Squash
Bernaciková, Kapounková, Svobodová, Novotný
Charakteristika sportu
Individuální raketový sport. Jedná se o dynamickou hru pro dva hráče.
Hraje se na uzavřeném hřišti s raketami a míčkem. Cílem hry je odehrát
míč tak, aby ho soupeř nemohl vrátit do hry dovoleným způsobem. Podobně
jako badminton a tenis se jedná o raketový sport s rychlými změnami
směru. Během hry je intenzita zatížení kolísavá. Maximální rychlost
míčku ve squashi dosahuje až 285 km/hod.
Olympijský sport: NE
První MS: 1967
Soutěžní disciplíny
- dvouhra muži
- dvouhra ženy
- (čtyřhry – pouze některé turnaje)
Základní pravidla
- hraje se na 2 až 3 vítězné sety do 11 bodů beze ztrát
- squashový kurt je 9,7 m dlouhý a 6,4 m široký
- výška přední a postranních stěn je 4,8 m, zadní 2,7 m
Obr. Faktory sportovního výkonu – squash.
Metabolická charakteristika výkonu
Typ zátěže: intervalová se střídáním intenzity zatížení
Trvání výkonu: zápas trvá v průměru 55 min (délka jedné výměny trvá v průměru 25 s)
Intenzita zatížení: střední až submaximální
Metabolické krytí: ATP-CP systém, anaerobní glykolýza, aerobní fosforylace
Obr. Podíl aerobního a anaerobního krytí během výkonu (míč ve hře).
Zdroje energie: ATP a CP, glykogen
Energetický výdej: 42-60 kJ/min (Melichna, 1995)
Funkční charakteristika výkonu
Tab. Fyziologické parametry během sportovního výkonu (upraveno dle Melichna 1995*, Brown-Winter 1995***, Todd a kol. 1999****).
Specifické adaptace organismu na zátěž
Adaptace energetických zásob: ↑ ATP a CP, ↑ glykogen
Funkční adaptace:
zvýšení kapacity: ↑↑ anaerobní, ↑ aerobní (především pro rychlou regeneraci zdrojů energie)
zlepšení funkcí smyslových analyzátorů: zrakový (periferní vidění), prostorová orientace
Morfologické změny:
svaly: hypertrofie rychlých svalových vláken
Rozvoj pohybových schopností:
rychlost (reakční, akční), síla (explozivní), vytrvalost (aerobní, anaerobní), koordinace (orientační, diferenciační, synaptická, adaptační), flexibilita kyčelního kloubu
Charakteristika sportovce
Funkční charakteristika:
Tab. Maximální hodnoty fyziologických parametrů při testu do maxima (upraveno dle Melichna 1995*, Chin 1995**).
Tab. Somatická charakteristika (upraveno dle Melichna 1995*).
Obr. Somatograf squashistů (modře-muži, červeně-ženy).
Trénink
V přípravném období je kladen na rozvoj kondičních schopností: rozvoj
vytrvalosti, rychlosti a síly. Trénink je věnován technice úderů a
pohybů po kurtu. Hráči kromě specifického tréninku v závodním období
zařazují trénink nespecifický intervalového charakteru zaměřený na
rozvoj anaerobních schopností.
Příklad celoročního tréninkového cyklu – nejvyšší úroveň (extraliga ČR)
Počet tréninkových jednotek za rok: 459
Počet hodin zatížení za rok: 917
Všeobecné přípravné období: polovina červenec
Specifické přípravné období: srpen
Soutěžní období: polovina září-květen
Přechodné období: červen
Příklad celoročního tréninkového cyklu – nejvyšší úroveň (extraliga ČR)
Počet tréninkových jednotek za rok: 459
Počet hodin zatížení za rok: 917
Všeobecné přípravné období: polovina červenec
Specifické přípravné období: srpen
Soutěžní období: polovina září-květen
Přechodné období: červen
Zdravotní rizika
Podobně jako v dalších raketových sportech i ve squashi se nejčastěji setkáme s běžnými poraněními pohybového aparátu, která vznikají především špatným došlapem při rychlé změně směru. Squash jednostranně zatěžuje jednu polovinu těla (lateralita).
Nejčastější poranění a poškození:
- akutní: poranění oka letícím míčkem (poškození sítnice), distorze kolene a hlezna, poranění vazů a úponů v lokti, rameni, svalová natažení a natržení, utržení Achillovy šlachy
- chronické: zánět Achillovy šlachy, bolesti bederní části páteře
Kineziologická analýza
Lokomoce: bipedální
Pohyby segmentů: acyklické
Obr. Nejvíce zatěžované svaly ve squashi.
Použitá literatura:
BROWN, D. – WINTER, E. M. (1995). Heart rate responses in squash
during competitive matchplay. Journal of Sports Science, 14: 68-69.
CHIN, M., STEINIGER, K. – SO, R.C.H. – CLARK, C.R. – WONG, A.S.K. (1995). Physiological profiles and sport specific fitness of Asian élite squah players. British Journal of Sports Medicine, 29 (3): 158-164.
MELICHNA, Jan. Squash a racketball. In Fyziologie tělesné zátěže II. Speciální část – 2. díl. Praha: FTVS UK, Karolinum, 1993. s. 125-129. ISBN: 80-7184-039-4.
TODD, M.K. – MAHONEY, C.A. – WALLACE, W.F.M. (1998). The efficacy of training outines as a preparation for competive squash. In Less a kol. (eds), Science and Racket Sports II, s. 91-96. London: E&FN Spon.
CHIN, M., STEINIGER, K. – SO, R.C.H. – CLARK, C.R. – WONG, A.S.K. (1995). Physiological profiles and sport specific fitness of Asian élite squah players. British Journal of Sports Medicine, 29 (3): 158-164.
MELICHNA, Jan. Squash a racketball. In Fyziologie tělesné zátěže II. Speciální část – 2. díl. Praha: FTVS UK, Karolinum, 1993. s. 125-129. ISBN: 80-7184-039-4.
TODD, M.K. – MAHONEY, C.A. – WALLACE, W.F.M. (1998). The efficacy of training outines as a preparation for competive squash. In Less a kol. (eds), Science and Racket Sports II, s. 91-96. London: E&FN Spon.