11. La cuina i el menjar. Saps cuinar?

Témata

  1. Zájmena: přímý předmět určitý (CD definit, 4. pád).
  2. Zájmena: přímý předmět neutrální (HO).
  3. Přímý předmět neurčitý (CD indefinit - EN).
  4. Zájmena předmětu nepřímého (CID, 3. pád) – shrnutí; tvary zájmen a jejich postavení; slovesa: SABER, CONÈIXER.

La cuina i el menjar. Saps cuinar?

  • Hola, Alba. Quina sorpresa! Què fas en aquest supermercat?
  • Ei, Pep! Com estàs? Doncs estic fent les compres de la setmana. Venen uns amics a casa i els vull preparar un sopar molt especial.
  • Ostres! Saps cuinar? Què penses fer?
  • De primer plat, una amanida d’enciam amb formatge feta i nous. Després, de segon plat, encara no ho tinc clar…
  • Potser podries preparar carn a la planxa…
  • Ui, millor que no! Aquests amics són vegetarians i no en mengen, de carn. Per sort sí que mengen formatge i ous.
  • Ah, vaja. Bé, segur que trobes inspiració a les xarxes socials. Jo segueixo un compte de receptes sanes i ràpides. Si vols, te’l passo.
  • Sí, merci. De totes maneres, em sembla que de segon puc preparar una lasanya amb bolets, espinacs i tomàquet. Què et sembla?
  • Mmm… boníssim! I per postres?
  • Flam d’ou. No falla mai. Li agrada a tothom!
  • M’has de passar la recepta, eh!
  • I tant, Pep! Te l’envio després, per whatsapp.
sorpresa, f.překvapení                                                                   
Quina sorpresa!To je ale překvapení!                                          
compra, f.nákup                                                                            
ostressakra                                                                                    
sabervědět; umět                                                                          
pensarmyslet, přemýšlet, zamýšlet                                               
plat, m.pokrm, jídlo; talíř                                                              
primer platprvní chod; de primer plat (jako první chod)             
segon platdruhý chod; de segon plat (jako druhý chod)                          
amanida, f.salát (zeleninový apod.)                                             
espinac, m.špenát                                                                         
tomàquet, m.rajče                                                                         
enciam, m.hlávkový salát                                                           
formatge, m.sýr                                                                            
nou, m.ořech                                                                                 
fallarchybovat (No falla mai! – Nikdy nezklame!)                      
tothomvšichni (a tothom – všem)
carn, f.maso
a la planxana pánvi
ou, m.vejce
inspiració, f.inspirace
seguir (-eixo)sledovat
compte, m.účet
recepta, f.recept
ràpid, -arychlý, -á
sa, -nazdravý, -á    
passarpřeposlat      
bolet, m.houba
postres, m. pl.zákusek, dezert
per postresjako zákusek
flam d’ouvaječný pudink
enviarposlat
Què et sembla?Co si myslíš?

Gramatika

Nechceme-li opakovat podstatné jméno, nahrazujeme ho zájmenem.

Zájmena osobní se dělí na tvary podmětové (jo, tu, ell…), na nepřízvučné/nesamostatné (pronoms febles), které stojí vždy se slovesem, a na přízvučné/samostatné (pronoms forts). Mezi přízvučné tvary řadíme zájmena po předložce (viz lekce 6.).

Z nepřízvučných zájmen jsme doposud viděli zájmena nepřímého předmětu (li agrada) a zájmeno EN (en parlo 4).

V této lekci si probereme další zájmena, a to nepřímého předmětu určitého (4. pád.).

1. Tvary zájmen přímého předmětu určitého (4. pád) - complement directe definit:

V postavení PŘED slovesem začínajícím na SOUHLÁSKU:
EM             mě                       ENS          nás
ET             tebe                       US          vás
EL (m.) / LA (f.)             ho/ji/Vás                       ELS (m.) / LES (f.)je/Vás
  • No el veig – Nevidím jej/Vás.
  • No us coneixem – Neznáme vás.
V postavení PŘED slovesem začínajícím na SAMOHLÁSKU nebo H:
M’             mě                       ENS          nás
T’             tebe                       US          vás
L’ (m.,f.)             ho/ji/Vás                       ELS (m.) / LES (f.)je/Vás
  • M’ajudes? Pomůžeš mi?
  • Admiren la Marta. – L’admiren. Obdivují Martu – Obdivují ji.
Postavení ZA slovesem (darrere del verb):
Po SOUHLÁSCE nebo U:
-ME             -NOS                      
-TE             -VOS                      
-LO (m.) / -LA (f.)      -LOS (m.) / LES (f.)                      
Po SAMOHLÁSCE:
’M             ’NS                      
’T             -US                      
’L (m.) / -LA (f.)            ’LS (m.) /-LES (f.)                       
  • Vull veure el Jaume – Vull veure’l. Chci jej vidět. (Též: El vull veure.)
  • Puc ajudar-te?            Mohu ti pomoci? (Též: Et puc ajudar?)

Sloveso AJUDAR se pojí v katalánštině se 4. pádem.

Přímý předmět určitý poznáme tak, že mu předchází člen určitý, zájmeno přivlastňovací nebo ukazovací.

  • Com vols el peix? – El vull a la planxa. Jak chcete tu rybu? – Chci ji na pánvi.
  • No conec les teves amigues. – No les conec. Neznám tvoje kamarádky.Neznám je.
  • No veig aquella casa. – Jo tampoc no la veig. Nevidím ten dům. – Já ho taky nevidím.

Zdůraznění:

Pokud v katalánské větě klademe předmět před sloveso, je třeba tento předmět znovu vyjádřit nepřízvučným tvarem osobního zájmena:

  • El peix el menjo amb patates.

Zdůraznit můžeme předmět i postavením na konci věty, v tomto případě jej oddělíme od zbytku věty čárkou:

  • Com el vols, el peix? (dosl. Jak ji chceš, tu rybu?)

V některých případech můžeme předmět zdůraznit použitím přízvučného tvaru osobního zájmena, kterému však musí předcházet předložka A (viz lekce 6).

  • Et veig a tu. Tebe vidím.
  • L’admiro a ella. Ji obdivuji.
  • M’admira a mi. Mě obdivuje.

2. Zájmeno HO („to“) zastupující předmět přímý neutrální (complement directe neutre):

V každém postavení zůstává tvar HO/-HO

Zájmeno HO zastupuje neutrální zájmena això/allò, nějakou skutečnost, větu, anebo celou myšlenku:

  • Vols saber per què no vaig venir? – Sí, ho vull saber/vull saber-ho. Chceš vědět, proč jsem nepřišel?  – Ano, chci to vědět.
  • Vols veure això? – Sí, ho vull veure.  Chceš toto vidět? – Ano, chci to vidět.
  • Vols anar al teatre? – No, ho trobo avorrit. Nechceš jít do divadla? – Ne, připadá mi to nudné.

Zdůraznění:

  • Això ho vols veure?
  • Ho vols veure, això?

3. Zájmeno EN (přímý předmět neurčitý (4. pád) – complement directe indefinit:

Postavení PŘED slovesem:
Začínajícím na SOUHLÁSKU:    
EN 
Na SAMOHLÁSKU nebo H:
N'
Postavení ZA slovesem:
Po SOUHLÁSCE nebo U:            
-NE   
Po SAMOHLÁSCE:
‘N
 

Předmět neurčitý poznáme tak, že mu předchází člen neurčitý, neurčité zájmeno, adjektivum vyjadřující množství, číslovka nebo jej nic nedoprovází:

  • Tens amics? – Sí, en tinc. Máš kamarády? Ano, mám.
  • Quants germans tens? – En tinc cinc. Kolik máš sourozenců? Mám jich pět.
  • Quants anys tens? – En tinc 20. Kolik máš let? Mám dvacet.
  • Vull tenir sis fills. Vull tenir-ne sis. Chci mít šest dětí. Chci jich mít šest.
  • Tenim molts problemes. En tenim molts. Máme hodně problémů. Máme jich hodně.
  • No hi ha gaire gent. No n’hi ha gaire. Není tu moc lidí. Není jich tu moc.

Když chceme předmět zdůraznit, uvedeme jej na začátku věty, anebo na konci, v obou případech jej ale bude doprovázet předložka DE:

  • D’amics en tinc molts.
  • En tinc molts, d’amics.
  • De gent n’hi ha molta.

Pokud chceme uvést jen přívlastek, použijeme jej s předložkou DE:

  • Com són els estudiants? Jací jsou studenti?
  • N'hi ha de bons. Jsou tam dobří (=Hi ha bons estudiants).

4. Tvary zájmen nepřímého předmětu (3. pád) – complement indirecte:

Pro větší úplnost si zde uveďme i přehled zájmen nepřímého předmětu (complement indirecte) v různých postaveních:

Postavení PŘED slovesem:
Před SOUHLÁSKOU:
EM (mně)ENS (nám)
ET (tobě)US (vám)
LI (mu/jí/Vám)ELS (jim/Vám)
Před SAMOHLÁSKOU nebo H:
M’             ENS                      
T’             US                      
LI             ELS                      
  • Em va escriure. Napsal mi. (Též: Va escriure’m.)
  • M’escriu. Píše mi.
Postavení ZA slovesem:
Po SOUHLÁSCE nebo U:
-ME             -NOS                      
-TE             -VOS                      
-LI             -LOS                      
Po SAMOHLÁSCE:
’M             ’NS                      
’T             -US                      
-LI             ’LS                      
  
  • Vaig escriure’ls. Napsal jsem jim.  (Též: Els vaig escriure.)
  • Podem trucar-los. Můžeme jim zavolat. (Též: Els podem trucar.)

Základní postavení zájmen (shrnutí):

Nesamostatná zájmena (pronoms febles) a zvratná zájmena klademe VŽDY přímo před časovaný tvar slovesa:

  • No et veig. Nevidím tě.
  • Ella em truca. Ona mi volá.
  • Em dutxo. Sprchuji se.
  • Li porto diners. Nesu mu peníze.

A ne:

  • Demano-li diners.
  • Li no demano diners.

Vždy ZA slovesem:

U infinitivu a gerundia v polovětných konstrukcích, anebo když tyto nejsou součástí opisných vazeb:

  • Esmorzo abans de dutxar-me. Před tím, než se osprchuji, snídám.
  • Truco per dir-te que no puc venir. Volám, abych ti řekl, že nemohu přijít.
  • Esperant-la, vaig perdre la paciència. Při čekání na ni mi došla trpělivost.
  • M’agrada escoltar-la. Ráda ji poslouchám.

V kladném rozkazu (bude probráno později):

  • Cuida’t! Opatruj se!

Před nebo za slovesem, a to v případě minulého času opisného (passat perifràstic) a ve vazbách s infinitivem nebo přechodníkem (bude probráno později):

  • Vull veure’t = Et vull veure. Chci tě vidět.
  • Van casar-se = Es van casar. Vzali se.
  • Puc ajudar-la = La puc ajudar. Mohu jí pomoci.
  • Comença a llegir-lo, el llibre = El comença a llegir, el llibre. Začíná ji číst, tu knihu.

Ale ne:

Puc-la ajudar/Van-se casar

CONÈIXER (znát, poznat)
CONECCONEIXEM
CONEIXESCONEIXEU
CONEIXCONEIXEN
  • No conec aquest llibre. Neznám tuto knihu.                                                                        
SABER (vědět, umět)
SABEM
SAPSSABEU
SAPSABEN
  • No sé cuinar. Neumím vařit.
  • No ho sé. Nevím (to).

Cvičení

11. La cuina i el menjar. Saps cuinar?Odpovědník v IS MU