5. La meva família

Témata

Přivlastňovací zájmena
SERxESTAR (I)
Číslovky základní (II); sloveso: VIURE

Família

Hola! Em dic Alba i soc de Girona. Visc amb la meva família: els meus pares, les meves germanes, la nostra àvia i el nostre gat. El meu pare es diu Martí, té cinquanta-dos anys (52) i treballa en una farmàcia. La meva mare es diu Rosa, té cinquanta-quatre anys (54) i treballa a casa, perquè és modista. Tinc dues germanes bessones més joves que jo: l’Elvira i la Ruth. Tenen vint anys (20) i estudien a la universitat. La nostra àvia es diu Llúcia i té setanta-nou anys (79). I el nostre gat es diu Mau. És molt trapella! Per cert, jo tinc vint-i-cinc anys (25), soc la filla gran i treballo en una botiga de roba. I tu, com et dius? Quants anys tens?

família, f.	rodina
germà, m.	bratr (germans/sourozenci)
germana, f.	sestra
pare, m.	otec
mare, f.	matka
pares, m., pl.	rodiče
àvia, f.	babička (avi/dědeček; avis/prarodiče)
farmàcia, f.	lékárna
modista, f.	švadlena
germanes bessones, f., pl.	sestry dvojčata
trapella, m., f.	filuta, šibal
botiga, f.	obchod
roba, f.	oblečení
filla, f.	dcera (fill/syn)
filla gran, f./fill gran, m.	nejstarší dcera/nejstarší syn (petit,-a/nejmladší; mitjà,-na/prostřední)
Quants anys tens?	kolik máš let?

Gramatika

1. Přivlastňovací zájmena (pronoms possessius):

V katalánštině rozlišujeme přivlastňovací zájmena přízvučná a nepřízvučná. Nepřízvučná přivlastňovací zájmena se dnes používají jen v ojedinělých případech, v následujících odstavcích je proto vysvětleno použití zájmen přízvučných.

Přivlastňovací zájmena se shodují v čísle a v rodě s podstatným jménem, ke kterému se vztahují, nikoliv s osobou, které se přivlastňuje (el meu pare – můj otec; els nostres problemes – naše problémy).

a) Zájmeno stojí zpravidla před podstatným jménem, které determinuje, a doprovází jej člen určitý:

el meu	la meva	els meus	les meves
el teu	la teva	els teus	les teves
el seu	la seva	els seus	les seves
el nostre	la nostra	els nostres	les nostres
el vostre	la vostra	els vostres	les vostres
el seu	la seva	els seus	les seves

el meu cosí – můj bratranec
la meva cosina – moje sestřenice
les meves nebodes – moje neteře
el seu nebot – jeho synovec/její synovec/jejich synovec/Váš synovec
els nostres oncles – naši strýcové
la nostra tia – naše teta
els vostres nets – vaši vnuci
les seves netes – jeho vnučky/její vnučky/jejich vnučky/Vaše vnučky

b) Pokud doprovází podstatné jméno člen neurčitý, jiné zájmeno, anebo číslovka, klade se přivlastňovací zájmeno ZA substantivum, s kterým se rovněž shoduje v rodě a čísle:

un amic meu – jeden můj kamarád
dos llibres meus – dvě moje knihy
aquell amic teu – ten tvůj kamarád

c) Dále stojí za substantivem v ustálených spojeních jako:

mare meva – matičko moje!
Déu meu – Bože můj!
casa meva, casa teva, casa seva… – domov, doma (a casa meva – u mě/doma)

d) Jako jmenný přísudek se sponou jej rovněž člen určitý nedoprovází:

Aquest llibre és meu. Tato kniha je moje.

Více na GramCat → Determinanty → Přivlastňovací zájmena.Online publikace GramCat

Poznámka:

Jelikož mají tvary seu, seus, seva, seves, jak už jsme viděli, celou řadu významů (jeho, její, jejich, Váš, Vaše), uvádíme proto (aby nedošlo k nedorozumění) za podstatné jméno „vysvětlení“, a to předložku DE + osobní zájmeno v 1. pádě. Častý je tento způsob především u zdvořilostních vostè a vostès:

La seva àvia de vostè és molt eixerida. Vaše babička je velmi čilá.

2. SER x ESTAR (I):

Kde použít sloveso ser a estar je v katalánštině složitější. Pro začátek si uvedeme jen základní rozlišení:

Sloveso ESTAR se používá pro vyjádření dočasných vlastností nebo stavů: Estic cansat (Jsem unavený). Zatímco sloveso SER pro vyjádření trvalých vlastností a stavů (jako jsou původ, národnost, zaměstnání, vyznání apod.): Soc catalana (Jsem Katalánka). Dále pak ve významu místním «nacházet se»: Soc a la facultat (Jsem na fakultě).

ESTAR (být)
ESTIC	ESTEM
ESTÀS	ESTEU
ESTÀ	ESTAN

Můžeme se setkat s celou řadou adjektiv, která lze použít s oběma slovesy, avšak s poněkud rozdílným významem:

El Joan és un noi molt alegre, però avui està molt trist. (Joan je velmi veselý (povahou) chlapec, ale dnes je velmi smutný.)

Com estàs? - Estic bé/malament. Jak se máš?; Jak ti je? - Mám se dobře/špatně; Je mi dobře/špatně.
Com és? - És bo/dolent. Jaké to je? - Je to dobré/špatné.
Com és? - És una bona persona/mala persona. Jaký, -á je? - Je to dobrý/špatný člověk.
Està bé. To je fajn; je to v pořádku...

3. Číslovky základní (II):

13 tretze	18 divuit	30 trenta	55 cinquanta-cinc	80 vuitanta
14 catorze	19 dinou	33 trenta-tres	60 seixanta	88 vuitanta-vuit
15 quinze	20 vint	40 quaranta	66 seixanta-sis	90 noranta
16 setze	21 vint-i-u (un, una)	44 quaranta-quatre	70 setanta	99 noranta-nou
17 disset	22 vint-i-dos (dues)	50 cinquanta	77 setanta-set	100 cent 101 cent u 102 cent dos

Jak je z tabulky patrné, jednotky se napojují k desítkám pomocí spojovníku (trenta-cinc, setanta-dos).

número vint-i-u číslo 21
vint-i-una noies 21 dívek
vint-i-un nois 21 chlapců
trenta-dues noies 32 dívek
cent una noies 101 dívek
cent quaranta-cinc 145

Spojovník se dále použije při napojení jednotek ke stovkám:

200 dos-cents
300 tres-cents
400 quatre-cents (…)

slovo „cent“ pak tvoří v plurálu rod ženský: dues-centes noies (200 dívek) x dos-cents nois (200 chlapců)

Tisíc je „mil“, které netvoří plurál: 1000 (mil), 2000 (dos mil), 3000 (tres mil)...
Milión se katalánsky řekne „un milió“, který plurál tvoří: dos milions, tres milions…
16 978 023: setze milions nou-cents setanta-vuit mil vint-i-tres.

Více na GramCat → Kvantifikátory → Číslovky.Online publikace GramCat