. | jazyk, řeč |
| creatiu,-va | kreativní |
| buscar | hledat |
| inquietud, f. | neklid; zájem (umělecký) |
| èxit, m. | úspěch |
| actriu | herečka (actor – herec) |
| personalment | osobně |
| doblatge, m. | dabing |
| antic,-ga | starodávný |
| compositor,-a | skladatel |
| actual | aktuální |
| escriptor,-a | spisovatel |
| alhora | zároveň |
| destacar per | vynikat (čím) |
| seguidor, m. | fanoušek, sledující |
| cançó, f. | píseň |
| modern,-a | moderní |
| nom, m. | jméno |
| gran | velký; starší (věkem) |
| estil, m. | styl |
| brillant | zářivý |
| futur, m. | budoucnost |
Gramatika
1. Rod přídavných jmen:
Rod ženský se u katalánských adjektiv tvoří stejným způsobem jako u substantiv.
a) Změnou koncové samohlásky na -a, anebo přidáním samohlásky -a u adjektiv zakončených na souhlásku:
- espanyol (španělský) – espanyola
- petit (malý) – petita
- verd (zelený) – verda
- guapo (hezký) – guapa
- còmode (pohodlný) – còmoda
- pobre (chudý) – pobra
ale
- vidu (ovdovělý) – vídua; cru (syrový) – crua.
b) U celé řady adjektiv se mění koncová souhláska v párovou znělou + a, anebo dochází ke zdvojení koncové souhlásky + a:
- divertit (zábavný) – divertida
- groc (žlutý) – groga
- gras (tlustý) – grassa
- rus (ruský) – russa
- tranquil (klidný) – tranquil·la
c) K podobné změně v -ja, nebo -tja dochází u adjektiv zakončených na -ig.
- roig (červený) – roja
- boig (bláznivý) – boja
- lleig (škaredý) – lletja
d) U adjektiv zakončených na přízvučnou samohlásku přidáním -na.
- català (katalánský) – catalana
- ple (plný) – plena
e) Adjektiva zakončená na -au, -ou, -eu, -iu mění koncové -u na -va.
- blau (modrý) – blava
- viu (živý) – viva
- nou (nový) – nova
- ale europeu – europea!
f) Existuje i celá řada adjektiv, u kterých k přechýlení nedochází:
- alegre (veselý, veselá)
- amable (milý, milá)
- difícil (náročný, náročná)
- igual (stejný, stejná)
- feliç (šťastný, šťastná)
- gran (rozlehlý, rozlehlá)
- interessant (zajímavý, zajímavá)
- intel·ligent (inteligentní), atd.
2. Číslo přídavných jmen:
Množné číslo se u adjektiv tvoří obdobně jako u substantiv:
a) Přidáním -s u adjektiv zakončených na souhlásku nebo na nepřízvučnou samohlásku kromě -a.
- alt (vysoký) – alts
- guapo (hezký) – guapos
- pobre (chudý) – pobres
- nou (nový) - nous
b) U adjektiv zakončených na nepřízvučnou samohlásku se -a mění na -es.
- alta (vysoká) – altes
- nova (nová) – noves
- i zde dochází k pravopisným změnám pro zachování výslovnosti:
- roja (červená) – roges
- groga (žlutá) – grogues
- seca (suchá) – seques
c) U adjektiv zakončených na přízvučnou samohlásku se plurál tvoří přidáním -ns.
- pla (rovný) – plans
- sa (zdravý) – sans
d) Adjektiva zakončená na -s, -x, -ç tvoří plurál přidáním -os.
- gris (šedý) – grisos
- feliç (šťastný) – feliços
Postavení přídavných jmen:
Katalánská adjektiva se ve většině případů staví za podstatná jména:
- un noi divertit - jeden zábavný chlapec
- la gent alegre - veselí lidé
- Barcelona és una ciutat agradable. Barcelona je příjemné město.
3. Ukazovací zájmena a příslovce:
| Aquí tady | Allà támhle |
| Aquest noi tento chlapce | Aquell noi tamten chlapec |
| Aquesta noia tato dívka | Aquella noia tamta dívka |
| Aquests nois tito chlapci | Aquells nois tamti chlapci |
| Aquestes noies tyto dívky | Aquelles noies tamty dívky |
4. Zájmena neutrální:
- això – toto, tohle
- allò – to, tamto
Tato neutrální zájmena se používají vždy samostatně a mnohem méně než v češtině:
- És la Marta. To je Marta.
Navíc v případech, kdy ukazujeme na nějaký předmět nebo osobu, použijeme v katalánštině zájmeno příslušné osoby a čísla:
- Aquest és el Marc. To je Marc.
5. Tázací zájmena a příslovce:
| com jak, jaký | què co |
| on kde, kam | per què proč |
| qui kdo | quan kdy |
| Quant és? Kolik to je? (o ceně) | Quin noi? Který chlapec? |
| Quanta gent? Kolik lidí? | Quins nois? Kteří chlapci? |
| Quants nois? Kolik chlapců? | Quina noia? Která dívka? |
| Quantes noies? Kolik děvčat? | Quines noies? Které dívky? |
Katalánské „quant“ na rozdíl od českého „kolik“ tvoří plurál a ženský rod.
- Com estàs? - Estic bé. Jak se máš? Mám se dobře.
- On ets? - Soc a casa. Kde jsi? Jsem doma.
- On vas? - Vaig a casa. Kam jdeš? Jdu domů.
- Qui és? - És en Jaume. Kdo je to? To je Jaume.
- Què és? - És un llibre. Co je to? To je kniha.
- Quantes llengües parles? Kolika jazyky mluvíš?
- De què treballes?/De què fas? - Treballo de professora/Faig de professora. Co děláš? (ve smyslu: jaké je tvoje zaměstnání?) - Pracuji jako učitelka.
- A què et dediques? - Soc veterinari. Kde pracuješ? - Jsem veterinář.
- Quines llengües parles? Jakými jazyky mluvíš?
- Per què estudies? - Perquè vull. Proč studuješ? - Protože chci.
- Quan tornes? Kdy se vrátíš?
Předložka EN
Předložka místní, odpovídá na otázku «kde?». Zpravidla se použije v případě, kdy po ní následuje neurčitý člen, ukazovací zájmeno nebo neurčité zájmeno:
- Visc en una casa gran. Bydlím v jednom velkém domě.
- Visc en aquella casa. Žiju v tamtom domě.
- Treballa en algun restaurant. Pracuje v nějaké restauraci.
Ale
Pokud se neurčitý člen, ukazovací nebo neurčité zájmeno v pozici za předložkou nevyskytuje, použijeme ve stejném významu předložku a.
- Visc a Barcelona. Žiji v Barceloně.
- Treballo a la cafeteria Ateneu. Pracuji v kavárně Ateneu.