11. La cuina i el menjar. Saps cuinar?
Témata
- Zájmena: přímý předmět určitý (CD definit, 4. pád).
- Zájmena: přímý předmět neutrální (HO).
- Přímý předmět neurčitý (CD indefinit - EN).
- Zájmena předmětu nepřímého (CID, 3. pád) – shrnutí; tvary zájmen a jejich postavení; slovesa: SABER, CONÈIXER.
La cuina i el menjar. Saps cuinar?
- Hola, Alba. Quina sorpresa! Què fas en aquest supermercat?
- Ei, Pep! Com estàs? Doncs estic fent les compres de la setmana. Venen uns amics a casa i els vull preparar un sopar molt especial.
- Ostres! Saps cuinar? Què penses fer?
- De primer plat, una amanida d’enciam amb formatge feta i nous. Després, de segon plat, encara no ho tinc clar…
- Potser podries preparar carn a la planxa…
- Ui, millor que no! Aquests amics són vegetarians i no en mengen, de carn. Per sort sí que mengen formatge i ous.
- Ah, vaja. Bé, segur que trobes inspiració a les xarxes socials. Jo segueixo un compte de receptes sanes i ràpides. Si vols, te’l passo.
- Sí, merci. De totes maneres, em sembla que de segon puc preparar una lasanya amb bolets, espinacs i tomàquet. Què et sembla?
- Mmm… boníssim! I per postres?
- Flam d’ou. No falla mai. Li agrada a tothom!
- M’has de passar la recepta, eh!
- I tant, Pep! Te l’envio després, per whatsapp.
sorpresa, f. | překvapení |
Quina sorpresa! | To je ale překvapení! |
compra, f. | nákup |
ostres | sakra |
saber | vědět; umět |
pensar | myslet, přemýšlet, zamýšlet |
plat, m. | pokrm, jídlo; talíř |
primer plat | první chod; de primer plat (jako první chod) |
segon plat | druhý chod; de segon plat (jako druhý chod) |
amanida, f. | salát (zeleninový apod.) |
espinac, m. | špenát |
tomàquet, m. | rajče |
enciam, m. | hlávkový salát |
formatge, m. | sýr |
nou, m. | ořech |
fallar | chybovat (No falla mai! – Nikdy nezklame!) |
tothom | všichni (a tothom – všem) |
carn, f. | maso |
a la planxa | na pánvi |
ou, m. | vejce |
inspiració, f. | inspirace |
seguir (-eixo) | sledovat |
compte, m. | účet |
recepta, f. | recept |
ràpid, -a | rychlý, -á |
sa, -na | zdravý, -á |
passar | přeposlat |
bolet, m. | houba |
postres, m. pl. | zákusek, dezert |
per postres | jako zákusek |
flam d’ou | vaječný pudink |
enviar | poslat |
Què et sembla? | Co si myslíš? |
Gramatika
Nechceme-li opakovat podstatné jméno, nahrazujeme ho zájmenem.
Zájmena osobní se dělí na tvary podmětové (jo, tu, ell…), na nepřízvučné/nesamostatné (pronoms febles), které stojí vždy se slovesem, a na přízvučné/samostatné (pronoms forts). Mezi přízvučné tvary řadíme zájmena po předložce (viz lekce 6.).
Z nepřízvučných zájmen jsme doposud viděli zájmena nepřímého předmětu (li agrada) a zájmeno EN (en parlo 4).
V této lekci si probereme další zájmena, a to nepřímého předmětu určitého (4. pád.).
1. Tvary zájmen přímého předmětu určitého (4. pád) - complement directe definit:
V postavení PŘED slovesem začínajícím na SOUHLÁSKU: | |||
EM | mě | ENS | nás |
ET | tebe | US | vás |
EL (m.) / LA (f.) | ho/ji/Vás | ELS (m.) / LES (f.) | je/Vás |
- No el veig – Nevidím jej/Vás.
- No us coneixem – Neznáme vás.
V postavení PŘED slovesem začínajícím na SAMOHLÁSKU nebo H: | |||
M’ | mě | ENS | nás |
T’ | tebe | US | vás |
L’ (m.,f.) | ho/ji/Vás | ELS (m.) / LES (f.) | je/Vás |
- M’ajudes? Pomůžeš mi?
- Admiren la Marta. – L’admiren. Obdivují Martu – Obdivují ji.
Postavení ZA slovesem (darrere del verb): | |
Po SOUHLÁSCE nebo U: | |
-ME | -NOS |
-TE | -VOS |
-LO (m.) / -LA (f.) | -LOS (m.) / LES (f.) |
Po SAMOHLÁSCE: | |
’M | ’NS |
’T | -US |
’L (m.) / -LA (f.) | ’LS (m.) /-LES (f.) |
- Vull veure el Jaume – Vull veure’l. Chci jej vidět. (Též: El vull veure.)
- Puc ajudar-te? Mohu ti pomoci? (Též: Et puc ajudar?)
Sloveso AJUDAR se pojí v katalánštině se 4. pádem.
Přímý předmět určitý poznáme tak, že mu předchází člen určitý, zájmeno přivlastňovací nebo ukazovací.
- Com vols el peix? – El vull a la planxa. Jak chcete tu rybu? – Chci ji na pánvi.
- No conec les teves amigues. – No les conec. Neznám tvoje kamarádky. – Neznám je.
- No veig aquella casa. – Jo tampoc no la veig. Nevidím ten dům. – Já ho taky nevidím.
Zdůraznění:
Pokud v katalánské větě klademe předmět před sloveso, je třeba tento předmět znovu vyjádřit nepřízvučným tvarem osobního zájmena:
- El peix el menjo amb patates.
Zdůraznit můžeme předmět i postavením na konci věty, v tomto případě jej oddělíme od zbytku věty čárkou:
- Com el vols, el peix? (dosl. Jak ji chceš, tu rybu?)
V některých případech můžeme předmět zdůraznit použitím přízvučného tvaru osobního zájmena, kterému však musí předcházet předložka A (viz lekce 6).
- Et veig a tu. Tebe vidím.
- L’admiro a ella. Ji obdivuji.
- M’admira a mi. Mě obdivuje.
2. Zájmeno HO („to“) zastupující předmět přímý neutrální (complement directe neutre):
V každém postavení zůstává tvar HO/-HO
Zájmeno HO zastupuje neutrální zájmena això/allò, nějakou skutečnost, větu, anebo celou myšlenku:
- Vols saber per què no vaig venir? – Sí, ho vull saber/vull saber-ho. Chceš vědět, proč jsem nepřišel? – Ano, chci to vědět.
- Vols veure això? – Sí, ho vull veure. Chceš toto vidět? – Ano, chci to vidět.
- Vols anar al teatre? – No, ho trobo avorrit. Nechceš jít do divadla? – Ne, připadá mi to nudné.
Zdůraznění:
- Això ho vols veure?
- Ho vols veure, això?
3. Zájmeno EN (přímý předmět neurčitý (4. pád) – complement directe indefinit:
Postavení PŘED slovesem: |
Začínajícím na SOUHLÁSKU: |
EN |
Na SAMOHLÁSKU nebo H: |
N' |
Postavení ZA slovesem: |
Po SOUHLÁSCE nebo U: |
-NE |
Po SAMOHLÁSCE: |
‘N |
Předmět neurčitý poznáme tak, že mu předchází člen neurčitý, neurčité zájmeno, adjektivum vyjadřující množství, číslovka nebo jej nic nedoprovází:
- Tens amics? – Sí, en tinc. Máš kamarády? Ano, mám.
- Quants germans tens? – En tinc cinc. Kolik máš sourozenců? Mám jich pět.
- Quants anys tens? – En tinc 20. Kolik máš let? Mám dvacet.
- Vull tenir sis fills. Vull tenir-ne sis. Chci mít šest dětí. Chci jich mít šest.
- Tenim molts problemes. En tenim molts. Máme hodně problémů. Máme jich hodně.
- No hi ha gaire gent. No n’hi ha gaire. Není tu moc lidí. Není jich tu moc.
Když chceme předmět zdůraznit, uvedeme jej na začátku věty, anebo na konci, v obou případech jej ale bude doprovázet předložka DE:
- D’amics en tinc molts.
- En tinc molts, d’amics.
- De gent n’hi ha molta.
Pokud chceme uvést jen přívlastek, použijeme jej s předložkou DE:
- Com són els estudiants? Jací jsou studenti?
- N'hi ha de bons. Jsou tam dobří (=Hi ha bons estudiants).
4. Tvary zájmen nepřímého předmětu (3. pád) – complement indirecte:
Pro větší úplnost si zde uveďme i přehled zájmen nepřímého předmětu (complement indirecte) v různých postaveních:
Postavení PŘED slovesem: | |
Před SOUHLÁSKOU: | |
EM (mně) | ENS (nám) |
ET (tobě) | US (vám) |
LI (mu/jí/Vám) | ELS (jim/Vám) |
Před SAMOHLÁSKOU nebo H: | |
M’ | ENS |
T’ | US |
LI | ELS |
- Em va escriure. Napsal mi. (Též: Va escriure’m.)
- M’escriu. Píše mi.
Postavení ZA slovesem: | |
Po SOUHLÁSCE nebo U: | |
-ME | -NOS |
-TE | -VOS |
-LI | -LOS |
Po SAMOHLÁSCE: | |
’M | ’NS |
’T | -US |
-LI | ’LS |
- Vaig escriure’ls. Napsal jsem jim. (Též: Els vaig escriure.)
- Podem trucar-los. Můžeme jim zavolat. (Též: Els podem trucar.)
Základní postavení zájmen (shrnutí):
Nesamostatná zájmena (pronoms febles) a zvratná zájmena klademe VŽDY přímo před časovaný tvar slovesa:
- No et veig. Nevidím tě.
- Ella em truca. Ona mi volá.
- Em dutxo. Sprchuji se.
- Li porto diners. Nesu mu peníze.
A ne:
- Demano-li diners.
- Li no demano diners.
Vždy ZA slovesem:
U infinitivu a gerundia v polovětných konstrukcích, anebo když tyto nejsou součástí opisných vazeb:
- Esmorzo abans de dutxar-me. Před tím, než se osprchuji, snídám.
- Truco per dir-te que no puc venir. Volám, abych ti řekl, že nemohu přijít.
- Esperant-la, vaig perdre la paciència. Při čekání na ni mi došla trpělivost.
- M’agrada escoltar-la. Ráda ji poslouchám.
V kladném rozkazu (bude probráno později):
- Cuida’t! Opatruj se!
Před nebo za slovesem, a to v případě minulého času opisného (passat perifràstic) a ve vazbách s infinitivem nebo přechodníkem (bude probráno později):
- Vull veure’t = Et vull veure. Chci tě vidět.
- Van casar-se = Es van casar. Vzali se.
- Puc ajudar-la = La puc ajudar. Mohu jí pomoci.
- Comença a llegir-lo, el llibre = El comença a llegir, el llibre. Začíná ji číst, tu knihu.
Ale ne:
Puc-la ajudar/Van-se casar
CONÈIXER (znát, poznat) | |
CONEC | CONEIXEM |
CONEIXES | CONEIXEU |
CONEIX | CONEIXEN |
- No conec aquest llibre. Neznám tuto knihu.
SABER (vědět, umět) | |
SÉ | SABEM |
SAPS | SABEU |
SAP | SABEN |
- No sé cuinar. Neumím vařit.
- No ho sé. Nevím (to).