Website Builder Free Web Templates Website Templates Web Design

4.4.1 Fyzické bariéry

Fyzické bariéry patří pravděpodobně k nejzávažnějším překážkám při šíření druhů, neboť organismy musí být schopny se na delší dobu přizpůsobit úplně jiným podmínkám.

V případě vodních organismů je třeba velmi důležité uvažovat rozdíly v salinitě vody. Slaná mořská voda totiž slouží jako důležitá bariéra šíření sladkovodních druhů, neboť většina z nich není schopná fyziologicky regulovat rovnováhu vody a soli v těle a nesnese tedy delší kontakt se slanou vodou. Zde můžeme uvést jako příklad halančíka diamantového (Cyprinodon variegatus), který se vyskytuje při ústí řek a v mangrovových bažinách téměř po celém východním pobřeží USA a protože je extrémně euryhalinním a eurytermním druhem, nedělalo mu problém proniknout až ke karibským ostrovům. Naopak sladkovodní slunečnice (Lepomis) se vyskytují zhruba ve stejných místech Severní Ameriky, jako právě zmiňovaný halančík, ale do Karibiku se kvůli slané vodě nedostaly

Obdobně je sladkovodní prostředí bariérou pro mořské druhy. Velmi dobrým příkladem může být Panamský průplav, který propojuje Tichý oceán a Atlantický oceán. Tato vodní cesta však vede přes sladkovodní jezero Gatún, které způsobuje, že migrace mořských druhů průplavem do druhého oceánu je značně omezena díky sladké vodě v jezeře. Jezero Gatún tak slouží jako fyziologická bariéra pro většinu mořských živočichů.

Na pevnině tak představují důležité bariéry šíření např. pouště nebo pohoří. Například severoafrická flóra a fauna na pobřeží Středozemního moře má mnohem větší příbuznost s jihoevropskou než se subsaharskou Afrikou, neboť Sahara představuje významnější bariéru.

Dalším příkladem mohou být horské celky uprostřed vyprahlých oblastí jihozápadu USA. V podstatě se jedná o ostrovy chladu uprostřed pouští, které však nepředstavují téměř žádnou bariéru pro ptáky a netopýry. Nicméně, překonání pouště je značně obtížné pro mnohé savce, obojživelníky a plazy, proto se odborníci domnívají, že ti osídlili horské oblasti během pleistocénu, kdy zde existovaly souvislé lesy.

 

<< Předchozí | Nahoru | Následující >>

 

Zdroje:

HNAITUK, S. H. (1979): A survey of germination of seeds of some vascular plants found on Aldabra Atoll. Journal of Biogeography 6: 105-114.

LOMOLINO, M. V., RIEDLE, B. R., & BROWN, J. H. eds. (2006): Biogeography. 3rd edition. Sunderland, Mass.: Sinauer Associates. xiii, 845. ISBN 0-87893-062-0.

MACDONALD, G. M. (2003): Biogeography – Space, Time and Life. John Wiley & Sons, Inc. New York. ISBN 0-471-24193-8