Témata

1. Zájmena: přímý předmět určitý (CD definit, 4. pád).
2. Zájmena: přímý předmět neutrální (HO).
3. Přímý předmět neurčitý (CD indefinit - EN).
4. Zájmena předmětu nepřímého (CID, 3. pád) – shrnutí; tvary zájmen a jejich postavení; slovesa: SABER, CONÈIXER.

La cuina i el menjar. Saps cuinar?

• Hola, Alba. Quina sorpresa! Què fas en aquest supermercat?
• Ei, Pep! Com estàs? Doncs estic fent les compres de la setmana. Venen uns amics a casa i els vull preparar un sopar molt especial.
• Ostres! Saps cuinar? Què penses fer?
• De primer plat, una amanida d’enciam amb formatge feta i nous. Després, de segon plat, encara no ho tinc clar…
• Potser podries preparar carn a la planxa…
• Ui, millor que no! Aquests amics són vegetarians i no en mengen, de carn. Per sort sí que mengen formatge i ous.
• Ah, vaja. Bé, segur que trobes inspiració a les xarxes socials. Jo segueixo un compte de receptes sanes i ràpides. Si vols, te’l passo.
• Sí, merci. De totes maneres, em sembla que de segon puc preparar una lasanya amb bolets, espinacs i tomàquet. Què et sembla?
• Mmm… boníssim! I per postres?
• Flam d’ou. No falla mai. Li agrada a tothom!
• M’has de passar la recepta, eh!
• I tant, Pep! Te l’envio després, per whatsapp.

sorpresa, f.	překvapení
Quina sorpresa!	To je ale překvapení!
compra, f.	nákup
ostres	sakra
saber	vědět; umět
pensar	myslet, přemýšlet, zamýšlet
plat, m.	pokrm, jídlo; talíř
primer plat	první chod; de primer plat (jako první chod)
segon plat	druhý chod; de segon plat (jako druhý chod)
amanida, f.	salát (zeleninový apod.)
espinac, m.	špenát
tomàquet, m.	rajče
enciam, m.	hlávkový salát
formatge, m.	sýr
nou, m.	ořech
fallar	chybovat (No falla mai! – Nikdy nezklame!)
tothom	všichni (a tothom – všem)
carn, f.	maso
a la planxa	na pánvi
ou, m.	vejce
inspiració, f.	inspirace
seguir (-eixo)	sledovat
compte, m.	účet
recepta, f.	recept
ràpid, -a	rychlý, -á
sa, -na	zdravý, -á
passar	přeposlat
bolet, m.	houba
postres, m. pl.	zákusek, dezert
per postres	jako zákusek
flam d’ou	vaječný pudink
enviar	poslat
Què et sembla?	Co si myslíš?

Gramatika

Nechceme-li opakovat podstatné jméno, nahrazujeme ho zájmenem.

Zájmena osobní se dělí na tvary podmětové (jo, tu, ell…), na nepřízvučné/nesamostatné (pronoms febles), které stojí vždy se slovesem, a na přízvučné/samostatné (pronoms forts). Mezi přízvučné tvary řadíme zájmena po předložce (viz lekce 6.).

Z nepřízvučných zájmen jsme doposud viděli zájmena nepřímého předmětu (li agrada) a zájmeno EN (en parlo 4).

V této lekci si probereme další zájmena, a to nepřímého předmětu určitého (4. pád.).

1. Tvary zájmen přímého předmětu určitého (4. pád) - complement directe definit:

V postavení PŘED slovesem začínajícím na SOUHLÁSKU:
EM	mě	ENS	nás
ET	tebe	US	vás
EL (m.) / LA (f.)	ho/ji/Vás	ELS (m.) / LES (f.)	je/Vás

• No el veig – Nevidím jej/Vás.
• No us coneixem – Neznáme vás.

V postavení PŘED slovesem začínajícím na SAMOHLÁSKU nebo H:
M’	mě	ENS	nás
T’	tebe	US	vás
L’ (m.,f.)	ho/ji/Vás	ELS (m.) / LES (f.)	je/Vás

• M’ajudes? Pomůžeš mi?
• Admiren la Marta. – L’admiren. Obdivují Martu – Obdivují ji.

Postavení ZA slovesem (darrere del verb):
Po SOUHLÁSCE nebo U:
-ME	-NOS
-TE	-VOS
-LO (m.) / -LA (f.)	-LOS (m.) / LES (f.)
Po SAMOHLÁSCE:
’M	’NS
’T	-US
’L (m.) / -LA (f.)	’LS (m.) /-LES (f.)

• Vull veure el Jaume – Vull veure’l. Chci jej vidět. (Též: El vull veure.)
• Puc ajudar-te?            Mohu ti pomoci? (Též: Et puc ajudar?)

Přímý předmět určitý poznáme tak, že mu předchází člen určitý, zájmeno přivlastňovací nebo ukazovací.

• Com vols el peix? – El vull a la planxa. Jak chcete tu rybu? – Chci ji na pánvi.
• No conec les teves amigues. – No les conec. Neznám tvoje kamarádky. – Neznám je.
• No veig aquella casa. – Jo tampoc no la veig. Nevidím ten dům. – Já ho taky nevidím.

Zdůraznění:

Pokud v katalánské větě klademe předmět před sloveso, je třeba tento předmět znovu vyjádřit nepřízvučným tvarem osobního zájmena:

• El peix el menjo amb patates.

Zdůraznit můžeme předmět i postavením na konci věty, v tomto případě jej oddělíme od zbytku věty čárkou:

• Com el vols, el peix? (dosl. Jak ji chceš, tu rybu?)

V některých případech můžeme předmět zdůraznit použitím přízvučného tvaru osobního zájmena, kterému však musí předcházet předložka A (viz lekce 6).

• Et veig a tu. Tebe vidím.
• L’admiro a ella. Ji obdivuji.
• M’admira a mi. Mě obdivuje.

2. Zájmeno HO („to“) zastupující předmět přímý neutrální (complement directe neutre):

V každém postavení zůstává tvar HO/-HO

Zájmeno HO zastupuje neutrální zájmena això/allò, nějakou skutečnost, větu, anebo celou myšlenku:

• Vols saber per què no vaig venir? – Sí, ho vull saber/vull saber-ho. Chceš vědět, proč jsem nepřišel?  – Ano, chci to vědět.
• Vols veure això? – Sí, ho vull veure.  Chceš toto vidět? – Ano, chci to vidět.
• Vols anar al teatre? – No, ho trobo avorrit. Nechceš jít do divadla? – Ne, připadá mi to nudné.

Zdůraznění:

• Això ho vols veure?
• Ho vols veure, això?

3. Zájmeno EN (přímý předmět neurčitý (4. pád) – complement directe indefinit:

Postavení PŘED slovesem:

Začínajícím na SOUHLÁSKU:

EN

Na SAMOHLÁSKU nebo H:

N'

Postavení ZA slovesem:

Po SOUHLÁSCE nebo U:

-NE

Po SAMOHLÁSCE:

‘N

 

Předmět neurčitý poznáme tak, že mu předchází člen neurčitý, neurčité zájmeno, adjektivum vyjadřující množství, číslovka nebo jej nic nedoprovází:

• Tens amics? – Sí, en tinc. Máš kamarády? Ano, mám.
• Quants germans tens? – En tinc cinc. Kolik máš sourozenců? Mám jich pět.
• Quants anys tens? – En tinc 20. Kolik máš let? Mám dvacet.
• Vull tenir sis fills. Vull tenir-ne sis. Chci mít šest dětí. Chci jich mít šest.
• Tenim molts problemes. En tenim molts. Máme hodně problémů. Máme jich hodně.
• No hi ha gaire gent. No n’hi ha gaire. Není tu moc lidí. Není jich tu moc.

Když chceme předmět zdůraznit, uvedeme jej na začátku věty, anebo na konci, v obou případech jej ale bude doprovázet předložka DE:

• D’amics en tinc molts.
• En tinc molts, d’amics.
• De gent n’hi ha molta.

Pokud chceme uvést jen přívlastek, použijeme jej s předložkou DE:

• Com són els estudiants? Jací jsou studenti?
• N'hi ha de bons. Jsou tam dobří (=Hi ha bons estudiants).

4. Tvary zájmen nepřímého předmětu (3. pád) – complement indirecte:

Pro větší úplnost si zde uveďme i přehled zájmen nepřímého předmětu (complement indirecte) v různých postaveních:

Postavení PŘED slovesem:
Před SOUHLÁSKOU:
EM (mně)	ENS (nám)
ET (tobě)	US (vám)
LI (mu/jí/Vám)	ELS (jim/Vám)
Před SAMOHLÁSKOU nebo H:
M’	ENS
T’	US
LI	ELS

• Em va escriure. Napsal mi. (Též: Va escriure’m.)
• M’escriu. Píše mi.

Postavení ZA slovesem:
Po SOUHLÁSCE nebo U:
-ME	-NOS
-TE	-VOS
-LI	-LOS
Po SAMOHLÁSCE:
’M	’NS
’T	-US
-LI	’LS

  

• Vaig escriure’ls. Napsal jsem jim.  (Též: Els vaig escriure.)
• Podem trucar-los. Můžeme jim zavolat. (Též: Els podem trucar.)

Základní postavení zájmen (shrnutí):

Nesamostatná zájmena (pronoms febles) a zvratná zájmena klademe VŽDY přímo před časovaný tvar slovesa:

• No et veig. Nevidím tě.
• Ella em truca. Ona mi volá.
• Em dutxo. Sprchuji se.
• Li porto diners. Nesu mu peníze.

A ne:

• Demano-li diners.
• Li no demano diners.

Vždy ZA slovesem:

U infinitivu a gerundia v polovětných konstrukcích, anebo když tyto nejsou součástí opisných vazeb:

• Esmorzo abans de dutxar-me. Před tím, než se osprchuji, snídám.
• Truco per dir-te que no puc venir. Volám, abych ti řekl, že nemohu přijít.
• Esperant-la, vaig perdre la paciència. Při čekání na ni mi došla trpělivost.
• M’agrada escoltar-la. Ráda ji poslouchám.

V kladném rozkazu (bude probráno později):

• Cuida’t! Opatruj se!

Před nebo za slovesem, a to v případě minulého času opisného (passat perifràstic) a ve vazbách s infinitivem nebo přechodníkem (bude probráno později):

• Vull veure’t = Et vull veure. Chci tě vidět.
• Van casar-se = Es van casar. Vzali se.
• Puc ajudar-la = La puc ajudar. Mohu jí pomoci.
• Comença a llegir-lo, el llibre = El comença a llegir, el llibre. Začíná ji číst, tu knihu.

Ale ne:

Puc-la ajudar/Van-se casar

CONÈIXER (znát, poznat)
CONEC	CONEIXEM
CONEIXES	CONEIXEU
CONEIX	CONEIXEN

• No conec aquest llibre. Neznám tuto knihu.                                                                        

SABER (vědět, umět)
SÉ	SABEM
SAPS	SABEU
SAP	SABEN

• No sé cuinar. Neumím vařit.
• No ho sé. Nevím (to).

---

Cvičení

11. La cuina i el menjar. Saps cuinar?Odpovědník v IS MU