19. Què t'agradaria fer?
Témata
- Podmiňovací způsob přítomný (condicional); ANAR BÉ, CONVENIR
- Vztažná zájmena po předložce (I); vztažné příslovce ON; vyjádření českého COŽ
- Per què, perquè, per a què (I) – shrnutí
Nota de veu per Whatssapp:
«Hola, Radko! Com estàs? Ara fa temps que no ens veiem. Et faig aquest àudio perquè m’agradaria veure’t a Bratislava. La propera setmana tinc uns dies de vacances i he pensat que voldria passar el cap de setmana amb tu. T’aniria bé? Ara fa molt que no hi vaig, a Bratislava. Podríem passejar pel centre històric i fer fotos. També m’agradaria anar a l’església de Santa Isabel, ja saps, l’església blava. És tan maca! A més, com que no queda gaire lluny, ens podríem apropar al cementiri d'Ondrejský cintorín. M’agraden tant, les estàtues d’aquest lloc! Què et sembla? Després aniríem a dinar a aquell restaurant de menjar típic que es troba davant de l’ajuntament. Per cert, voldria tornar a veure l’edifici de la ràdio, aquell que sembla una piràmide invertida. Segur que tindrem temps. Per acabar, quin dia et convindria, dissabte o diumenge? Ja em diràs. Vinga, fins aviat!»
| proper,-a | příští |
| església, f. | kostel |
| apropar-se | přiblížit se, jít k |
| estàtua, f. | socha |
| lloc, m. | místo |
| ajuntament, m. | radnice |
| tornar a + inf. | znovu (něco udělat) |
| trobar-se | nacházet se |
| edifici, m. | budova |
| invertit,-da | obrácený; investovaný |
| vinga | no tak! honem! do toho! |
Gramatika
1. Podmiňovací způsob přítomný (condicional):
Podmiňovací způsob přítomný se tvoří z infinitivu sloves koncovkami stejnými pro všechny tři slovesné třídy:
| PARLAR | PERDRE/TÉMER | DORMIR/LLEGIR |
| PARLAR-IA | PERDR-IA/TEMER-IA | DORMIR-IA/LLEGIR-IA |
| PARLAR-IES | PERDR-IES | DORMIR-IES |
| PARLAR-IA | PERDR-IA | DORMIR-IA |
| PARLAR-ÍEM | PERDR-ÍEM | DORMIR-ÍEM |
| PARLAR-ÍEU | PERDR-ÍEU | DORMIR-ÍEU |
| PARLAR-IEN | PERDR-IEN | DORMIR-IEN |
Nepravidelné tvary:
Nepravidelné tvary mají stejná slovesa, jako jsme viděli u budoucího času:
- TENIR – TINDRIA, TINDRIES, TINDRIA, TINDRÍEM, TINDRÍEU, TINDRIEN
- PODER – PODRIA
- VOLER – VOLDRIA
- ANAR – ANIRIA
- SABER – SABRIA
- VENIR – VINDRIA
- FER – FARIA
- HAVER – HAURIA
Použití:
Podmiňovacím způsobem vyjadřujeme přání, návrhy (Sortiria. Šla bych ven.), podmíněný děj (Parlaria amb ell, però ell no vol. Promluvila bych si s ním, ale on nechce.) nebo zdvořilostní žádost (Podries ajudar-me? Mohl bys mi pomoci?).
Dále se používá v souslednosti časové, anebo v některých typech podmínkových a přípustkových souvětí.
ANAR BÉ (vyhovovat, hodit se)
- T’aniria bé venir a les set? Vyhovovalo by ti přijít v sedm?
- No em va bé. Nehodí se mi to.
CONVENIR (vyhovovat, hodit se; slušet se, patřit se)
- No em convé. Nevyhovuje mi to; Nepřísluší mi to.
2. Vztažná zájmena a příslovce (I):
Doposud jsme viděli vztažné zájmeno QUE, které se může vztahovat k osobám i věcem, a nemění se ani v rodě, ani v čísle:
- El noi que viu a Praga. Chlapec, který bydlí v Praze.
- Cases que m’agraden. Domy, které se mi líbí.
- El cotxe que hi ha al garatge. Auto, které je v garáži.
Vztažná zájmena po předložkách (I):
Pokud vztažnému zájmenu předchází předložka, musíme již rozlišovat, zda se bude vztahovat k osobě, anebo k věcem. U osob budeme psát předložku + QUI, u věcí předložku + QUÈ (tyto tvary jsou shodné jak pro jednotné, tak pro množné číslo):
- El noi amb qui vius és el meu xicot. Chlapec, se kterým bydlíš, je můj kluk.
- La noia de qui parles treballa al bar. Dívka, o které mluvíš, pracuje v baru.
- Els llibres de què parles no m’agraden. Knihy, o kterých mluvíš, se mi nelíbí.
- La casa en què viu és molt antiga. Dům, ve kterém bydlí, je velmi starobylý.
- Els nois per qui preguntes ja han marxat. Hoši, na které se ptáš, už odešli.
Vztažné příslovce ON:
- La ciutat on viu és molt gran. Město, kde žije, je velmi velké.
- La ciutat per on passa el riu és molt gran. Město, kudy protéká řeka, je velmi velké.
- Aquest és el poble d'on som. Tohle je vesnice, z které pocházíme.
Vyjádření českého což:
Jednou z možností, jak vyjádřit v katalánštině české což (zájmeno, které se vztahuje k celému obsahu předchozího sdělení), je použití výrazu «cosa que»:
- No vaig poder assistir al casament, cosa que em sap greu. Nemohla jsem se zúčastnit svatby, čehož lituji.
Poznámka:
Nepleťte si tato vztažná zájmena s tázacími zájmeny po předložkách:
- La noia amb qui surt el meu germà es diu Teresa. Dívka, se kterou chodí můj bratr, se jmenuje Teresa. X Amb quina noia de la seva classe surt el teu germà? S kterou dívkou ze třídy chodí tvůj bratr?
- Els llibres de què parles són molt interessants. Knihy, o kterých mluvíš, jsou velmi zajímavé. X De quins llibres parles? O kterých knihách mluvíš?
3. Shrnutí - rozdíl mezi «per què», «per a què», «perquè» (I):
PER QUÈ:
V otázkách přímých i nepřímých, odpovídá českému proč:
- Per què estudies? Proč studuješ?
- Em pregunta per què estudio. Ptá se mě, proč studuji.
Vztažné zájmeno què po předložce per.
- El motiu per què no vol venir. Důvod, kvůli kterému nechce přijít.
PERQUÈ:
Spojka uvozující vedlejší větu důvodovou/příčinnou:
- Estudio perquè penso que és important. Studuji, protože si myslím, že je to důležité.
PER A QUÈ:
V otázkách, kdy se ptáme na účel – k čemu?
- Per a què serveix aquest aparell? K čemu slouží tento přístroj?