20. Si us plau, no t'enfadis!
Témata
- Subjuntiv přítomný – tvary; subjuntiv ve vedlejších větách předmětných a podmětných se spojkou ABY (que); záporný rozkaz (tu, vosaltres) + kladný a záporný rozkaz (vostè, vostès, nosaltres)
- Další způsoby vyjádření rozkazu
Nota d’un pare a la seva filla, que ve de visita:
«Hola, Esther. Ho sento molt, filla meva, però he hagut de marxar. M’han trucat de la feina i ja saps com va… Si us plau, no t’enfadis. Hauràs de sopar sola, però t’ho he deixat tot preparat. Si vols, pots fer-te una sopa, però no agafis l’olla gran; amb la petita serà suficient. Quan tinguis la sopa preparada, pots afegir-hi una mica de formatge ratllat, però no t’acabis tot el paquet, que en necessitarem una mica per a demà. Si vols, fes-te també una amanida. A la nevera hi ha tomàquets i enciam, però no hi busquis tonyina, perquè ja no en queda. Quan acabis, podries rentar a mà tots els plats? No posis el rentaplats, perquè el tinc espatllat i encara no me l’han pogut arreglar. Què més…? Tens tovalloles netes damunt del llit, o sigui que no les agafis de l’armari. Em sap greu, però ja ens veurem demà. No m’esperis desperta, perquè tornaré tard. Un petó.»
| nota, f. | poznámka, známka, zpráva |
| enfadar-se | naštvat se, zlobit se |
| sopa, f. | polévka |
| agafar | vzít |
| olla, f. | hrnec |
| suficient | dostatečné |
| quan tinguis | až budeš mít |
| afegir | přidat |
| formatge, m. | sýr |
| ratllat,-da | strouhaný |
| acabar | skončit |
| amanida, f. | salát (ovocný, zeleninový...) |
| nevera, f. | lednička |
| enciam, m. | salát (hlávkový) |
| tonyina, f. | tuňák |
| rentar | umýt |
| a mà | ručně, v ruce |
| rentaplats, m./f. | myčka nádobí |
| espatllat,-da | porouchaný |
| arreglar | opravit, dát do pořádku |
| tovallola, f. | ručník |
| net,-a | čistý |
| damunt | na |
| llit, m. | postel |
| armari, m. | skříň |
| em sap greu | je mi líto |
| despert,-a | probuzený, bdělý |
| petó, m. | polibek |
Gramatika
1. Subjuntiv přítomný (spojovací způsob) - present de subjuntiu:
Tvary
Subjuntiv přítomný má v katalánštině stejné koncovky pro všechny tři slovesné třídy:
| PARLAR | PERDRE | LLEGIR | DORMIR |
| PARLI | PERDI | LLEGEIXI | DORMI |
| PARLIS | PERDIS | LLEGEIXIS | DORMIS |
| PARLI | PERDI | LLEGEIXI | DORMI |
| PARLEM | PERDEM | LLEGIM | DORMIM |
| PARLEU | PERDEU | LLEGIU | DORMIU |
| PARLIN | PERDIN | LLEGEIXIN | DORMIN |
Některé nepravidelné tvary:
| FER | ANAR | SABER | VEURE | SER |
| FACI | VAGI | SÀPIGA | VEGI | SIGUI |
| FACIS | VAGIS | SÀPIGUES | VEGIS | SIGUIS |
| FACI | VAGI | SÀPIGA | VEGI | SIGUI |
| FEM | ANEM | SAPIGUEM | VEGEM | SIGUEM |
| FEU | ANEU | SAPIGUEU | VEGEU | SIGUEU |
| FACIN | VAGIN | SÀPIGUEN | VEGIN | SIGUIN |
Tvary subjuntivu u sloves končících v 1. osobě indikativu prézentu na – c (verbs velars):
| PRENDRE (prenc) | |
| PRENGUI | PRENGUEM |
| PRENGUIS | PRENGUEU |
| PRENGUI | PRENGUIN |
| infinitiu | BEURE | TENIR | VENIR | CREURE | ESTAR | CONÈIXER |
| indicatiu | BEC | TINC | VINC | CREC | ESTIC | CONEC |
| subjuntiu | BEGUI | TINGUI | VINGUI | CREGUI | ESTIGUI | CONEGUI |
(...)
Vazba HAVER-HI v subjuntivu má tvar HI HAGI:
- No volen que hi hagi tantes persones. Nechtějí, aby tam bylo tolik osob.
Použití:
Katalánština disponuje stejnými slovesnými způsoby jako čeština, tj. způsobem oznamovacím (indicatiu), podmiňovacím (condicional) a rozkazovacím (imperatiu). Katalánština má však vedle uvedených způsobů i tzv. způsob spojovací (subjuntiu), který (právě proto, že jej čeština nezná) může někdy studentům působit potíže.
Tento slovesný způsob zpravidla vyjadřuje závislost, nejistotu, možnost, pochybnost nebo subjektivně pojatý děj (pocity: radost, nadšení, smutek, strach, nenávist apod.). Z toho vyplývá, že se nepoužívá pro objektivní konstatování skutečnosti, kdy se používá indikativ. Zpravidla se subjuntiv vyskytuje ve vedlejších větách, kde je jeho užití buď ovlivněno určitou spojkou, nebo charakterem slovesa v hlavní větě.
V naší publikaci si probereme prozatím jen jeho základní užití:
1. Ve větách vedlejších předmětných a podmětných uvozených v češtině spojkou ABY (v kat. QUE):
Slovesa stojící ve větě hlavní u tohoto typu souvětí pak nejčastěji vyjadřují vůli, zákaz, rozkaz, doporučení, nutnost apod.: VOLER (chtít), DESITJAR (přát si), DEMANAR (žádat, ptát se), PERMETRE (dovolit), PROHIBIR (zakázat), NECESSITAR (potřebovat), FER FALTA (chybět), ACONSELLAR (radit), RECOMANAR (doporučit), SER IMPORTANT (být důležitý), CALDRE (být třeba). Vedlejší větu pak uvozuje spojka QUE, kterou do češtiny překládáme jako ABY:
- És important que vinguis. Je důležité, abys přišel.
- Cal que tanquis la porta amb clau. Je třeba, abys zamknul dveře.
- Vull que no hi vagis. Chci, abys tam nechodil.
- Et demano que em compris un gos. Žádám tě, abys mi koupil psa.
- Diu que vagis amb compte. Říká, abys jel opatrně.
Srov.:
- Diu que té gana. Říká, že má hlad (indicatiu).
- Diu que no li truquis. Říká, abys mu nevolal (subjuntiu).
Poznámka:
Subjuntiv přítomný použijeme zpravidla v případě, pokud je sloveso věty hlavní v přítomném nebo budoucím či předpřítomném čase, anebo v rozkazovacím způsobu:
- Voldran que ho facis. Budou chtít, abys to udělal.
- Ha dit que li truquis. Řekl, abys jí/mu zavolal.
- Denama-li que vinguin. Požádej ho/ji, aby přišli/y.
2. Rozkaz – tvary subjuntivu použijeme pro vyjádření záporného rozkazu a kladného rozkazu u dalších osob:
- záporný rozkaz – 2. os. sg. a pl. (tu, vosaltres):
- u záporného rozkazu odpovídají tvary imperativu příslušné osobě v subjuntivu:
- no parlis (tu)
- no beguis (tu)
- no prenguis (tu)
- no parleu (vosaltres)
- no tingueu (vosaltres)
- u záporného rozkazu odpovídají tvary imperativu příslušné osobě v subjuntivu:
- kladný a záporný rozkaz – vykání (vostè, vostès) a 1.os. pl. (nosaltres):
- parli (vostè)
- parlin (vostès)
- tinguem (nosaltres)
- Záporný rozkaz se v tomto případě tvoří jen přidáním záporky NO před sloveso:
- no parli (vostè)
- no parlin (vostès)
- no tinguem (nosaltres)
Kladný rozkaz 2. os. sg. a pl. byl probrán v lekci 17.
Postavení zvratných a nesamostatných zájmen:
v 17. lekci jsme si uváděli, že zvratná a nesamostatná zájmena (pronoms febles) klademe u kladného rozkazu vždy za časovaný tvar slovesa:
- Tinguem-la! Mějme ji!
- Afaiti's! Oholte se!
- Facin-ho vostès! Udělejte to Vy!
V případě záporného rozkazu se zájmena kladou mezi záporku „no“ a časovaný tvar slovesa:
- No ho faci! Nedělejte to!
- No et casis! Nežeň se/Nevdávej se!
2. Další možnosti vyjádření rozkazu:
Pokyny se mohou také vyjadřovat vytvořením otázky se slovesy „voler“ a „poder“:
- Pot vostè fer el favor de tancar la finestra? Mohl byste laskavě zavřít okno?
- Vols callar? Mohl bys mlčet? Nechceš mlčet?
V některých případech lze použít předložku A+ infinitiv:
- A dormir! Spát!
Zdvořilejší formou je vazba „fer el favor de“:
- Fes el favor de tancar la finestra. Buď tak laskav a zavři okno.
- Faci el favor de no entrar. Buďte tak laskav a nevstupujte.