Atletika

běhy
skoky
hody a vrhy

Cyklistika

silniční
dráhová
MTB

Esteticko-koordinační sporty

moderní gymnastika
sportovní gymnastika
krasobruslení
sportovní aerobik

Plavání


Raketové sporty

badminton
squash
stolní tenis
tenis

Rychlobruslení

rychlobruslení
in-line bruslení

Sportovní hry

basketbal
florbal
fotbal
házená
lední hokej
volejbal

Triatlon


Úpolové sporty

box
judo
karate

Vodní sporty

kanoistika - slalom
rychlostní kanoistika
veslování
windsurfing

Zimní sporty

běžecké lyžování
alpské lyžování
snowboarding
skoky na lyžích

Judo



Kapounková, Bernaciková, Novotný


Charakteristika sportu


Judo je individuálním úpolovým sportem, jehož zakladatelem byl Jigoro Kano, který kompletoval techniky do jediného celku s názvem Judo (v překladu Jemná cesta). Cílem sportovního výkonu je pak překonání soupeře dle pravidel juda. Pro výkon jsou především nezbytné koordinační schopnosti judisty. Intenzita zatížení je kolísává.

Olympijský sport: od roku 1972 (ženy od roku 1992)
První MS: 1956 (ženy od roku 1980)



Soutěžní disciplíny

-    muži
-    ženy

Váhové kategorie
•     Muži 60 kg,60~66 kg,66~73 kg,73~81 kg,81~90 kg,90~100 kg, nad 100 kg
•     Ženy  48 kg,48~52 kg,52~57 kg,57~63 kg,63~70 kg,70~78 kg, nad 78 kg
 
Základní pravidla

- každý zápasník je před závody zvážen a přidělen do váhové kategorie
- náhodný los určuje soupeře z téže váhové kategorie
- souboj končí v momentu, kdy jeden z bojovníků získá ippon (10 bodů) nebo vypršením časového limitu.
- časový limit: muži 5 min, ženy 4 min
- body: kladné: yuko, wazari, ippon (konec zápasu = 10 bodů), záporné: shido, 4x shido = hansoku make (vyloučení)
- nesmí se kopat, kousat, škrábat, údery do obličeje či do genitálií
- zápasiště-tatami: čtverec 14-16m, zápasová plocha 8-10m

Faktory sportovního výkonu – judo.
Obr. Faktory sportovního výkonu – judo.


Metabolická charakteristika výkonu


Typ zátěže: intervalová se střídáním intenzity zatížení

Trvání výkonu: do 5min u  mužů, do 4min u žen (až 30s aktivity a až 10s pauza)

Intenzita zatížení: střední až maximální

Metabolické krytí: ATP-CP systém, anaerobní glykolýza, aerobní fosforylace

Podíl aerobního a anaerobního krytí během sprinterského výkonu (upraveno dle Sharkey, 1986)
Obr. Podíl aerobního a anaerobního krytí během sprinterského výkonu (upraveno dle Sharkey, 1986).

Zdroje energie:  ATP a CP, glykogen


Funkční charakteristika výkonu


Tab. Hodnoty fyziologických parametrů během sportovního výkonu (upraveno dle Havlíčková 1993*, Degoutte 2003**).
Hodnoty fyziologických parametrů během sportovního výkonu (upraveno dle Havlíčková 1993*, Degoutte 2003**).


Specifické adaptace organismu na zátěž


Adaptace energetických zásob: ↑ ATP a CP, ↑ glykogen

Funkční adaptace:
zvýšení kapacity: ↑↑  anaerobní, ↑ aerobní (především pro rychlou regeneraci zdrojů energie)
zlepšení funkcí smyslových analyzátorů: zrakový (periferní vidění), odhad vzdálenosti, prostorová orientace, vestibulární a ↓ taktilní čití a bolestivá cítivost

Morfologické změny:
svaly: hypertrofie rychlých svalových vláken

Rozvoj pohybových schopností:
rychlost (reakční, akční), síla (explozivní), vytrvalost (aerobní, anaerobní), koordinace (orientační, diferenciační, rovnováhová, synaptická, adaptační), flexibilita


Charakteristika sportovce


Funkční charakteristika:

Tab. Maximální hodnoty fyziologických parametrů při testu do maxima (upraveno dle Havlíčková 1993*, Harrison 2007**, Sacripanti 2010***, Borkowski 2001****, Hosni 2007*****).
Maximální hodnoty fyziologických parametrů při testu do maxima (upraveno dle Havlíčková 1993*, Harrison 2007**, Sacripanti 2010***, Borkowski 2001****, Hosni 2007*****).

Tab. Somatická charakteristika - muži (upraveno dle Harrison 2007*, Grasgruber-Cacek 2008**, Malá 2008***, Kinkorová 2009****).
Somatická charakteristika (upraveno dle Harrison 2007*, Grasgruber-Cacek 2008**, Malá 2008***, Kinkorová 2009****).

Tab. Somatická charakteristika - žen (upraveno dle Harrison 2007*, Grasgruber-Cacek 2008**, Malá 2008***, Kinkorová 2009****).
Somatická charakteristika - žen (upraveno dle Harrison 2007*, Grasgruber-Cacek 2008**, Malá 2008***, Kinkorová 2009****).

Souhrnně lze judisty charakterizovat jako endomezomorfní typy. Mezi bojovými sporty patří ale k nejrobustnějším.

Somatograf judistů (tmavě zelená-těžká váha muži, světle zelená-lehká váha muži, tmavě červená-těžká váha ženy, světle červená-lehká váha ženy).
Obr. Somatograf judistů (tmavě zelená-těžká váha muži, světle zelená-lehká váha muži, tmavě červená-těžká váha ženy, světle červená-lehká váha ženy).


Trénink


Předpokladem pro zvládnutí potřebného rozsahu technickotaktických dovedností je komplexní rozvoj všech pohybových schopností. V rozvoji silových schopností jsou kladeny veliké nároky na vytrvalost v dynamické síle všech hlavních svalových skupin, a na statickou sílu zejména svalstva trupu a paží. Základním předpokladem rozvoje specifických silových schopností je vysoká úroveň obecné maximální síly. Rychlost má velký význam ve spojení s rychlostí reakce, především reakce na taktilní podněty. Požadavky na rozvoj vytrvalosti vycházejí z délky jednotlivých zápasů. Obratnost je rozvíjena ve vztahu k technice chvatů a projevuje se ve variabilitě, přizpůsobivosti techniky odlišnému vzrůstu, pohybovým návykům, typu reakce a dalším vlastnostem soupeře. Základem této specifické obratnosti je vysoká úroveň obecné obratnosti, rozvíjené zejména v mladém věku.


Zdravotní rizika


Dochází k vysokému opotřebení kloubů z důvodu neustálých pádů. Největší nároky jsou kladeny na pohyblivost v kloubu kyčelním a páteře. U začátečníků velmi často dochází k frakturám klíčních kostí, předloktí a prstů na horních i dolních končetinách.  Velmi často dochází k poškození menisků a vazivových pojiv především u kloubu loketního, kolenního a hlezenního. Často dochází ke spáleninám od kimon či tatami. Nástupy a techniky hodů prováděné jednostranně mají za následek přetěžování dominantní strany trupu. Škrcení (ztráta vědomí z krátkodobé hypoxie mozku).

Nejčastější poranění v judu:

•    akutní: zhmožděné bérce, zlomeniny krční páteře, poranění a. carotis

•    chronická: bolestivé palce nohou (poškození kloubních a vazivových struktur), svalové dysbalance z důvodu asymetrického přetěžování, poškození menisků kolenního kloubu


Kineziologická analýza


Lokomoce: bipedální i quadrupedální
Pohyby segmentů: acyklické


Nejvíce zatěžované svaly v judu.
Obr. Nejvíce zatěžované svaly v judu.

Použitá literatura:
BORKOWSKI, L. - FAFF, J. - STARCZEWSKA-CZAPOWSKA, J. (2001) Evaluation of the aerobic and anaerobic fitness in judoists from the Polish national team. Biology of Sports 18, 107-117.
DEGOUTTE, F. - JOUANEL, , P. - FILAIRE, E. Energy demands during a judo match and recovery. Br. Sports Med., 37, 245-249, 2003.
HARRISON, Andy – MOODY, JEREMY A. – THOMPSON, Kevin G. Judo. In Sport and Exercise Physiology Testing. Guidelines, volume one. London: Routledge, 2007. s. 272-280.
HAVLÍČKOVÁ, Ladislava a kol. Fyziologie tělesné zátěže II. Speciální část – 1. díl. Praha: FTVS UK, Karolinum, 1993. 238 s. ISBN: 80-7066-816-6.
KINKOROVÁ, Ivana – COUFALOVÁ, Klára. Antropometrické parametry a jejich využití v judu. In Česká kinantrpologie, 2009, Vol. 13, č. 2, s. 100-107. ISSN: 1211-9261.
SACRIPANTI, Attilio. Advances in Judo Biomechanics Research. VDM Veralg Dr. Muller. Saarbrucken, Germany. 2010. 356s. ISBN: 978-3-639-10547.6.
MALÁ, Lucie – BUNC, Václav – MALÝ, Tomáš, ZEMANOVÁ, Lenka. Aktuálne telesné zloženie vrcholových seniorských judistov. In Česká kinantropologie, 2008, Vol. 12, č. 3, s. 85-93. ISSN 1211-9261.
SHARKEY, Brian J. Coaches guide to sport fysiology. Champaign, Human Kinetics, 1986. 100s..