25. Rozsah slepé skvrny

25.1 Poznámky ke cvičení

Oko je složitý smyslový orgán převádějící viditelné světlo na elektrický signál, který dále zpracovává a vyhodnocuje zraková kůra mozku. Přenos informací ze sítnice do CNS zabezpečuje zrakový nerv (n. opticus).

Schematický nákres levého oka.
Schematický nákres levého oka.
Obrázek 25-1 Schematický nákres levého oka.
Komentář: Schéma je doplněno lokalizací slepé skvrny v místě vstupu zrakového nervu (neobsahuje fotosenzorické buňky), navíc jeho středem prochází sítnicová tepna.

Výživa sítnice je zprostředkována tenkou větví oftalmické arterie (a. centralis retinae). Toto důležité propojení je lokalizováno v zadní části očního bulbu (Obrázek 25-1) a na oftalmoskopu jej možno vidět jako papilu (optický disk – viz Obrázek 25-2). V tomto místě (Mariottův bod) se nevyskytují žádné zrakové receptory, vzniká tak slepá skvrna (fyziologický skotom – výpadek zorného pole). V běžném životě však její přítomnost nevnímáme, mozek jí potlačuje. Každé oko má vlastní slepou skvrnu lokalizovanou na laterální (vnější) straně jeho zorného pole. Při současném pohledu oběma očima (binokulární vidění) je však slepá skvrna levého oka v zorném poli pravého a obráceně (nevnímáme výpadek obrazu). Přítomnost slepé skvrny lze tedy vnímat při vidění monokulárním (1 oko zůstává zakryto) pomocí tzv. Marriotova testu. V případě jakékoliv abnormality jak na úrovni senzorických buněk, nervového spojení, případně mozkové kůry může dojít rovněž k výpadku části zorného pole. Takový skotom však už označujeme za patologický.

Možnosti vyšetření

Oftalmoskopické vyšetření očního pozadí, při kterém lze kvalitativně hodnotit změny velikosti a tvaru tzv. optického disku (výstup papily zrakového nervu jako anatomickou strukturu v zadní části oka) a celého pozadí sítnice.

Pro hodnocení přítomnosti slepé skvrny jako výpadku zorného pole lze využít perimetrie, při které v oblasti 18-20° rozsahu měření v horizontální rovině, můžeme naměřit fyziologický skotom odpovídající právě slepé skvrně. Pokud však není významně změněna velikost slepé skvrny, není metoda příliš citlivá a použitelná pro přesnější diagnostiku.

Nejméně přesnou, nicméně velice dostupnou metodou, je Marriotův pokus pomocí Marriotova obrázku.

Snímek očního pozadí.
Snímek očního pozadí.
Obrázek 25-2 Snímek očního pozadí.
Komentář: Na snímku je vidět sítnice s jejími cévami, žlutou skvrnou i dalšími strukturami. Vlevo normální optický disk, vpravo zvětšený optický disk při postižení oka glaukomem (zelený zákal – zvýšení nitroočního tlaku).
Animace 25-1 Grafické znázornění provedení pokusu na odhad slepé skvrny.

Kontrolní otázky

Slepá skvrna: (vyberte všechny správné odpovědi)

je místo na sítnici, kde zrakový nerv ústí do oční bulvy.
je místo na rohovce, kde se vyskytují pouze nefunkční senzorické buňky.
je místo, kde se nevyskytují tyčinky ani čípky.
je místo v zrakovém centru mozku, kde nedochází ke zpracování zrakové informace.

O existenci slepé skvrny se přesvědčíme například provedením: (vyberte všechny správné odpovědi)

Mariottova pokusu.
perimetrického vyšetření.
optometrického vyšetření.
optoskopického vyšetření
vyšetřením očního pozadí.