9. Casa meva
Témata
- Existenciální vazba HAVER-HI x N'HI HA x SER-(HI); zájmenné příslovce HI.
- Srovnávání (comparació); COM x COM A.
- Stupňování přídavných jmen.
- Číslovky řadové.
Casa meva
Des de fa molts anys vivim a prop de la Devesa, un barri de Girona. Mira, t’ensenyo una foto del nostre pis. L’edifici sembla antic, però per sort tenim ascensor, ja que ens estem al cinquè pis i pujar tantes escales és molt cansat. El nostre pis té un rebedor, un menjador amb cuina integrada, tres habitacions, un bany i un safareig. Ah, i també tenim un balcó! Al rebedor hi ha un mirall ben gran i una tauleta. Al damunt hi ha un telèfon i una foto del casament dels meus pares (és força antiga ja…). Després hi ha el menjador. Aquí hi ha un sofà, una taula rodona amb sis cadires i una prestatgeria amb molts llibres. La cuina és a la dreta del sofà i forma part del menjador, però a la vegada està una mica separada. Al costat del menjador hi ha una habitació molt gran. Aquí hi dormim les tres germanes. Tot seguit hi ha el bany i després el safareig, on hi ha la rentadora. A l’altra banda hi ha dues habitacions més: la dels meus pares i una mica més lluny, la de l’àvia. El nostre gat dorm on vol. Gairebé sempre es posa al sofà, però quan està nerviós prefereix dormir a la nostra habitació. Pobret…
| barri, m. | čtvrť |
| ensenyar | vyučovat, ukazovat |
| pis, m. | byt, patro |
| edifici, m. | budova |
| semblar | zdát se, připadat |
| per sort | naštěstí |
| antic, -ga | starý, starobylý |
| ascensor, m. | výtah |
| ja que | jelikož |
| cinquè | pátý |
| pujar escales | jít po schodech nahoru |
| cansat | unavený, únavný |
| rebedor, m. | předsíň |
| menjador. m. | jídelna |
| cuina, f. | jídelna |
| habitació, f. | pokoj |
| bany, m. | koupelna (+záchod) |
| safareig, m. | prádelna |
| balcó, m. | balkón |
| mirall, m. | zrcadlo |
| tauleta, f. | stolek |
| al damunt | na (sota – pod) |
| davant | před (darrere – za) |
| casament, m. | svatba |
| sofà, m. | pohovka |
| taula, f. | stůl |
| rodó, -na | kulatý, -á |
| cadira, f. | židle |
| a la dreta (de) | napravo (od) |
| a l'esquerra (de) | nalevo (od) |
| formar part (de) | být součástí (koho čeho) |
| prestatgeria, f. | policová stěna |
| llibre, m. | kniha |
| a la vegada | zároveň |
| separat, -da | oddělený, -á |
| al costat (de) | vedle (koho čeho) |
| gran | velký, -á (rozlohou) |
| tot seguit | hned potom |
| rentadora, f. | pračka |
| a l'altra banda | na druhé straně |
| lluny (de) | daleko (a prop (de) - blízko) |
| més lluny | dál |
| gat, m. | kocour |
| gairebé sempre | téměř vždy |
| posar-se | položit se; umístit se |
| pobret, m. | chudáček |
Gramatika
1. Existenciální vazba HAVER-HI
Existenciální vazba HAVER-HI odpovídá českým slovesným tvarům 3. osoby je/jsou, nachází se/nacházejí se, vyskytuje se, vyskytují se. V angličtině mu odpovídá there is/are, ve španělštině hay apod. V přítomném čase oznamovacího způsobu má tvar HI HA, který je stejný jak pro jednotné, tak pro množné číslo.
Vyjadřuje:
- existenci:
- A Brno hi ha cafeteries, cines i teatres. V Brně jsou kavárny, kina a divadla.
- Hi ha cafeteries a Brno? Jsou v Brně kavárny?
- Hi ha cervesa? Je pivo? (Máme pivo?)
- uvádění množství
- Quanta gent hi ha? Kolik je tu/tam lidí?
- Hi ha molta gent. Je tu/tam mnoho lidí.
- A Brno hi ha dues universitats. V Brně jsou dvě univerzity.
- umístění
- Què hi ha a la dreta? Co je napravo?
- A la dreta hi ha la cuina. Napravo je kuchyně.
- Al centre hi ha la Plaça de la Llibertat. V centru je náměstí Svobody.
Z uvedených příkladů vyplývá, že stojí-li podmět (a to i v případě, kdy je určitý: A la dreta hi ha la cuina) za přísudkem, je tímto přísudkem vazba HI HA. Začíná-li však věta podmětem, následuje sloveso SER.
- La cuina és a la dreta. Kuchyně je napravo.
- Brno és a la República Txeca. Brno je v České republice.
Jinak řečeno, použití slovesa SER nebo vazby HI HA se řídí postavením podmětu ve větě.
Při tvoření otázek se však řídíme tím, zda je podmět určitý, anebo neurčitý. Pokud se ptáme na podmět neurčitý, činíme tak vazbou HI HA (ptáme se na existenci):
- (On) hi ha una farmàcia? Kde je nějaká lékárna?
Pokud se ptáme na podmět určitý (doprovází jej určitý člen nebo ukazovací zájmeno), činíme tak se slovesem SER (ptáme se na umístění).
- On és la farmàcia Borges? Kde je lékárna Borges?
Ve větách vztažných po vztažném zájmenu následuje vazba HI HA:
- Brno és aquella ciutat que hi ha a la República Txeca. Brno je to město, které je v České republice.
Běžné fráze s HI HA:
- Què hi ha? Co je? Jak je?
- Què hi ha de nou? Co je nového?
- No hi ha res de nou. Není nic nového.
SER-HI x HAVER-HI
Pokud se na někoho ptáme (typické pro telefonní rozhovory), můžeme se zeptat pomocí vazby HAVER-HI, ale také pomocí slovesa SER se zájmenem HI. Při odpovědi však použijeme SER-HI:
- Que hi ha el David? – Sí que hi és. (Je tady/tam David? – Ano, je tady.)
- Que hi és, el David? – No, no hi és. (Je tady/tam/ David? – Není tady.)
Vazba HI HA x N’HI HA
- On hi ha una farmàcia? - N’hi ha una al carrer Gorkého. (Kde je nějaká lékárna? - Jedna je na ulici Gorkého).
Zájmeno EN zastupuje v této větě nedefinovaný podmět (nedoprovází jej člen určitý, přivlastňovací zájmeno nebo ukazovací zájmeno; v kat. též označován jako předmět;): farmàcia.
- A Brno hi ha moltes cafeteries?- Sí que n’hi ha moltes. Ano, je jich tam hodně.
- Hi ha soroll? - No, no n’hi ha. Je tam hluk? - Ne, není tam.
Pokud chceme podmět zdůraznit, uvedeme jej na začátku věty nebo na konci věty, v obou případech však s předložkou DE. Ve druhém případě bude oddělen od zbytku věty čárkou:
- De farmàcia no n’hi ha.
- No n’hi ha, de farmàcia.
Zájmenné příslovce HI
Toto zájmenné příslovce zastupuje příslovečné určení místa uvozené předložkou „a“.
- Ets a la facultat? - Sí que hi soc. Jsi na fakultě? Ano jsem tu.
- Vas a la facultat? No, no hi vaig. Jdeš na fakultu? Ne, nejdu tam.
Při zdůraznění (či při tzv. dislokaci, kdy je narušen tradiční slovosled) můžeme příslovečné určení uvést na začátku, anebo na konci věty, v takovém případě však je třeba HI rovněž uvést. Ve druhém případě je třeba oddělit příslovečné určení od zbytku věty čárkou:
- Al carrer Gorkého hi viu una família catalana.
- Hi viu una família, al carrer Gorkého. Bydlí tu jedna rodina, na ulici Gorkého.
- Srov: Una família viu al carrer Gorkého.
Shrnutí sloves „být“:
- označení místa:
- Ser – synonymum „nacházet se“ (trobar-se): La cuina és a la dreta. Kuchyně je napravo.
- Haver-hi – A la dreta hi ha la cuina. Napravo je kuchyně.
- Estar(-se) – ve významu „bydlet, pracovat, zůstat…“, dále pak s časovým úsekem (Estic 4 dies a Praga. Jsem 4 dny v Praze.)
- existence, množství:
- Què hi ha? Co tam je?
- N’hi ha moltes. Je jich tam hodně.
- stav:
- Ser – trvalé vlastnosti, vztahy, národnost, původ, pohlaví, stálé duševní vlastnosti, zaměstnání, vlastnictví, počet, materiál, hodiny, dny v týdnu…(És guapa).
- Estar – fyzický nebo duševní stav, přechodný stav osob nebo věcí, nálada…(Estic nerviosa).
2. Srovnávání (comparació):
- Al poble no hi tants cotxes com a la ciutat. Na vesnici není tolik aut jako ve městě.
- Al poble no hi ha tantes ofertes laborals com a la ciutat. Na vesnici není tolik pracovních příležitostí jako ve městě.
- Al poble no hi ha tanta gent com a la ciutat. Na vesnici není tolik lidí jako ve městě.
- Al poble no hi ha tant soroll com a la ciutat. Na venkově není tolik hluku jako ve městě.
- La Marta és tan guapa com la Clara. Marta je tak pěkná jako Clara.
- Praga no és tan tranquil·la com Brno. Praha není tak klidná jako Brno.
Tant se shoduje v rodě a čísle s podstatným jménem, které následuje. Tan je neměnné a klade se před přídavná jména a příslovce. És tan avorrit. (Je tak nudný.), Parla tan bé. (Mluví tak dobře.).
COM x COM A
com = igual que (jako, stejně jako):
- Camina com/igual que el meu pare. Chodí stejně jako můj otec.
- Parles com/igual que la meva mare. Mluvíš jako moje matka.
com a = en qualitat de (jako, coby):
- Parla com a director o com a soci? Mluví coby ředitel nebo coby společník?
3. Stupňování přídavných jmen:
Přídavná jména se stupňují přidáním més (nebo menys (méně) pro vyjádření menší míry vlastností) před přídavné jméno; ve 3. stupni se před něj klade člen určitý nebo přivlastňovací zájmeno s členem určitým v příslušném rodě a čísle:
2. stupeň:
més petit/més petita – menší
més alt/més alta – vyšší
- Praga és més gran que Brno. Praha je větší než Brno.
- Brno és menys sorollós que Praga. Brno je méně hlučné než Praha.
ALE ve spojení s podstatným jménem je slovosled následující:
- Brno és una ciutat més petita que Praga. Brno je menší město než Praha.
3. stupeň:
el més guapo/la més guapa – nejhezčí
el meu moment més important – moje nejdůležitější chvíle
- El Joan és el més guapo de tots. Joan je nejhezčí ze všech.
- Aquells llibres són els més interessants. Tamty knihy jsou nejzajímavější.
ALE ve spojení s podstatným jménem je slovosled následující:
- El Joan és el noi més guapo de la classe. Joan je nejhezčí kluk ze třídy.
- Praga és la ciutat més gran de la República Txeca. Praha je největší město České republiky.
U 3. stupně se zpravidla používá předložka DE.
- El país més gran d’Europa.. Největší stát v Evropě.
Nepravidelné stupňování:
| Prozatím si uveďme jen tato dvě adjektiva: BO (dobrý, hodný) a DOLENT (špatný, zlý) | |||
| millor, -s | lepší | el/la millor – els/les millors | nejlepší |
| pitjor, -s | horší | el/la pitjor – els/les pitjors | nejhorší |
- Aquests exàmens són pitjors que els altres. Tyto testy jsou horší než ty ostatní/druhé.
- Aquest és el meu millor amic. Toto je můj nejlepší kamarád.
4. Číslovky řadové:
od pátého pořadí se číslovky řadové tvoří přidáním přípony -è:
- 1r primer (1a primera)
- 2n segon (2a segona)
- 3r tercer (3a tercera)
- 4t quart (4a quarta)
- 5è cinquè (5a cinquena)
- 6è sisè (6a sisena)
- 7è setè (7a setena)
- 8è vuitè (8a vuitena)
- 9è novè (9a novena)
- 10è desè (10a desena)
- 11è onzè,-na
- 12è dotzè,-na
- 13è tretzè,-na
- 20è vintè,-na
- 31è trenta-unè, -na
- 42è quaranta-dosè, -na
- 54è cinquanta-quatrè, -na
- 100è centè, -na
- 119è cent-dinovè, -na
- 1000è milè, -na
Jako zkratka se používá poslední písmeno v případě singuláru (1r, 2n, 4t, 5è atd. pro rod mužský; 2a, 4a, 5a atd. pro rod ženský) a poslední dvě v případě plurálu (1rs, 2ns, 4ts, 5ns atd. pro rod mužský; 1es, 4es, 5es atd. pro rod ženský).
Od číslovky 11. je možné použít ve významu číslovky řadové číslovku základní, pokud ta se nachází v postavení za podstatným jménem: Joan XXIII (vint-i-tres), planta 15 (quinze) – 15. patro.