Moderní gymnastika
Kapounková, Bernaciková, Sýkorová, Novotný
Charakteristika sportu
Moderní gymnastika je individuálním sportem žen. Charakteristické je
předvedení sestav s náčiním a spojení gymnastických a tanečních prvků
na instrumentální hudební doprovod. Nejdůležitější pohybovou schopností
je koordinace a limitujícím faktorem výkonu je výrazná flexibilita
kloubů.
Olympijský sport: od roku 1984
První MS: 1963
Soutěžní disciplíny
- Jednotlivci – čtyřboj (výběr z 5 náčiní: švihadlo, obruč, míč, kužele, stuha)
- Společné skladby- 5 závodnic (2 skladby: kombinace náčiní, jedno náčiní)
Základní pravidla
Rozměry závodní plochy: koberec 13 x 13 m.
Maximální bodové hodnocení výkonu je 30 bodů.
Výkon hodnotí skupiny rozhodčích: 4 rozhodčí na provedení,
4 rozhodčí na artistiku,
4 rozhodčí na obtížnost.
Sestavy obsahují předepsaný počet prvků bez náčiní a s náčiním, které jsou předepsány na oficiálním formuláři.
Závodí se v kategorii jednotlivkyň a to ve čtyřboji (2 roky vždy předepsaná 4 náčiní) a ve společných skladbách. Každá sestava je zapsána do zápisu, který se předkládá rozhodčím.
Maximální bodové hodnocení výkonu je 30 bodů.
Výkon hodnotí skupiny rozhodčích: 4 rozhodčí na provedení,
4 rozhodčí na artistiku,
4 rozhodčí na obtížnost.
Sestavy obsahují předepsaný počet prvků bez náčiní a s náčiním, které jsou předepsány na oficiálním formuláři.
Závodí se v kategorii jednotlivkyň a to ve čtyřboji (2 roky vždy předepsaná 4 náčiní) a ve společných skladbách. Každá sestava je zapsána do zápisu, který se předkládá rozhodčím.
Náčiní:
Míč – 400g, průměr: 18-20cm, materiál
Obruč – 300g, průměr: 80-90cm
Švihadlo – délka švihadla podle výšky gymnastky
Kužele – 150g, délka: 40–50cm
Stuha – šířka: 4-6cm; max. délka: 6m;
Tyčka: 50-60cm; průměr tyčky: 1cm
Obr. Faktory sportovního výkonu – moderní gymnastika.
Metabolická charakteristika výkonu
Typ zátěže: kontinuální
Trvání výkonu: 1 min 15 s – 1 min 30 s (jednotlivkyně), 2 min 15 s – 2 min 30 s (společné skladby)
Intenzita zatížení: střední až submaximální
Metabolické krytí: ATP-CP systém, anaerobní glykolýza, oxidativní fosforylace
Obr. Podíl aerobního a anaerobního krytí během výkonu jednotlivkyň.
Obr. Podíl aerobního a anaerobního krytí během výkonu ve společných skladbách.
Zdroje energie: ATP a CP, glykogen
Energetický výdej: 2400% nál. BM, 1,7 kJ/min/kg
Funkční charakteristika výkonu
Tab. Fyziologické parametry během sportovního výkonu (upraveno dle Heller, 1993*).
Specifické adaptace organismu na zátěž
Adaptace energetických zásob: ↑ glykogen
Funkční adaptace:
zvýšení kapacity: anaerobní, aerobní (po 7-8 letech tréninku)
zlepšení funkcí smyslových analyzátorů: zrakový (periferní vidění), prostorová orientace, kinestetický, vestibulární
Morfologické změny:
svaly: vaskularizace svalů
Rozvoj pohybových schopností:
koordinace (orientační, diferenciační, rovnováhová, rytmická, synaptická, adaptační), flexibilita kloubů, síla (explozivní - dolní končetiny), vytrvalost (aerobní, anaerobní), rychlost (akční)
Charakteristika sportovce
Funkční charakteristika:
Tab. Fyziologické parametry při testu do maxima (upraveno dle Heller 1993*, Ústav sportovní medicíny 2010***).
Tab. Somatická charakteristika (upraveno dle Heller 1993*, Ústav sportovní medicíny 2010**).
U moderních gymnastek jsou důležité dlouhé dolní končetiny a nízký podíl tuku.
Obr. Somatograf – moderní gymnastky
Trénink
- k dosažení špičkových výkonů je nutná doba 8 -10 let tréninku
- problém rané specializace
- rozvoj flexibility
- rozvoj koordinace
Příklad celoročního tréninkového cyklu – nejvyšší úroveň
Počet tréninkových jednotek za rok: 980
Počet hodin zatížení za rok: 2180
Počet závodů za rok: 13-14
Pozn. Výše uvedená data jsou použita z tréninkového deníku ruských reprezentantek.
Všeobecné přípravné období: leden
Specifické přípravné období: únor
Soutěžní období: březen-polovina června
Přechodné období: polovina června-polovina července
Všeobecné přípravné období: polovina července-srpen
Specifické přípravné období: září
Soutěžní období: říjen-polovina prosince
Přechodné období: polovina prosince
Zdravotní rizika
Patří mezi sporty s nejnižší úrazovostí (0,1%). Převažují chronická poškození. Největším problémem je jednostranné zatížení.
Nejčastější poranění a poškození:
- akutní: distorze hlezenního kloubu
- chronické: bolesti bederní části páteře, bederní hyperlordóza
Kineziologická analýza
Lokomoce: quadrupedální
Pohyby segmentů: acylické
V moderní gymnastice si gymnastka vybírá z velké řady prvků. Jedním z nejčastěji zařazovaných obratnostních prvků v sestavě je pomalý přemet vzad. Gymnastka zahajuje pomalý přemet vzad z přípravného postavení, kdy má obě horní končetiny ve vzpažení - flexe v ramenním kloubu (m. deltoideus – pars clavicularis, m. coracobrachialis, m. biceps brachii caput breve). Jednu z dolních končetin má v mírném přednožení - flexe v kyčelním kloubu a hlezno v plantární flexi (m. triceps surae) s propnutými prsty. Samotný přemet vzad zahajuje hyperextenzí páteře (m. erector spinae, m. quadratus lumborum). U horních končetin pokračuje flexe v rameních kloubech a důležitá je práce svalů zajišťující elevaci lopatky (m. trapezius, m. levator scapule). Zároveň se zvedá dolní končetina, která byla v mírném přednožení, dochází k výrazné flexi v kyčelním kloubu (m. iliopsoas, m. rectus femoris, m. sartorius, m. tenosr fasiae latae). Jakmile gymnastka položí ruce na podložku (extenze v lokti – m. triceps surae) zahajuje odraz z druhé dolní končetiny, to zabezpečí především m. triceps surae. Kyčelní kloub se opět dostává do flexe, v kolením kloubu je extenze zajišťována m. quadriceps femoris. Flexory prstů nohou pracují v okamžiku, kdy gymnastka propíná špičky. V poslední fázi se gymnastka odráží z rukou – palmární flexe (m. flexor carpi radialis et ulanris, m. palmaris longus) a narovnává se do vzpřímené pozice (m. erector spinae, m. quadratus lumborum).
Obr. Nejvíce zatěžované svaly v moderní gymnastice
Použitá literatura
HELLER, Jan. Gymnastika. In Fyziologie tělesné zátěže II.
Speciální
část – 1. díl. Ed. Havlíčková a kol. Praha: FTVS UK, Karolinum, 1993.
s. 71-87. ISBN: 80-7066-816-6.
ÚSTAV SPORTOVNÍ MEDICÍNY (ÚSM). Výsledky zátěžových testů sportovců. Dosud nepublikováno. Zpracováno 2010.
ÚSTAV SPORTOVNÍ MEDICÍNY (ÚSM). Výsledky zátěžových testů sportovců. Dosud nepublikováno. Zpracováno 2010.