10. Rychlost pulzové vlny
10.1 Poznámky ke cvičení
Rychlost pulzové vlny (RPV) charakterizuje míru rigidity příslušného úseku tepenného řečiště; čím rychleji se pulzová vlna šíří, tím rigidnější je studovaná céva. Lze ji měřit například sonograficky nebo sfygmograficky. Při druhém způsobu, který se používá častěji, je změřena vzdálenost dvou míst na povrchu těla, například vzdálenost dvou míst na a. brachialis a na a. radialis, nebo na a. carotis a na a. femoralis. Tranzitní čas T je definován jako doba mezi kmitem R na EKG a místem vzestupu sfygmografické křivky na vybrané tepně (T1 pro a. carotis a T2 pro a. radialis – viz Obrázek 10-1). Poté je zjištěn časový posun ∆T mezi těmito dvěma místy (∆T =T2 – T1); viz Obr. 10-1. Rychlost pulzové vlny mezi a. carotis a a. radialis je následně vypočtena jako podíl jejich vzdálenosti a časového posunu ∆T (rozdílu tranzitních časů obou měřených míst, resp. arterií).
Komentář: Tranzitní čas se definuje jako doba od R kmitu na EKG po místo vzestupu křivky sfygmogramu. Tento čas se bude lišit podle míst na těle jednak kvůli vzdálenosti od srdce a také kvůli měnícím se vlastnostem cév.
Zlatým standardem v klinické praxi je měření karotido-femorálního indexu. Měří se rozdíl tranzitních časů a. carotis a a. femoralis a vzdálenost mezi nimi. Rychlost se pak vypočítá z poměru těchto dvou veličin v metrech za sekundu. Na základě této metody byla z několika klinických studií sestavena tabulka referenčních hodnot (Graf 10-1).
Tato metoda je dobře reprodukovatelná (rozdíly mezi dvěma vyšetřujícími jsou do 5 %). Její výhodou je fakt, že je studován určitý arteriální segment, který můžeme vztáhnout na celý systém. Při hodnocení je třeba vzít v úvahu aktuální TK, který je funkční determinantou arteriální rigidity (vysoký krevní tlak zvyšuje rigiditu tepny). Největší význam má sledování rychlosti na aortě, kde tento parametr charakterizuje nárazníkovou funkci centrálního řečiště.
Komentář: Box plot graf ukazuje nejen průměrné hodnoty, které byly naměřeny jak u zdravých, tak u nemocných pacientů (podélná linka grafu a černý text nad jednotlivými grafy), ale také medián (samotná „krabice“) a rozptyl (svislá linie). U hodnocení je vhodné se kromě průměrných hodnot orientovat také podle mediánu, který ukáže možný rozsah ještě normálních hodnot.
Zdroj: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/jch.13167
Tvar pulzové křivky
Na výsledném tvaru pulzové vlny se podílejí dva hlavní komponenty. První je způsoben systolickou tlakovou vlnou, která vzniká vypuzením krve z levé komory přes aortu a její distribucí do periferních oblastí. Druhá komponenta je tvořena odrazem postupující pulzové vlny (Obrázek 10-2).
K odrazu dochází na cévních větveních, úsecích s rozličnou distenzibilitou cévní stěny a rezistentních arteriolách. Odrazivost tlakové vlny je závislá na několika faktorech:
- Délka arteriálního řečiště od srdce do míst, kde nastává odraz vln (v našem případě vzdálenost mezi aortou a a. radialis).
- Tuhost arterií (hlavně aorty a jejích odstupujících větví).
- Síla a frekvencevypuzování krve ze srdce.
- Odporové cévy, které jsou zodpovědné za míru odrazivosti vlny.
Komentář: V případě rigidní cévy dochází k brzkému návratu odražené vlny, která při sumaci vytváří vyšší výslednou vlnu. Tento jev je ovšem viditelný pouze do určité míry rigidity.
Z faktorů zodpovědných za odrazivost vyplývá, že pulzová vlna se bude měnit s věkem, zdravotním stavem, ale vliv má také výška člověka a velikost srdce. Rychlost pulzové vlny je závislá na pružnosti cév a je definována jako míra arteriální tuhosti. Jedna ze základních fyziologických vlastností arteriálního pulzu je, že tvar jeho křivky se mění tak, jak cestuje přes arteriální strom. Obecně se zvyšuje amplituda a mění se také vlastnosti tlakové křivky. Periferní pulz je užší a ostřejší než systolický vrchol centrálního pulzu. U mladých lidí je aortální pulzní křivka oproti té periferní asi o 50 až 60% nižší. Tento výrazný rozdíl se u pacientů s vyšší tuhostí naopak přestane projevovat.
Kontrolní otázky
Sfygmogram je:
| technika k určení systolického objemu. | |
| metoda určující časový vztah mezi EKG a záznamem úderu srdečního hrotu. | |
| grafický záznam arteriálního pulzu. | |
| grafický záznam krevního tlaku. |
Dikrotická incisura na centrální křivce krevního tlaku je způsobena:
| uzavřením síňokomorové chlopně. | |
| kontrakcí srdeční komory. | |
| uzavřením aortální chlopně. | |
| diastolickým krevním tlakem. |
Mezi pružníkové cévy patří:
| aorta. | |
| malé arterie. | |
| arterioly. | |
| žíly. |