27. Astigmatismus

27.1 Poznámky ke cvičení

Astigmatismus je vada způsobena asymetrickým zakřivením rohovky nebo zakřivením přirozených nitroočních čoček. Celkový astigmatismus vzniká spojením rohovkového (představuje největší část astigmatismu a zároveň jedinou, která se koriguje), čočkového a sítnicového astigmatismu. Astigmatismus, také nazývaný cylindrická oční vada, je ve většině případů vrozený. Nízký stupeň se objevuje u většiny lidí, neboť rohovka není téměř nikdy absolutně pravidelně zakřivená, nezpůsobuje ale žádné potíže, a proto nevyžaduje žádnou korekci. V některých případech se astigmatismus může objevit až v dospělosti, například v souvislosti s některými očními onemocněními – nezánětlivá i zánětlivá onemocnění rohovky, může se objevit po úraze či operacích rohovky. Lze rozeznat maximální a minimální zakřivení ve dvou rovinách na sebe kolmých. Tyto roviny nazýváme hlavní meridiány. Rozdíl optické mohutnosti mezi oběma meridiány, vyjádřený v dioptriích, charakterizuje stupeň astigmatismu.

Princip vzniku astigmatismu.
Princip vzniku astigmatismu.
Obrázek 27-1 Princip vzniku astigmatismu.
Komentář: Nahoře – zdravá rohovka má pravidelný tvar, je hladká a světlo, které přes ni prochází, se lomí ve všech směrech a rovinách stejně. Dole – při astigmatismu je lomivá plocha oka v jedné rovině více zakřivená než v rovině na ni kolmé (zde horizontální). Světlo dopadající na místa s větším zakřivením se pak lomí jiným způsobem než v místech s menším zakřivením. Paprsky se nepotkají v jednom místě a míjejí se. Nepravidelné zakřivení tak způsobuje nerovnoměrné zaostření, vnímaný obraz může být v jedné rovině rozmazaný, zatímco v druhé rovině ostrý.

Na korekci se používají torické (cylindrické) čočky, které lomí světlo v jedné ose jinak než v druhé ose. Tím se kompenzuje asymetrický tvar rohovky (Obrázek 27-2).

Korekce horizontálního astigmatismu torickými čočkami.
Korekce horizontálního astigmatismu torickými čočkami.
Obrázek 27-2 Korekce horizontálního astigmatismu torickými čočkami.

Hodnocení astigmatismu

Objektivně lze zjistit astigmatismus vyššího stupně pozorováním zkreslení obrazu vytvořeného při vyšetření oka pomocí Purkyňových obrazů (Obrázek 27-3). Purkyňovy obrazy vznikají odrazem od různých struktur oka při jeho nasvícení. V případě přítomnosti astigmatismu se pak první Purkyňův obraz zobrazí deformovaně (kruh jako elipsa).

Purkyňovy obrazy.
Purkyňovy obrazy.
Obrázek 27-3 Purkyňovy obrazy.
Komentář: Když světlo vstupuje do oka, vytváří se na každém rozhraní optického povrchu odraz (Purkyňovy obrazy). První odraz se projeví na povrchu rohovky, druhý na zadní straně rohovky, třetí na předním povrchu čočky a čtvrtý na zadním povrchu čočky. Druhý a třetí obraz nemusí být vždy vidět, záleží na zakřivení rohovky a čočky a na úhlu, ve kterém vstupuje světlo do oka.

Subjektivně se lze o astigmatismu přesvědčit pozorováním obrazců, složených z jemných rovnoběžných linií, jež jsou v jednotlivých segmentech orientovány různým směrem (Obrázek 27-4). Linie, jejichž směr je kolmý k rovině odchylně zakřivených poledníků, splynou ve stejnoměrně šedou plochu. Mezi takové subjektivní samovyšetřovací metody patří vyšetření pomocí Fuchsova obrazce. Fuchsův obrazec tvoří růžice, jejíž paprsky jsou složeny z dosti jemných příčných proužků. Pozorujeme-li tento obrazec ze vzdálenosti tří metrů (každé oko vyšetřujeme samostatně), přičemž oko fixuje střed růžice, vidíme jen některé z paprsků růžice jako příčně pruhované, kdežto jiné, zpravidla k nim kolmé paprsky, jsou stejnoměrně šedé nebo alespoň jejich proužkovaná struktura je méně zřetelná. Metoda je velmi citlivá, dá se jí prokázat i astigmatismus fyziologický.

Fuchsovy obrazce (keratoskopy).
Fuchsovy obrazce (keratoskopy).
Obrázek 27-4 Fuchsovy obrazce (keratoskopy).
Komentář: Obrazce jsou umístěny ve vzdálenosti 3 m od testované osoby, která fixuje vždy střed obrazce a zároveň sleduje, zda paprsky z něho vycházející vnímá rovnoměrně proužkovaně. V případě astigmatismu se „slévají" čáry do sebe nebo tvoří jiný tvar než kružnici.

Subjektivní metoda vyšetření astigmatismu probíhá pomocí Placidova keratoskopu (Obrázek 27-5). Metoda je podstatně méně citlivá než metoda pomocí Fuchsovy růžice a nelze jí zjistit fyziologický astigmatismus. Keratoskop je bílý kruhový terč s pozorovacím otvorem uprostřed, v němž je umístěna silnější lupa. Kolem otvoru jsou silnými čarami nakresleny soustředné kružnice. Keratoskop přiložíme zadní stranou k vlastnímu oku a přiblížíme se oku vyšetřovaného tak blízko, aby obraz kružnice na rohovce zaplnil celou plochu rohovky pozorovaného oka. Na normální rohovce se tvoří kruhový obraz soustředných kružnic, je-li přítomen astigmatismus jsou kružnice elipsovitě deformovány. I při jiných nepravidelnostech rohovky se objeví výrazná deformace rohovkového obrazu.

Vyšetření pomocí Placidova keratoskopu.
Vyšetření pomocí Placidova keratoskopu.
Obrázek 27-5 Vyšetření pomocí Placidova keratoskopu.
Komentář: Placidovým keratoskopem sleduje vyšetřující přes jeho střed oko (zornici) pozorované osoby (obraz kruhů se v zornici odráží). Při nepřítomnosti významného astigmatismu vyšetřující pozoruje rovnoměrné kruhy (obrázek vpravo), při astigmatismu se objevují elipsy nebo jiné deformace (obrázek vlevo).

Kontrolní otázky

Čistě subjektivní vyšetření astigmatismu se provádí:

pomocí perimetrie.
Placidovým keratoskopem.
použitím Fuchsova obrazce.
Mariottovým pokusem.

Objektivní vyšetření astigmatismu se provádí:

pomocí perimetrie.
Placidovým keratoskopem.
použitím Fuchsova obrazce.
Mariottovým pokusem.

Astigmatismus je:

refrakční vada způsobená nerovnoměrným zakřivením rohovky.
neschopnost oka zaostřit na dálku.
vždy patologický a vyžaduje léčbu.
jeden z projevů barvosleposti.