27. Astigmatismus
27.1 Poznámky ke cvičení
Astigmatismus je vada způsobena asymetrickým zakřivením rohovky nebo zakřivením přirozených nitroočních čoček. Celkový astigmatismus vzniká spojením rohovkového (představuje největší část astigmatismu a zároveň jedinou, která se koriguje), čočkového a sítnicového astigmatismu. Astigmatismus, také nazývaný cylindrická oční vada, je ve většině případů vrozený. Nízký stupeň se objevuje u většiny lidí, neboť rohovka není téměř nikdy absolutně pravidelně zakřivená, nezpůsobuje ale žádné potíže, a proto nevyžaduje žádnou korekci. V některých případech se astigmatismus může objevit až v dospělosti, například v souvislosti s některými očními onemocněními – nezánětlivá i zánětlivá onemocnění rohovky, může se objevit po úraze či operacích rohovky. Lze rozeznat maximální a minimální zakřivení ve dvou rovinách na sebe kolmých. Tyto roviny nazýváme hlavní meridiány. Rozdíl optické mohutnosti mezi oběma meridiány, vyjádřený v dioptriích, charakterizuje stupeň astigmatismu.
Na korekci se používají torické (cylindrické) čočky, které lomí světlo v jedné ose jinak než v druhé ose. Tím se kompenzuje asymetrický tvar rohovky (Obrázek 27-2).
Hodnocení astigmatismu
Objektivně lze zjistit astigmatismus vyššího stupně pozorováním zkreslení obrazu vytvořeného při vyšetření oka pomocí Purkyňových obrazů (Obrázek 27-3). Purkyňovy obrazy vznikají odrazem od různých struktur oka při jeho nasvícení. V případě přítomnosti astigmatismu se pak první Purkyňův obraz zobrazí deformovaně (kruh jako elipsa).
Subjektivně se lze o astigmatismu přesvědčit pozorováním obrazců, složených z jemných rovnoběžných linií, jež jsou v jednotlivých segmentech orientovány různým směrem (Obrázek 27-4). Linie, jejichž směr je kolmý k rovině odchylně zakřivených poledníků, splynou ve stejnoměrně šedou plochu. Mezi takové subjektivní samovyšetřovací metody patří vyšetření pomocí Fuchsova obrazce. Fuchsův obrazec tvoří růžice, jejíž paprsky jsou složeny z dosti jemných příčných proužků. Pozorujeme-li tento obrazec ze vzdálenosti tří metrů (každé oko vyšetřujeme samostatně), přičemž oko fixuje střed růžice, vidíme jen některé z paprsků růžice jako příčně pruhované, kdežto jiné, zpravidla k nim kolmé paprsky, jsou stejnoměrně šedé nebo alespoň jejich proužkovaná struktura je méně zřetelná. Metoda je velmi citlivá, dá se jí prokázat i astigmatismus fyziologický.
Subjektivní metoda vyšetření astigmatismu probíhá pomocí Placidova keratoskopu (Obrázek 27-5). Metoda je podstatně méně citlivá než metoda pomocí Fuchsovy růžice a nelze jí zjistit fyziologický astigmatismus. Keratoskop je bílý kruhový terč s pozorovacím otvorem uprostřed, v němž je umístěna silnější lupa. Kolem otvoru jsou silnými čarami nakresleny soustředné kružnice. Keratoskop přiložíme zadní stranou k vlastnímu oku a přiblížíme se oku vyšetřovaného tak blízko, aby obraz kružnice na rohovce zaplnil celou plochu rohovky pozorovaného oka. Na normální rohovce se tvoří kruhový obraz soustředných kružnic, je-li přítomen astigmatismus jsou kružnice elipsovitě deformovány. I při jiných nepravidelnostech rohovky se objeví výrazná deformace rohovkového obrazu.
Kontrolní otázky
Čistě subjektivní vyšetření astigmatismu se provádí:
pomocí perimetrie. | |
Placidovým keratoskopem. | |
použitím Fuchsova obrazce. | |
Mariottovým pokusem. |
Objektivní vyšetření astigmatismu se provádí:
pomocí perimetrie. | |
Placidovým keratoskopem. | |
použitím Fuchsova obrazce. | |
Mariottovým pokusem. |
Astigmatismus je:
refrakční vada způsobená nerovnoměrným zakřivením rohovky. | |
neschopnost oka zaostřit na dálku. | |
vždy patologický a vyžaduje léčbu. | |
jeden z projevů barvosleposti. |