MP113Zk Teorie práva I

Právnická fakulta
podzim 2022
Rozsah
2/2/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučováno prezenčně.
Vyučující
doc. JUDr. Martin Hapla, Ph.D. (přednášející)
JUDr. Lukáš Hlouch, Ph.D. (přednášející)
JUDr. Michal Malaník, Ph.D. (přednášející)
prof. JUDr. Radim Polčák, Ph.D. (přednášející)
JUDr. Bc. Terezie Smejkalová, Ph.D. (přednášející)
doc. JUDr. Mgr. Martin Škop, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Bc. Linda Tvrdíková (přednášející)
JUDr. Mgr. Jakub Valc, Ph.D. (přednášející)
prof. JUDr. PhDr. Miloš Večeřa, CSc. (přednášející)
JUDr. Michal Malaník, Ph.D. (cvičící)
JUDr. Bc. Terezie Smejkalová, Ph.D. (cvičící)
doc. JUDr. Mgr. Martin Škop, Ph.D. (cvičící)
JUDr. Bc. Markéta Štěpáníková, Ph.D. (pomocník)
Garance
doc. JUDr. Mgr. Martin Škop, Ph.D.
Katedra právní teorie - Právnická fakulta
Kontaktní osoba: Tereza Buchalová
Dodavatelské pracoviště: Katedra právní teorie - Právnická fakulta
Rozvrh
Po 19. 9. až Pá 16. 12. Út 16:00–17:40 140
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
MP113Zk/01: Po 26. 9. až Pá 16. 12. Út 10:00–11:40 209, M. Hapla
MP113Zk/02: Po 26. 9. až Pá 16. 12. Út 10:00–11:40 126, J. Valc
MP113Zk/03: Po 26. 9. až Pá 16. 12. Čt 8:00–9:40 124, J. Valc
MP113Zk/04: Po 26. 9. až Pá 16. 12. Po 16:00–17:40 258, T. Smejkalová
MP113Zk/05: Po 26. 9. až Pá 16. 12. Út 8:00–9:40 131, M. Hapla
MP113Zk/06: Po 26. 9. až Pá 16. 12. Út 8:00–9:40 215, J. Valc
MP113Zk/07: Po 26. 9. až Pá 16. 12. Po 10:00–11:40 160, M. Štěpáníková
MP113Zk/08: Po 26. 9. až Pá 16. 12. Po 10:00–11:40 258, M. Malaník, L. Tvrdíková
MP113Zk/09: Po 26. 9. až Pá 16. 12. Po 12:00–13:40 258, T. Smejkalová
MP113Zk/10: Po 26. 9. až Pá 16. 12. St 12:00–13:40 258, M. Malaník, L. Tvrdíková
MP113Zk/11: Po 26. 9. až Pá 16. 12. Po 18:00–19:40 258, J. Valc
MP113Zk/12: Po 26. 9. až Pá 16. 12. St 14:00–15:40 129, M. Malaník, L. Tvrdíková
MP113Zk/13: Po 26. 9. až Pá 16. 12. Po 14:00–15:40 258, T. Smejkalová
MP113Zk/14: Po 26. 9. až Pá 16. 12. Út 12:00–13:40 259, J. Valc
MP113Zk/15: Po 26. 9. až Pá 16. 12. St 16:00–17:40 038, M. Malaník, L. Tvrdíková
MP113Zk/16: Po 26. 9. až Pá 16. 12. Čt 18:00–19:40 126, M. Hapla
MP113Zk/17: Po 26. 9. až Pá 16. 12. Po 8:00–9:40 034, T. Smejkalová
MP113Zk/18: Po 26. 9. až Pá 16. 12. Čt 10:00–11:40 258, M. Štěpáníková
MP113Zk/19: Po 26. 9. až Pá 16. 12. Čt 16:00–17:40 258, M. Hapla
MP113Zk/20: Po 26. 9. až Pá 16. 12. Čt 18:00–19:40 129, T. Smejkalová
MP113Zk/21: Po 26. 9. až Pá 16. 12. Čt 12:00–13:40 025, T. Smejkalová
MP113Zk/22: Po 26. 9. až Pá 16. 12. Po 18:00–19:40 038, M. Škop
MP113Zk/23: Po 26. 9. až Pá 16. 12. Čt 14:00–15:40 148, M. Hapla
MP113Zk/24: Po 26. 9. až Pá 16. 12. Čt 16:00–17:40 148, T. Smejkalová
MP113Zk/25: Rozvrh nebyl do ISu vložen. M. Škop
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Předmět Teorie práva I (pojmy a struktura) vede studující k porozumění systému současného pozitivního práva, pořádacích mechanismů a pravidel v právním řádu a schopnosti pochopit a používat pojmy, na kterých je vybudován právní systém (právní řád). Předmět nabízí obecná (meta) východiska, schémata a pravidla představující tzv. lex generalis ostatním právním disciplínám, aby mohly vymezit a definovat svůj pojmový aparát a strukturální kontext jako lex specialis.
Výstupy z učení
Student po úspěšném absolvování předmětu: rozumí právním pojmům společným právnímu systému, institutům a principům; interpretuje právní předpisy; analyzuje právní řád a jeho funkce; kategorizuje soubor znalostí nezbytný pro studium pozitivně právních předmětů; využívá obecnou právní terminologii; ovládá základy právního myšlení a práci s právními texty.
Osnova
  • Pojem, podstata a funkce práva, systém práva, systém právní vědy. Prameny práva. Právní norma, pojem, struktura a prvky. Klasifikace právních norem a jejich vlastnosti. Působnost právních norem. Interpretace práva. Formy realizace právních norem, pojem právního vztahu. Právní skutečnosti jako předpoklady právního vztahu. Subjekty, objekty a obsah právního vztahu. Aplikace práva. Právní odpovědnost. Právní stát jako vyjádření vztahu státu a práva. Stěžejní metodologické přístupy k právu. Působení práva ve společnosti, právo a hodnoty, legitimita práva.
Literatura
    povinná literatura
  • HARVÁNEK, Jaromír. Právní teorie. 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2013. 439 s. Právo. ISBN 978-80-7380-458-9. info
  • Průvodce v interaktivní osnově.
Výukové metody
Výuka probíhá formou přednášek a seminářů. Přednášky kladou důraz na teoretickou přípravu studentů. Na přednášky navazují seminární cvičení zaměřená na praktickou aplikaci získaných poznatků, včetně pochopení základních kategorií, vztahů a právního myšlení. V rámci seminárních skupin se budou studující řešit modelové situace a rozebírat možnosti využití teoretických a meta-konceptů na praktických příkladech (včetně soudních rozhodnutí). Seminární výuka slouží k prohloubení výuky: pochopení látky dalším vysvětlením, hledáním smyslu jednotlivých dělení nebo omezení, která jsou v právu nutná. Slouží k tomu, aby se studující mohli dobrat k pochopení jednotlivých částí teorie práva pomocí vlastních úvah a odhalováním jednotlivých prvků práva. K tomu slouží i rozbor některých soudních rozhodnutí (zejména zjišťování toho proč soud rozhodl konkrétním způsobem a hledání významu rozhodnutí) a řešením praktických (konkrétních; modelových) příkladů.

Součástí výukových metod je i samostudium a studium povinné literatury.
Metody hodnocení
Podmínkou pro přístup ke zkoušce je (krom účasti na povinných seminářích) vypracování seminární práce rozebírající konkrétní teoretickoprávní problém v soudním rozhodnutí Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu nebo Ústavního soudu, případně bude vysvětlovat řešení „praktického“ případu. Seminární práce v rozsahu 1.600 – 2.000 znaků (včetně mezer) se soustředí pouze na teoretickoprávní problém a zcela bude ignorovat skutkový stav (vyjma případů, kdy je to pro teoretický rozbor nezbytné, např. v případě dokazování). Studující mohou čerpat pouze z předem daného seznamu přípustných soudních rozhodnutí. Pokud se bude jednat o praktické řešení, pak se soustředí na vysvětlení postupu a důvodů konkrétního řešení. Cílem seminární práce je připravit studenty na esej, která je součástí zkoušky, a která ověřuje schopnost používat samostatně teoretické pojmy a koncepty. Cíle se tak soustředí na porozumění, aplikaci, analýzu a hodnocení: studující má předvést použití pojmů právní teorie, popsat koncepty a prvky, určit místo prvků v systematice právního myšlení, vyjádřit koncepty právní teorie a sdělit obsahy pojmů vlastními slovy; demonstrovat pojmy právní teorie na praktických příkladech (soudních rozhodnutích), interpretovat pojmy, zobecnit poznatky z příkladů, popsat vztahy mezi pojmy a použít je při řešení příkladů; identifikovat vztahy mezi pojmy právní teorie, rozebrat a určit souvislosti, kategorizovat oblasti teorie práva a diskutovat pojmy a koncepty na zvoleném příkladě (soudním rozhodnutí); posoudit správnost použití teoretických pojmů, srovnat praktický výstup s teoretickou definicí a zdůvodnit případné odchylky a shody.

Další podmínkou pro ukončení seminární části výuky a přístup ke zkoušce je zvládnutí jednoduchého testu strojově opravovaného, složeného z pěti otázek (varianty odpovědí, správně může být jakákoli odpověď. Nutné je zvládnout 60 %). Cílem testu je zjistit, zda si studující pamatuje pojmy právní teorie, koncepty právní teorie a umí definovat použité pojmy, vyjmenuje jejich prvky a podmínky a identifikuje jejich vlastnosti.

Zkouška se skládá z testu teoretických znalostí a eseje (klauzurní práce). První část (test teoretických znalostí) spočívá v zodpovězení pěti otevřených otázek, tedy takových, které je nutné vlastními slovy odpověď nikoliv jednou větou, ale logicky provázaným výkladem, který se bude vztahovat výhradně k položeným otázkám. Odpověď musí být nejen věcně správná, ale musí také dávat logický a jazykový smysl. Je nutné vyčerpat otázku, včetně jejích podotázek (jejich zodpovězení je součástí hodnocení). Cílem je zjistit schopnost pamatovat si, rozumět a aplikovat obsahu probírané látky teorie práva. K přípravě na formu této části zkoušky slouží především diskuse na seminářích a zodpovídání tam kladených otázek.

Druhá část je zaměřena na zpracování eseje, jejíž podstatou je teoretické vymezení vybraných právních pojmů, institutů či problémů, a to za pomocí výhradně odborných pramenů a jejich aplikace na praktický příklad. Cílem je zjistit schopnost studujících aplikovat, analyzovat a hodnotit teoretické pojmy v praktických souvislostech. K přípravě na formu této části zkoušky slouží především seminární práce. Délka testu je 20 min. Za každou otázku lze získat 0-4 body. Doba psaní eseje je 45 minut Za esej lze získat max. 30 bodů. Konečná známka se bude skládat ze součtu bodů získaných z obou částí. (50-47 A; 46-43 B; 42-39 C; 38-35 D; 34-30 E; 29-0 F)
Informace učitele
Podmínkou pro přístup ke zkoušce pro studenty s ISP je vypracovat dvě seminární práce se stejnými podmínkami, jak jsou uvedeny v bodě 2 (jedna ze souboru soudních rozhodnutí, druhá ze souboru příkladů). Rovněž platí povinnost zvládnutí testu podle bodu 3, avšak ve stanoveném termínu. Podmínky zkoušky zůstávají nezměněny. Doporučeny jsou pravidelné konzultace.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů

Zobrazit další předměty

Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/law/podzim2022/MP113Zk